Dvacet let obléká uniformu profesionálního hasiče Petr Procházka. Nedávno nahradil na postu velitele znojemských hasičů Petra Mareše, který se stal ředitelem brněnského územního odboru Hasičského záchranného sboru. Jednačtyřicetiletý absolvent Policejní akademie v Praze je původem z Ivančic, do Znojma se přistěhoval před šestnácti lety a dnes žije v Dobšicích. Než se stal novým znojemským velitelem profesionálních hasičů, pracoval jako vyšetřovatel příčin vzniku požárů. Drtivou většinu profesního života strávil jako zásahový hasič, má bohaté praktické zkušenosti.

S jakými plány jste na funkci velitele nastoupil?
Jsem v určitých mantinelech zákonů a služebních předpisů. Ty mi ukládají moje povinnosti i práva. Ode mne se především očekává, že naše požární stanice bude fungovat tak, jak má a že naši hasiči budou kvalitně pracovat. Osobně bych však byl rád, kdyby se během mého působení začalo něco dělat s garážemi pro naši techniku, které jsou malé a nevyhovují současným potřebám.

Kolika lidem velíte a jakou technikou vaše stanice disponuje?
Máme tři směny po jedenácti lidech. Naši chlapi mají k dispozici čtyři požární cisterny, speciální techniku jako žebřík, plošinu a jeřáb. Používáme také technické vozy, z nichž jeden je chemický, určený na likvidaci ropných látek a rychlý zásahový vůz s hydraulickým vyprošťovacím zařízením na vystřihávání zaklíněných osob při dopravních nehodách. Pro práci na vodě máme také k dispozici několik člunů. Dále u nás funguje lezecká skupina pro práci ve výškách.

Na místa požárů pravidelně vyjíždějí i dobrovolní hasiči. Jaká je s nimi spolupráce?
Chtěl bych říci, že něco jiného je Sbor dobrovolných hasičů obecně a něco jejich zásahové jednotky. Dobrovolní hasiči organizují zábavy, plesy a další kulturní či sportovní akce. Jejich zásahové jednotky pak vyjíždějí, podobně jako my, ke konkrétním událostem. Neplatí tedy, že člen dobrovolných hasičů je automaticky také tím, který si sedne do auta a jede k požáru. Zásahoví dobrovolní hasiči jsou vycvičeni, odborně připraveni, mají dobrou fyzickou kondici. Mohu jen potvrdit, že spolupráce s nimi je velmi dobrá.

Jak se liší příprava profesionálů před dvaceti lety od současné?
Když jsem začínal, stačil zájemci o práci profesionálního hasiče šestitýdenní kurz na učilišti. Dnes je kurz podstatně delší a obsahuje širší problematiku. Nový příslušník získá v kurzu od každého oboru něco. Školí se v oblasti práva, velení, strojní služby, spojení a v dalších oblastech a z kurzu odchází jako komplexně proškolený hasič.

K jakým událostem vyjíždějí vaši lidé nejvíce?
Výjezdy k požárům dnes tvoří jen poměrně malé procento. Například vloni tvořily požáry jen dvacet procent z celkového počtu zásahů. Minulý rok měla například naše stanice téměř pět stovek výjezdů. Nejvíce z toho byly různé typy technické pomoci. To jsou výjezdy týkající se vnikání do uzavřených prostor, odstraňování spadlých stromů z komunikací, čerpání vody a celá řada dalších. Hodně nás lidé vidí také při dopravních nehodách, kde jako součást Integrovaného záchranného systému pomáháme vyprostit zraněné osoby z aut, činíme základní protipožární opatření a poskytujeme první pomoc. Samozřejmě uklízíme silnice od vyteklých provozních kapalin.

Na internetových stránkách Hasičského záchranného sboru lidé často čtou: vyjela jednotka hasičů. Co znamená pojem jednotka?
Když se stane nějaká událost, pošle operační důstojník z Brna vždycky nejdříve profesionální hasiče z příslušné požární stanice. Mluvíme o jednotce hasičů, přestože třeba k ohni vyjely dvě cisterny a s nimi osm mužů. Jednotka tedy neznamená jedno auto, ale vždy jakýsi celek.

Mluvil jste o nevyhovujících garážích. Co to znamená?
Samotný objekt požární stanice na Pražské ulici, ve kterém sídlíme, je celkem vyhovující. Potíže máme s garážemi. Jsou malé a ve špatném technickém stavu. Obávám se však, že změna k lepšímu nás v dohledné době nečeká. Je to samozřejmě o penězích a těch není nikdy dost.