Už dvaadvacet let je v čele obecního úřadu v Želeticích stále týž muž. Miroslav Bazal. Práci pro obec věnoval kus života a o Želeticích mluví, jako by popisoval vlastní milovanou rodinu či zahrádku. Ostatně, stejně jako místostarosta a další lidé z vesnice už roky vlastníma rukama zušlechťuje místní park, na který je náležitě pyšný. Den po krajských volbách se starosta zlobí. Tvrdí, že samospráva v podobě krajů je špatně a že měly zůstat okresy.

Volit do krajského zastupitelstva jste ale byl, nebo ne?

Volit jsem samozřejmě byl. Přiznám se bez mučení, jsem levicový volič. Ale chci říct jedno: kraj by neměli řídit politické strany a politici, ale úředníci. Ostatně, lepší to bylo, když ještě fungovaly okresy. Na okresech měli lidé větší přehled o dění v regionu. Když jsem kdykoli potřeboval, na okrese byli lidé, kteří byli vždy schopni a ochotni pomoci. Když třeba kolikrát hrozila i pokuta, nejdřív nám úředníci problém vysvětlili a pak byli třeba schopni i kárat.

Starosta Želetic Miroslav Bazal. Co se vám na volbách líbilo?

Líbila se mi skutečnost, že kdesi na Liberecku zvítězili starostové. Jen starostové. To je úžasné. Proč by kraj měli řídit politické strany? Ať ho řídí starostové. No a když něco někde zašantročí, no tak ať jdou do pekla. Starosta totiž nejlépe ví, co obec potřebuje. Kdyby starostové ovládli kraje, vypadala by komunální politika jinak. Většina ze starostů je poctivých a na vesnicích je to vidět.

Jste matadorem komunální politiky. Jak jste se vlastně k práci starosty dostal?

Před rokem 1989 fungoval v Horních Dunajovicích národní výbor. Pod něj spadala naše vesnice a ještě Výrovice, Tvořihráz a Žerotice. Byly volby a ve výboru byli zástupci dědin. Z nich pak vznikala rada. Po revoluci se všichni chtěli osamostatnit. Takže skončilo MNV a vznikly samostatné obce. Já jsem tehdy byl v partaji, tím se nechlubím, ale ani to nezapírám, a přišli za mnou místní a nabídli mi místo na kandidátce. Byli jsme nezávislí, volby jsme vyhráli a udělali ze mne starostu. Od té doby v tom lítám.

Jakou práci jste předtím vlastně dělal?

Pracoval jsem v podniku Kooperace Višňová. Dělal jsem šéfa těžké mechanizace. Při této profesi jsem deset let pracoval jako neuvolněný starosta. Pak jsem soukromě deset let podnikal. Se společníkem jsme měli velkoobchod s látkami a šili jsme pleny a další věci. Od roku 2001 jsem už nepodnikal a pracoval jsem jako uvolněný starosta.

Když se po těch dvaadvaceti letech ohlédnete, jak hodnotíte svoji práci pro obec?

To se těžko jednoduše shrnuje. Každopádně to chce dělat tuhle práci naplno. Člověk musí být přesvědčený o tom, že to, co dělá, dělá správně. Víte, zastupitelé se sejdou jednou za dva měsíce, a přestože se jim snažím dávat maximum informací, někdy to prostě nejde. Proto musí být starosta přesvědčen o správnosti věci a přesvědčit i zastupitele. My jsme u nás měli velké štěstí: mezi zastupiteli nebyla nikdy válka. Zastupitelé byli vždy rozumní. Vládne tady selský rozum. Vědělo se, že se nejdřív musí udělat jedno a pak druhé. Když se tedy ohlédnu, tak za těch dvaadvacet let mají Želetice všechno, co mohou mít. Ne, že bychom teď neměli co dělat, práce je vždycky dost, ale je to tak. Máme školu, sportoviště s kurty a bazénem i hospodou, divadlo, domov s chráněnými byty, krásný park s rybníčkem, ubytovnu, chatky… Mám štěstí na kamarády. Když se dělaly větší věci, nedělal jsem nikdy nic sám. Vždycky jsem věděl, kam jít pro radu.

Starosta Želetic Miroslav Bazal. Stárnou Želetice?

Přes to všechno, co jsme u nás vybudovali a co funguje, bohužel stárnou. Jde totiž o to, že jsme až dosud neměli stavební místa. Dlouho se u nás řešily restituce pozemků. Nyní je to tak, že pozemky připadly podle soudu státu a my o ně žádáme. Jde o pozemek velký přes tři hektary, kde by mělo být prvních deset míst pro rodinné domky. Dnes na zastupitelstvu projednáme smlouvu s firmou, která udělá projekt a pokud vše půjde dobře, vezmeme si půjčku a vybudujeme tam inženýrské sítě pro budoucí stavby. Preferovat budeme samozřejmě zájemce z řad místních lidí.

Jak dnes vlastně žije vesnice?

Řeknu to takhle: Výminkový způsob života skončil. Projeďte se v neděli po vesnici. Koho potkáte? Proto se snažíme dělat spoustu akcí od mše přes koštování vín, divadlo, zabíjačky, dětské dny, čarodějnice… Chci, aby se tady dobře žilo a aby se lidi spolu setkávali a dali spolu řeč. Jinak by se vesnice stala takovým panelákem ve městě. Noclehárnou, kde se lidi ani pořádně neznají. Když lidi nebudou aktivně pracovat ve spolcích, nebude to fungovat.

Máte nějaký sen?

Chci v parku vybudovat divadlo v přírodě. Mohli bychom tam organizovat amatérské divadelní přehlídky.

Budete v příštích obecních volbách znovu kandidovat?

Už ne. Už nemám tu potřebnou energii. Jsem prostě unavený, tak ať starostují mladší…

Nebojíte se, že se bez práce pro obec budete nudit?

To rozhodně ne. Mám vinohrad, rodina má zahradu, takže práce bude určitě dost. Navíc mě baví cyklistika, tedy turistika na kole. A také výlety do přírody, prostě se konečně budu věnovat sobě. A když bude můj nástupce potřebovat, rád mu pomůžu.

Starosta Želetic Miroslav Bazal. Miroslav Bazal

Věk: 67

Vzdělání: středoškolské

Povolání: starosta

Rodinný stav: ženatý

Politická příslušnost: bez PP