VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Špalkovi zjišťovali, jak dělají Šaler jinde

Nový Šaldorf /VINAŘI POD LUPOU, ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Vinařství rodiny Špalkovy vzniklo v roce 1992, známé je i díky svým specialitám jako Šaler nebo Edelspitz

24.3.2010
SDÍLEJ:

Vinařství rodiny Špalkovy. Na snímku František Špalek.Foto: DENÍK/ Daniel Smola

Předchozí díly seriálu Vinaři pod lupou naleznete ZDE

Marně byste asi na Znojemsku hledali známější rodinné vinařství a zřejmě jen velmi těžko producenta, který vyrábí tolik výjimečných specialit. Spojení slov Špalek, Šaler, Gryllus či Edelspitz už ale nikoho nenechává na pochybách, že jsme se v dnešním díle seriálu podívali do Nového Šaldorfu do Vinařství rodiny Špalkovy.

Nejstarší František Špalek spolu se syny Markem a vyženěným Petrem Ilgnerem začali oficiálně vyrábět víno v roce 1992. Dnes ve čtyřech vlastních sklepích vyrábějí padesát tisíc lahví ročně.

„Franta dělal víno jako koníčka už od roku 1970, po revoluci jsme si pak řekli, že to zkusíme oficiálně. Nejprve jsme to všichni dělali po práci, v roce 1998 se tomu už táta začal věnovat naplno. Já pak o dva roky později,“ říká Petr Ilgner.

Vy jste zkušenosti nabíral i ve vinařství hraběte Hardegga v Rakousku?
Graf Hardegg je jednou z největších zemědělských firem v Rakousku a já měl štěstí, že jsem k nim přišel v době, kdy nový manažer začal měnit strategii výroby vína zaměřenou do té doby na množství. V té době se tam začalo dělat ledové víno, barrique a další speciality, které jsem pak přenesl i k nám.

Máte ve firmě nějak rozdělené funkce?
Ne, všichni děláme všechno. Jen snad Marek, který je šéfem Nového Vinařství v Drnholci a rodinné vinařství má jen jako koníčka a srdeční záležitost ve volných chvílích, tak nás jako občasný dozor zvenku kontroluje, radí a přináší nové pohledy.

Vinařství rodiny Špalkovy je známé i díky svým specialitám. Jak vznikl Edelspitz?
Chtěli jsme vyrobit víno, které by vzniklo skutečně tak, jak ho připravovali naši předkové před více než sto lety. Hrozny, mošt ani víno nepřichází do styku s umělou hmotou, pouze se dřevem, sklem a kovem. Při výrobě nepoužíváme elektriku, ani ropná paliva, do vína nepřidáváme kvasinky, bakterie, čiřidla či jiné chemické látky. Víno se několikrát stáčí a to tak, že se na sud narazí pípa a víno vytéká do dřevěné kádě, odkud se pak ručně nalévá do dalšího, čistého, dřevěného sudu. Poté, co má víno jiskru a chuť je dostatečně harmonická, přistupujeme k lahvování. Víno se lahvuje opět stáčením přes pípu do měděné nádoby a odsud přes měděný trychtýř do speciálních lahví o objemu půldruhého litru, které jsou uzavřeny kvalitní tradiční korkovou zátkou. Edelspitz by měl díky tomu chutnat jako před sto lety.

Je chuť tohoto vína opravdu tak jiná?
Dnes většina konzumentů chce, aby víno intenzivně vonělo a chutnalo a už se moc neohlížíme na to, co se do suroviny leje. I když jsou to všechno povolené přípravky, ne vždy je to ku prospěchu věci.
Edelspitz ani nemeleme, ale jen šlapeme. I to má vliv na to, jak chutná. Nemá sice tak intenzivní chuť a vůni, je ale velmi plné. Určitě jde o příjemné zpestření našeho sortimentu.

A co Šaler, který je na řadě vašich propagačních materiálů?
Ten jsme začali dělat v roce 1995. Jde o víno portského typu a přestože jsme v Portugalsku nebyli, přečetli jsme si recepturu a začali ho dělat. Až vloni, po patnácti letech, jsme se vydali do Portugalska, abychom se podívali, jak to dělají tam. Kupodivu v tom velký rozdíl není. Jen ti největší vinaři, kteří dělají portské, šlapou hrozny ve velkých tradičních mělkých žulových vanách, jen nahrubo opracovaných. To je ten hlavní rozdíl. Vloni jsme tedy udělali pokus, že jsme hrozny do dvou sudů pošlapali.

Na výrobu vína pěstujete vlastní hrozny nebo nakupujete?
Máme šest a půl hektaru vlastní vinice, což pokryje asi sedmdesát procent naší potřeby. Zbytek dokupujeme od sousedů na Kraví hoře, jeden veltlín dokupujeme z Havraníků a Rulandské modré z Dívčí hory u Chvalovic.

Kromě specialit jistě vyrábíte i klasická vína. Jak široký je váš sortiment?
V nabídce máme asi patnáct vín, pod to ale spadají i cuvée. Nejvíce prodáváme Zweigeltrebe a Veltlínské zelené, z cuvée pak hodně červený Gryllus, což je směs Svatovavřineckého, Zweigeltrebe a Cabernet Sauvignon zrající v barriquových sudech.

Vaše vinařství se hodně specializuje na suchá vína…
Spousta vinařů teď přechází na sladká vína. Je otázkou, kam se až tenhle trend dostane. Osobně si myslím, že sladké víno sice ano, ale mělo by být podle mě v menšině.

Tip sklepmistra
Gryllus červený
Cuvée odrůd Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a Cabernet Sauvignon, deset měsíců zraje v dubových sudech typu barrique. Víno temně červené barvy, s vůní vanilky a kouře v kombinaci s lesními plody, sametovou chutí s tóny kávy a lesních plodů. Doporučujeme ke grilovanému masu.
Vinařská trať: Kraví hora, alkohol: 13,4%, kyseliny: 5,1 g/l, cukr: 1,9 g/l, extrakt: 24,1 g/l.
Vážení čtenáři, seriál Vinaři pod lupou najdete také v tištěné podobě každý čtvrtek ve Znojemském deníku Rovnost.

Autor: Daniel Smola

24.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hokejisté Znojma prohráli na tripu oba zápasy. V Salzburgu i Dornbirnu.

Orlí mantra pro postup do play-off: tři výhry v řadě

V Popicích u Znojma vzniká muzeum Charlese Sealsfielda
7

Znojmo dostalo darem dům Charlese Sealsfielda

Videosouhrn SPECIÁL: Česko zpívalo koledy. Podívejte se

Ve stejnou chvíli zpívalo neuvěřitelných 125 tisíc lidí po celé zemi stejné vánoční koledy. Přinášíme vám speciální vydání videosouhrnu, díky kterému budete moci nasát vánoční atmosféru z mnoha míst najednou.

Bezpečně i v noci. V Brně vznikla první učebnice jízdy autem za tmy

Brno /ANKETA/ – Unikátní učebnici zaměřenou na jízdu v noci vytvořili experti z Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Příručka teď míří do českých autoškol. Poradí řidičům například v tom, jak ve tmě zabránit srážkám s chodci.

Placené parkoviště? Místní budou mít v Mikulově přednost na úkor turistů

Jižní Morava – Největší problém je, že nikdo neví, jak se má systém parkování změnit. Tak reagoval na plánované dopravní změny v Mikulově na Břeclavsku tamní obyvatel Michal Solařík. A není jediný. „Na městském facebooku lidé v diskuzi marně hledají odpovědi,“ prohlásil. Mikulov hodlá pomoci místním. Ty upřednostnili i při parkování v centru Znojma.

Lucrezia se Zonygou oživí pověst O obří hlavě

Znojmo - Kouzlu rytířské doby propadl Antonín Maceček před sedmnácti lety. Založil kapelu Lucrezia Borgia, pořídil dobové kostýmy a společně se svými muzikanty je vítaným zpestřením historických akcí či hudebních slavností. Jejich muziku lze přirovnat k historizujícímu folku. Nyní se Maceček rozhodl zhudebnit znojemskou pověst O obří hlavě. „Těsně před Vánocemi vyjde dlouho slibované nové dvojcédéčko se zhudebněnou pověstí,“ prozrazuje Maceček.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT