Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Správa parku bojuje s netýkavkami i bolševníky

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Netýkavky, křídlatky a bolševník se rozšířili ze zahrad do volné přírody. Rostlinní vetřelci v minulosti potlačovali původní byliny v Podyjí.

14.12.2011
SDÍLEJ:

Netýkavku žláznatou se snažili správci parku z údolí Dyje vystrnadit více než sedm let. V těžko přístupných údolních partiích s ní zápasili často jen pomocí člunů a ve vodě, jejíž teplota ani v létě výrazně nepřesáhne deset stupňů.Foto: Petr Lazárek/Správa Národního parku Podyjí

Rostlinní vetřelci pocházející z Japonska, Himaláje nebo z Kavkazu se v Podyjí rozhodli usadit a vytlačit původní byliny. Často se tam dostali z lidských zahrad.

Z břehů Dyje se už téměř podařilo vytlačit křídlatky z Japonska nebo netýkavky z Himaláje. Přeměna amerických akátin v původní les ale bude trvat roky.

Správci parku s invazními rostlinami bojují už dvě desítky let. Za tu dobu se jim ve spolupráci s rakouskými kolegy podařilo téměř vymýtit z údolí řeky svými narůžovělými květy typickou netýkavku žláznatou nebo až tři metry vysoké křídlatky. Místním druhům tak vrátili prostor k životu.

Invazní druhy nepůvodních rostlin dokážou díky své vysoké konkurenční schopnosti rychle osídlovat nová místa. Často to je na úkor původních bylin, které ztrácejí prostor pro život, dostatek světla i živin. Z druhově pestré louky plné různých rostlin se tak stává jednolitý prostor obsazený jedním druhem.

Národní park Podyjí zažil velkou invazi netýkavky žláznaté na počátku devadesátých let minulého století. Tato až dva metry vysoká jednoletá bylina pochází z Himálaje.

V Evropě se začala ve dvacátých letech pěstovat jako okrasná a medonosná letnička v zahradách. Brzy si však našla cestu na svobodu a od té doby se začala nekontrolovatelně šířit volnou přírodou. V posledních desetiletích způsobuje na březích evropských řek mimořádné škody na původních břehových porostech. Je schopná ve velmi krátké době porůst velká území a vytlačit přitom domácí rostlinné druhy.

Netýkavka produkuje obrovské množství semen. Jedna rostlina vytvoří každoročně i přes dvě stě semen, která vydrží klíčivá asi čtyři roky. Navíc je mimořádně vitální. Vytrhané rostliny ponechané na břehu jsou schopné bez obtíží opět zakořenit.

Odborníci zaznamenali případy, že netýkavka zakořenila i z ulomené lodyhy, kterou odplavil vodní tok o mnoho kilometrů dále.

V polovině devadesátých let minulého století se proto správci parku rozhodli začít netýkavku cíleně ničit.

Zcela bez použití chemie ručně tuto rostlinu vytrhávali v nepřístupném terénu údolí řeky a na lodích a pak autech odváželi nebo nechali mimo dosah řeky pod tmavými fóliemi.

Vyčerpávající a časově náročná práce překvapivě skončila povodní v srpnu dva tisíce dva. Živel nedovolil netýkavce dokončit její vývoj a pravděpodobně výrazně poškodil i její semennou banku. V létě následujícího roku odborníci proto zaregistrovali jen ojedinělé rostliny. Boj s netýkavkou ale neskončil. Břehy Dyje strážci každý rok pečlivě monitorují a jednotlivé rostliny likvidují.

Především na Vranovsku se správci parku museli vypořádat s další invazní bylinou, křídlatkou českou. Bíle kvetoucí až tři metry vysoká rostlina s bohatě rozvětvenými podzemními oddenky pochází původně z jihovýchodní Asie. Na konci devatenáctého století se křídlatky do Česka dostaly jako okrasné rostliny v parcích. Dnes jsou hojně rozšířené na celém území republiky.

Opakovanými zásahy se podařilo podobně jako u netýkavky utlumit její výskyt v Podyjí na minimum. V posledních letech se objevuje již jen ojediněle. Likvidace probíhala kombinovanou formou, a to mechanicky i chemicky. Nejprve pracovníci parku pokosili nadzemní části rostlin. Po několika měsících přistoupili k postřiku.

Snad pro své jméno je nepsaným symbolem rostlinných vetřelců bolševník velkolepý. Za svoji špatnou pověst vděčí i účinkům své buněčné šťávy na lidskou kůži. Způsobuje totiž těžké poleptání a puchýře na pokožce. Reakce se výrazně zhoršuje při vystavení zasažené pokožky slunečnímu záření.

V roce 1815 jeho semena na Vídeňském kongresu údajně dostal od ruského cara kníže Metternich. Ten ho pravděpodobně jako okrasnou rostlinu vysadil na svém letním sídle v zámeckém parku Lázní Kynžvart. Odtud se pak šířila dále po celé zemi.

Podél toku Dyje v národním parku se zatím nacházejí jen jednotlivé exempláře bolševníku. Jeho hustý porost dokáže zachytit až osmdesát procent slunečního záření. Tím potlačuje růst veškerých ostatních rostlin v okolí.

Správa Národního parku Podyjí se potýká i s invazí trnovníku akátu. Tento vetřelec mezi podyjskými stromy zabírá dvě procenta místních lesů. Řada akátin se nachází i na nelesních plochách. Lesníci se proto snaží tato místa postupně přeměnit na původní les. Chtějí zabránit jeho dalšímu rozmnožování a šíření.

Rostlinní vetřelci změnili v minulosti ráz podyjské krajiny a návrat k její původní pestrosti je na některých místech velice obtížný. Původně vzešli coby okrasné rostliny z našich zahrad a parků. Do budoucna bychom se tedy měli více zamýšlet, co pod svými okny pěstujeme.

DAVID GROSSMANN
Autor je asistentem ředitele Správy NP Podyjí

14.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

V kůži archeologů. Lidé si vyzkouší práci s detektorem kovů

Ilustrační fotografie.
AKTUALIZOVÁNO
7

Vnuk Alfonse Muchy neuspěl s odvoláním. Epopej patří Praze

Někteří lidé chtějí, aby sommelieři běhali v kroji, usmívá se Babisz ze Salonu

Valtice /ROZHOVOR/ – Překvapení? Mírné. Hlavní sommelier Salonu vín sídlícího na zámku ve Valticích Marek Babisz je přesvědčený o síle a kvalitě místa, kde lze ochutnat nejlepších sto vín každého roku. Proto ho triumf v soutěži Top vinařský cíl České republiky nezaskočil. „Jsme kvalitním turistickým cílem, proto jsme ve skrytu doufali, že bychom vyhrát mohli,“ říká Babisz v rozhovoru.

Teplý říjen na jihu Moravy. Na třech místech padnul více než padesátiletý rekord

Jižní Morava - Skutečně teplý podzim si v aktuálních dnech užívají Jihomoravané. Maximální denní teploty se budou až do neděle šplhat ke dvaceti stupňům Celsia. Meteorologové na jižní Moravě ve čtvrtek naměřili na třech místech nejvyšší teploty za posledních šestapadesát let.

Na Žižkov dřív. Nesmíme zápas prostát v koloně, hlásí Znojmo

Znojmo – Zatímco znojemští fanoušci, kteří pořádají výjezd, si v neděli ráno hodně zkrátí spánek, fotbalisté Znojma zamíří k duelu dvanáctého kola Fortuna národní ligy na Žižkově s předstihem o den dřív. Tradiční výkop na stadionu Viktorie čtvrt hodiny po desáté dopoledne je totiž pro přesun až od rakouských hranic rizikový. „Kolikrát nevíte, jestli do Prahy vůbec dojedete. Jedeme předem, což je jistota, že zápas neprostojíme v koloně na dálnici,“ zmínil znojemský obránce David Helísek.

AKTUALIZOVÁNO

Ovoce balí do plastů a ničí tím přírodu, diví se rodiče nad zdravými svačinami

Jižní Morava – Když Jana Hamšíková z Břeclavi před pár dny zahlédla na internetu snímek zachycující ovoce zabalené v plastu, zarazilo ji to. A nebyla sama. Příspěvek na sociální síti týkající se celostátního projektu Ovoce a zelenina do škol rozproudil debatu, zda zdravé svačiny pro děti nepředstavují zbytečnou ekologickou zátěž. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení