V dalším diáři najde mapu předválečného Československa, v jiném tarify drah. „A tady jsou hodinové mzdy. Instalatéři, kočí, vrátní nebo řidiči, redaktor tam zrovna není,“ směje se, když probírá stránky.

Předvádí diář s přehledem židovských svátků z roku 1931 nebo s dopravními značkami z roku 1937. „Schovává mi je majitel antikvariátu,“ vysvětluje, kde k podobným klenotům přišel.

Na stole leží i novoroční přání. Třeba „Veselé vánoce a mnoho zdaru v novém roce 1949 Vám přeje oddaný listonoš“. „Novoročenky rozdávali i kominíci, tahle je třeba z roku 1944,“ ukazuje kartu. Ze stejného roku pochází Technická ročenka Klubu inženýrů a stavitelů.

Hlavní část sbírky tvoří kalendáře. „Mám jich stovky. Z těch nejstarších je nástěnný kalendář Komunálních služeb Boskovice, který vydaly k třicetiletému výročí konce druhé světové války,“ svěřuje se.

Nejvíc si cení kalendáře Pivovaru Boskovar M&M z roku 1995. „Stál v Havlíčkově ulici a pivo se v něm nikdy nevařilo, vydal ale kalendář i pivní tácky,“ připomíná Pupík.

Mikulovanka Jitka Plesz sbírá už od mládí různé recepty a kuchařky. Má doma i tu od Magdaleny Dobromily Rettigové.
Ve sbírce má i Rettigovou. Kuchařky si Plesz vozí také z cest

Dřív byly kapesní kalendáře podpultové zboží. „Ve spořitelně tenkrát kalendáříky měli a taky různé kartičky s obrázky stromů, herců nebo květů. Moc se mi líbily. Věděli, že je sbírám, tak jsem tam u přepážky hezky poprosil a kartičku dostal,“ popisuje, jak získával první úlovky.

Má například kalendáře zahrádkářů nebo hasičů a jeden z roku 1985 se slavným sovětským tankem s číslem 23 a přáním do nového roku v azbuce. Po revoluci začaly malé kalendáře vydávat města, podniky i soukromníci. „Bylo jich nakonec tolik, že mě to přestalo bavit,“ přiznává boskovický sběratel.

Jaroslav Kunc z Klepačova na Blanensku sbírá zapalovače různých tvarů z řady zemí. Nejstarší pochází z devatenáctého století.
Sběratel získal tři sta zapalovačů. Nejcennější má od rakouské hraběnky

V poslední době ho okouzlily poštovní známky. Jen ty české. „Sice na Českou poštu občas nadávám, třeba na to, kolik dnes stojí poslat dopis. Ale známky má opravdu krásné,“ oceňuje. Zatím mu je schovávají známí v podnicích a úřadech.

Další část sbírky se týká Filmového festivalu pracujících. Letní a zimní filmový týden se v Boskovicích konal desítky let, poslední v revolučním roce 1989. Každý den vycházely festivalové noviny, ke každému ročníku zpravodaj.

Tím jeho kolekce nekončí. Má například všechny programy ochotnického divadla, ve kterém léta hrál.

Kdo je Miroslav Pupík
Věk: 65 let
Bydliště: Boskovice
Čím je zajímavý: Sbírá nástěnné, stolní a kapesní kalendáře, kapesní diáře i ročenky či almanachy. Hrál ochotnické divadlo, spoluzakládal Spolek přátel Boskovic.
• Nová výzva: V poslední době ho okouzlily poštovní známky České pošty.