Úsměv na tváři. To člověku utkví v paměti, když se potká se starostou Břežan Josefem Rebendou. Kvůli svému veselému výrazu měl problém na vojně. Osmapadesátiletý Rebenda zastává funkci starosty už dvaadvacátým rokem.

Nepořádáte nějaké sezení „zasloužilých“ starostů?
Bavili jsme se o tom s Lubošem Mlejnkem (starosta Kuchařovic, pozn. red.), že bychom měli něco uspořádat. Jsme hodně ukecaní a už jsme za těch dvaadvacet let zažili všechno, takže by to bylo rozhodně zajímavé setkání.

Co vás kdysi ke starostování přivedlo?
Situace, která tehdy ve vesnici a vlastně celé zemi byla. Angažoval jsem se v devětaosmdesátém, chtěli jsme nějakou změnu. Stal jsem se starostou a osm let jsem vedl obec při práci. Tehdy se to dalo zvládnout, teď už ne. Drtí nás státní správa, vymýšlí si pořád nové papíry.

Jste nezávislým starostou?
Ano. Vždycky jsem kandidoval za nějaké sdružení nezávislých, a to i v krajských volbách. Těch jsem se zúčastnil dvakrát. Podpořím je asi i teď.

Neměl jste i nějaké vyšší cíle, že byste se dostal v politice dál?
Při práci na obci za sebou vidíte výsledky. Můžete spoustu věcí ovlivnit. V parlamentu nebo v senátu jsou sice hezké peníze, ale jste tam taková figurka. Být tam jen tak, a když něco řeknete, tak to dopadne jinak, to by mě nebavilo. Tady co si člověk vymyslí, tak má možnost to prosadit a udělat.

Kde jste pracoval, než jste se stal starostou a během těch osmi let, kdy jste už starostoval?

Učil jsem češtinu a jiné další předměty. Předtím, než jsem učil, jsem pracoval v keramice, ve výpočetním středisku, v zemědělském družstvu. Věnoval jsem se ekonomice, protože mám vystudovanou střední ekonomickou školu v Břeclavi. Pak jsem vystudoval pedagogickou fakultu v Olomouci. Učil jsem na základní škole a na obchodní akademii.

Není vám smutno po žácích?
Trochu ano, ale práce starosty mě baví. Teď je trochu náročnější, ale v devadesátých letech byla situace jiná. Starosta něco vymýšlel a řešil, kdežto teď nás svazují různé nesmyslné předpisy a pořád nás kontrolují. Bavíme se o tom se starosty, že už pochybujeme, že jsme vůbec samospráva.
V devadesátých letech byli starostové vizionáři. Měli nějakou představu, kterou mohli uskutečnit. Teď se z nás stávají úředníci. Potřebovali bychom prosadit změnu rozpočtového určení daní, aby obce dostávaly více peněz, mohly s nimi samostatně hospodařit. To je daleko důležitější než všechny takzvané reformy. Změna by měla velmi pozitivní dopad na mnoho oblastí života lidí.

Co se vám za dobu, co jste starostou, nejlépe povedlo?
Čeho si nejvíc cením, co podle mne všechno nastartovalo, byla oprava hřbitova. Nebyl vůbec udržovaný, v jednadevadesátém roce to bylo smetiště. Podařilo se nám ho opravit a lidi to tak nějak nastartovalo, že se začali starat víc i o své domy. Potom jsme postavili vodovod, máme tu kanalizaci s vlastní čističkou. Povedla se nám plynofikace. Lidé u nás platí za vodné a stočné jen pětatřicet korun. Sice jsme se zadlužili, ještě deset let budeme splácet úvěr, ale bez něj bychom nic nevybudovali. Naučili jsme se s dluhem žít a zbývají nám nějaké peníze i na jiné věci. Máme tady hezké hřiště, upravený park a rybník.

A co naopak byste ještě chtěl zlepšit?
Opravit místní komunikace, chodníky a školu. Obecní úřad by potřeboval zrekonstruovat, ale já říkám, že to je až to poslední. Co mě ale opravdu mrzí, že politika je nastavená tak, že z té Prahy i Brna nedohlédnou až k nám. Nemají vůbec představu, s kolika penězi musí lidé vyžít. Berou osm deset tisíc, snaží se, šetří a z toho mála jsou schopni opravovat barák.

Je v Břežanech už dané, že Rebenda bude starostou?
Do roku 2006 ani pořádně nikdo nechtěl kandidovat. Pak se to tady rozvrtalo kvůli větrným elektrárnám, tak už byly čtyři kandidátky. Tehdy byla i velká účast na volbách. Předtím, když jsme měli jen jednu kandidátku, tak lidi ani moc volit nechodili. Získal jsem dvaasedmdesát procent hlasů a podobné to bylo i v roce 2010.

Kde skončily plány na stavbu obecních větrníků?
Chtěli jsme větrníky provozovat jako obec, ale na jejich pořízení jsme potřebovali dotaci. Na kraji ji ale zamítli. Bývali bychom měli z prodeje elektřiny jeden až dva miliony. Teď už to nikoho nezajímá.

Máte nějaké příjmy ze stávajících větrníků?
Nějaké ano. Ze začátku jsme s provozovatelem dohodli jednorázovou větší sumu.

Nevadí vám, že hyzdí krajinu?
To si nemyslím. Fotovoltaické elektrárny ji hyzdí víc a kromě toho zabírají zemědělskou půdu. Navíc na tyto elektrárny lidé doplácejí, zvyšují cenu elektřiny.

Co děláte ve volném čase?
Každé léto jezdím s dětmi na tábor. Kdysi jsem hrával na basu v cimbálovce a chodil zpívat do sboru, ale na to už teď nemám čas. Teď jsme si manželkou pořídili do zimní zahrady krbová kamna a mě hrozně moc baví štípat dříví, takže to je také takový můj koníček.

Působíte dojmem, že se pořád usmíváte. Jak se vám to daří?
Jsem pozitivně naladěný. Mám to tak už odjakživa. Dokonce jsem kvůli tomu svému usmívání měl problém na vojně. Stavěli mě do druhé řady, abych nekazil dojem vážnosti.

JOSEF REBENDA

Věk: 58 let
Stranická přísl.: bez politické příslušnosti
Rodinný stav: ženatý, jedno dítě
Narozen: ve Valticích
Vzdělání: vysokoškolské
Předchozí povolání: učitel