Chuť vstoupit do komunální politiky na vesnici a následný úspěch v loňských podzimních volbách vynesly Petra Korgera přes pozici místostarosty až do křesla prvního muže Hodonic. Pětatřicetiletého muže přitom ještě před rokem zaměstnávala nejvíce péče o početnou rodinu a jeho bývalá profese. Dnes je bývalý technik ve vinicích na obecním úřadě obklopen množstvím dokumentů, smluv a dalších písemností a přemýšlí, jak své vesnici, ve které žije téměř celý život, co nejlépe sloužit.

Kde se zrodila myšlenka vstoupit do politiky?
Před loňskými volbami jsem společně s několika kolegy přemýšlel, jak bychom mohli přispět ke změnám v Hodonicích, o kterých jsme často diskutovali. Založili jsme sdružení Za Hodonice krásnější, sestavili jsme kandidátku nezávislých a chtěli jsme, aby se starostou stal můj předchůdce, dnešní místostarosta Jan Rožnovský. Z voleb pak vyplynulo, že jsme po koaliční dohodě obsadili funkce starosty i místostarosty. Já se stal místostarostou. Původně neuvolněným, od dubna pak uvolněným.

To byl duben. Pak bývalý starosta onemocněl a obec řešila, kdo jej nahradí.
Je to tak. Přišlo to ze dne na den. V koalici jsme řešili, koho na pozici starosty navrhnout a z jednání vzešel pouze jediný návrh. Starostou jsem měl být já. Probral jsem vše se svojí rodinou, protože mi bylo jasné, že pokud starostování vezmu, budu rodinu šidit. Mám čtyři děti a ty prostě péči potřebují. No a když manželka s mojí kandidaturou na starostu souhlasila, šel jsem do toho. Měl jsem ale podmínku, že kolega Rožnovský bude místostarostou. Je to v rámci naší koalice po paní Lattnerové druhý člověk, který má z práce v zastupitelstvu a z komunální politiky již své zkušenosti. Chtěl jsem prostě mít vedle sebe oporu, proto ta zmiňovaná podmínka.

Kromě jiných úkolů se nyní musíte potýkat s řešením problematické dotace na výstavbu bytů. Podle finančního úřadu by obec měla vrátit jedenáct milionů za porušení podmínek pro dotaci. Jak situace kolem této dotace dnes vypadá?
Zatím není ještě nic uzavřeno. Měli jsme na obci kontrolu z finančního úřadu. Kontroloři po nás chtěli dokumenty od roku 2005 do současnosti. Myslím si, že do konce října bychom mohli mít v ruce rozhodnutí z finančního úřadu.

Pokud by řešení sporné dotace dopadlo pro obec špatně, jak se zachováte? Budete muset výrazně omezit peníze, kterými v rámci rozpočtu podporujete například sportovní kluby?
To nemohu vyloučit. Už nyní přemýšlíme, jak vyhovět například Sokolu Tasovice, za který hraje několik našich fotbalistů. Hodonice fotbalový tým nemají, proto ta podpora Tasovicím. Tasovický tým zatím neoficiálně po nás nějaké peníze žádá. Reagovali jsme tak, že bychom raději počkali, protože zatím nevíme, jak to bude právě s případným vracením dotací. Samozřejmě podporujeme i místní tělovýchovnou jednotu a další spolky, takže uvidíme, jak vše dopadne.

Pro odlehčení: Když hovoříte o Tasovicích, neuvažoval jste někdy o případném spojení obou vesnic. Mnohdy člověk, který není místní, ani neví, jestli je v Hodonicích, nebo Tasovicích?
Tomu se musím zasmát. Je fakt, že jsme těsně spojené obce. Máme ale vlastní bohatou historii, kulturu, tradice. Už jen, když přemýšlím, jak by se spojená obec jmenovala… Když řekneme Tashod nebo Hodtas, každý bude říkat, proč zrovna my jsme druzí?

To zní skoro jako od Cimrmana. Ostatně, co říkáte politické satiře a jak vnímáte skupinu Hodonických, kteří komunální politiku ve svém Cimrmanově kšaftu glosují?
Osobně jsem rád, že je tu máme. Divadlo Járy Cimrmana mám moc rád a mám rád tento typ humoru. Nikdo nejsme dokonalý a nějaké to rýpnutí do starosty třeba prostřednictvím politické satiry neuškodí. Řada lidí vnímá demokracii i svobodu slova a je ráda, když novináři otevřeně o všem informují. Je tady ale dovětek, který si řada lidí říká: Ať píší vše, jen ne o mně.

Hodonice mají inovované webové stránky. Počítalo se při změnách například o diskuzním fóru?
Tato myšlenka skutečně existovala. Jenže známe lidi. I z doby před volbami víme, že anonymně na našich stránkách napadali třeba bývalého starostu. Byly tam vulgarismy i spekulace, za které jsem se styděl. Výsledkem je tedy zatím plán, že mi spoluobčané mohou na můj email posílat různé dotazy a připomínky, a já je následně budu na webu obce zveřejňovat.

Zbývá vám po práci kromě času pro rodinu také chvilka pro sebe?
Někdy věnuji večer půlhodinku internetovým šachům. Hrával jsem dlouho šachy za místní tělovýchovnou jednotu. Internetové šachy nabízejí jiný pohled na hru i pestrou škálu soupeřů. V podstatě se dá říci, že i při práci pro obec přemýšlím několik tahů dopředu. Přemýšlím o tom, co by na určité rozhodnutí řekli druzí lidé. Koaliční partneři, opozice. Snažím se vše promýšlet. To se ale nepodaří vždy.