VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starosta Vedra: Nejdůležitější je prodloužit sezonu

Vranov nad Dyjí /ROZHOVORY SE STAROSTY/ - Začínal jako agronom, pak se přeškolil na celního kontrolora a před čtyřmi lety se stal vranovským starostou. V dnešním rozhovoru mluví Lubomír Vedra o klíčovém významu cestovního ruchu pro Vranovsko i o protipovodňových opatřeních.

30.11.2010
SDÍLEJ:

Starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra.Foto: DENÍK/Daniel Smola

Další díly seriálu
Rozhovory se starosty najdete ZDE

Ve funkci starosty začínáte druhé volební období. Jste také vůbec první starosta, který za posledních dvacet let ve Vranově obhájil funkci. Čemu ten výsledek připisujete?
Na to je potřeba zeptat se zejména voličů, kteří mi dali takovou důvěru, za niž jsem jim velmi vděčný. Osobně si myslím, že jsem se snažil co nejlépe pracovat ve prospěch Vranova a jeho obyvatel. Výsledky jsou myslím znát. Musím dostat, že mě výsledek překvapil a znovu voličům děkuji.

Působil jste v zastupitelstvu ještě dřív, než jste se před čtyřmi lety stal starostou?
V zastupitelstvu a v radě jsem byl už za starosty Františka Texla. V zastupitelstvu jsem tedy třetí období.

Co vás do politiky přivedlo?
Oslovilo mě jedno sdružení nezávislých s cílem, aby se Vranov rozvíjel a šel dál. Ve Vranově bydlím už léta a bydlet tu asi budu napořád, proto mi nebylo a není lhostejné, jakým směrem se bude rozvíjet. Proto jsem chtěl svým malým dílem přispět k tomu, aby Vranov šel dopředu.

Jaká byla vaše profesní dráha před vstupem do komunální politiky?
Patnáct let jsem pracoval na brněnském celním ředitelství. Dělal jsem celní a daňové kontroly po celém kraji. Šlo zejména o kontroly účetnictví, dovozu a vývozu. Vystudoval jsem vysokou školu zemědělskou obor fytotechnika a dělal jsem agronoma na statku v Lesné. Poté jsem prošel rekvalifikací a řadou kurzů a přeškolil se na kontrolora. Proto mi dnes není cizí rozpočet a rozumím i obecnímu účetnictví.

Vranov čeká poměrně nepříjemný rok kvůli rekonstrukci poslední části průtahu a opravě náměstí. Je už alespoň jasné, kdy práce začnou?
Nyní běží výběrové řízení, předběžně jsme se správou silnic domluveni, že by práce měly začít na jaře. Přesný termín ještě nikdo neví.
Chystáte také opravu náměstí. Zvládnete ji současně s průtahem?
Ne. Čekáme na vyhlášení výzev pro podávání projektů do regionálních programů, které rozdělují evropské dotace.

Jak velké komplikace očekáváte?
Původní záměr byl, že práce začnou na podzim a do sezony bude hotové. Víme ale, že jde o evropské peníze a termíny proto nelze ovlivnit. Správa silnic problémy v souvislosti s průjezdností Vranova v sezoně chápe. Proto sice oprava bude pokračovat i v sezoně, ale organizace práce bude taková, aby komplikace nejvíce omezila.

Jaké další hlavní úkoly jsou před městysem?
Nebudu slibovat nic nereálného. Důležité je, že letos doplatíme poslední splátky za kanalizaci a vodovod. Tím budeme mít splacené úvěry. Od příštího roku budeme tedy mít téměř volné ruce, i když náš čeká desetimilionový úvěr kvůli průtahu. V každém případě se budeme snažit maximálně využívat dotace. Do evropských programů máme vedle opravy náměstí ještě připravený projekt přestavby knihovny na víceúčelový objekt. Vyhledávat budeme i vhodné krajské a ministerské dotace. Tíží nás také místní komunikace, v Junáckém údolí, Zadních Hamrech a Zátiší, tam ale na žádné dotace nedosáhneme.

Snad každý vranovský starosta a každé zastupitelstvo měli na stole problém areálu Klatovky a celé lokality Ptačí vrch nad Vranovem. Podaří se najít řešení vám?
Klatovka a Ptačí vrch to je samostatná kapitola. Nechci celou věc řešit násilím a za každou cenu. První prioritou je Klatovka, protože je už v havarijním stavu. Otázkou je, zda volit pronájem nebo přímý prodej. Klonil jsem se k prodeji, ale ceny nemovitostí kvůli krizi ve padají a pod cenou rozhodně prodávat nechceme. Ptačí vrch je největší bohatství Vranova a pokud i za čtyři roky zůstane zelený jako dosud, škoda to nebude. Vyřešit je tam nyní potřeba hlavně zchátralé domy včetně Klatovky.

Patříte ke kritikům příprav protipovodňových opatření pro Vranov. Stojíte si stále za tím, že Povodí má místo rozsáhlejších úprav pod přehradou spíše vyčistit koryto?
Je mi v zásadě jedno, jakou cestou se půjde, hlavní je, aby na konci bylo řešení. Záležet bude také na penězích. A na těch sedí ministerstvo zemědělství a Povodí Moravy. V předcházení povodním je nutné začít od manipulačních řádů. Pokud nepřijdou tak extrémní situace jako v roce 2002, už vhodnou manipulací se dá povodním předejít. Otevřeně říkám, že povodně nejvíc zapříčiní lidský faktor. Na druhé straně pokud převáží odborný přístup, dá se situace zvládnout. To jsme viděli loni, kdy se přehrada přepustila o čtrnáct metrů.

A pokud jde o čištění koryta?
Myslím, že by se koryto mělo vyčistit. Přehrada je stavěná na bezpečný průtok Vranovem 210 kubíků za vteřinu. Už při sto deseti ale dochází k zaplavování. To znamená, že je něco v nepořádku. Koryto se za dlouhé roky zaneslo a vyčištění bude první krok v vylepšení bezpečného průtoku. Budeme o tom jednat s novým vedení Povodí a také o dalších opatřeních proti povodním. Doufám, že nám pomůže i hejtman, který zná zdejší situaci.

Krajští radní označili Vranovsko za jeden ze tří mikroregionů v kraji, které potřebují zvláštní podporu. Může taková pomoc podle vás přinést dlouhodobé a trvalé výsledky?
Už jsem o tom mluvil s dalšími starosty ze sdružení obcí Vranovska. Slouží už téměř dvacet let a protože se sliby mají své zkušenosti, proto jsou poněkud skeptičtí. Já na druhou stranu věřím, že kraj své stanovisko dodrží. Jak jsem už řekl, hejtman na Vranovsku byl a zdejší problémy zná. Proto se s ním chci brzy po Novém roce sejít a probrat, jak konkrétně nám kraj chce a může pomoci.

Region Vranovska se zaměřuje především na turistiku, letos jste do sezony šli s novým projektem Vranovského groše. Jak se osvědčil?
Obecně můžu říct, že to byla velmi zdařilá a úspěšná akce. Až nás překvapilo, jaký o ni byl zájem. Zrovna v pondělí jsme tu měli na Vranovský groš kontrolu z kraje. Podle pracovníků, se kterými jsme mluvili, by neměl být problém připravit na příští rok další etapu. Na nadcházející valné hromadě svazku chci navrhnout pokračování. Pokud jde o čísla, pasů jsme rozdali asi tisícovku, grošů zhruba polovinu, proto nám nějaké zbyly třeba právě na příští rok.

Chystáte nějaký společný projekt i na další rok? Co by turistice na Vranovsku především pomohlo?
Starostové byli spokojeni všichni, přišlo jen několik lidí, kteří si postěžovali, že narazili na zavřenou restauraci, nebo nesehnali razítko. V diskuzích se starosty jsme našli menší chyby, například v tom, že v některých obcích jsme nezvolili vhodný objekt, nebo chyběla razítka. V každém případě chceme dál podporovat cestovní ruch, protože je to jediná možnost jak tady zvyšovat životní úroveň a snižovat nezaměstnanost. Musíme hlavně prodloužit sezonu, přesvědčit lidi, že sem lze jezdit na kole i na jaře či na podzim. Jsou tu dobrá místa k rybaření.

Co je podle vás nejdůležitější pro rozvoj turistiky na Vranovsku?A jaká byla letošní sezona?
Region má co nabídnout, vůbec pokud se podaří vylepšit infrastrukturu. Jako celou republiku nás ale trápí finanční krize. Zjistili jsme i z obecních ubytovacích poplatků, že letos návštěvníků citelně ubylo. I podnikatelé mají propad v tržbách. Lidé se sice ze zahraničních destinací přesunuli do domácích, ale je poznat, že šetří.

Jaké další formy podnikání, vzhledem k vysoké mimosezonní nezaměstnanosti v regionu, máte v plánu podpořit?
Vranovsko je nezaměstnaností velmi silně postiženo. Zemědělské a lesní podniky, které tu v minulosti převažovaly se rozpadly. Ty, které fungují změnily strukturu a technologie a už nepotřebují tolik lidí jako dříve. Obce stárnou a vylidňují se. Proto nevychází ani orientace na podnikání i ve službách. Pokud přijde nějaký podnikatel s dobrým záměrem, rádi mu vyjdeme vstříc. Bohužel jsou ale omezení plynoucí ze zákonů, které některé investory odradí.

K Vranovu a přehradě tradičně patřila lodní doprava. Před několika lety se první dvě lodi na přehradu vrátily. Prospělo to Vranovu?
Určitě ano. Bez lodí to bylo špatné. Jejich návrat byl také velkou propagací Vranova a Vranovska. Přispěly k oživení Vranova a Bítova.

V Lesné „kotví“ na suchu hydrobus , jehož majitel jej chce pro příští sezonu spustit na hladinu vranovské přehrady. Mohl by pomoci dalšímu rozvoji turismu?
Žádné konkurenci se nebráním, každý má právo podnikat, ale musí respektovat pravidla. Bohužel transport lodi byla typická partyzánština. Bylo to neseriozní i vůči prvnímu provozovateli, který si musel všechna povolení předem vyřídit, investovat do přívozišť a podobně.

Jak hodnotíte spolupráci s podnikateli v oblasti cestovního ruchu?
Snažíme se s podnikateli maximálně spolupracovat. Bohužel tu ale není přímo ve Vranově velký hotel. Na první místě ovšem musím jmenovat Camp pláž a pana Petra Svobodu. Patří totiž k těm, kdo pochopili, co znamená podnikat v cestovním ruchu. Přichází s vlastními iniciativami, vzájemně se podporujeme. Dobře vycházíme a spolupracuje i s drobnými podnikateli přímo ve Vranově, ať je to pan Kirch z Kormoránu, pan Ryšavý z penzionu Relax, pan Doubek, který provozuje restauraci Country nebo pan Minařík a jeho Vranov Agency.

Ing. Lubomír Vedra

Věk: 50 let
Stranická příslušnost: nestraník
√ Narozen v Dačicích
√ Do 27 let žil v Uherčicích, poté ve Vranově nad Dyjí
√ Starostou Vranova nad Dyjí je od roku 2006
Rodinný stav: ženatý, 2 děti
Vzdělání: Vysoká škola zemědělská, fytotechnik
Předchozí místa: Po studiích od roku 1984 do 1991 agronom statku Lesná, poté celní ředitelství Brno

Autor: Martin Moštěk

30.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Znojemský městský pivovar vede třiačtyřicetiletý rodák z Brna Miroslav Harašta.

Šéf pivovaru: V ležáckém tanku máme raritu. Má speciální chmel a vinnou kvasnici

Tradiční hody ve Vracově začaly novým českým rekordem. V průvodu prošlo 566 účastníků oblečených v místních krojích.

V rekordním hodovém průvodu kráčelo přes pět stovek lidí. Ve vracovském kroji

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Hodonín /ROZHOVOR/ – Po krajských volbách vedl jihomoravské komunisty jako jednička i do sněmovny kyjovský učitel a městský zastupitel Ivo Pojezný. Šestapadesátiletý poslanec ani přes obhajobu mandátu neskrýval zklamání. „Výsledek pod deset procent považuji samozřejmě za neúspěch. Doufal jsem ve třetí místo,“ řekl lídr komunistů, kteří v parlamentu ztratili osmnáct mandátů. Na jižní Moravě pak přišli o polovinu poslanců.

Nová vláda bude průšvih, nebo velký průšvih, říká Pirát Radek Holomčík

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Ve volbách do poslanecké sněmovny skončili Piráti na třetím místě. „Výhra ANO znamená dlouhodobé selhávání demokratických stran,“ říká nový jihomoravský poslanec a Pirát Radek Holomčík.

Velká poslanecká rošáda: za jižní Moravu zůstane jen devět politiků

Jižní Morava /FOTOGALERIE, VIZITKY POSLANCŮ/ – Jihomoravské poslance čeká velké střídání. Křeslo získá čtrnáct nových politiků z kraje. Dvanáct ze stávajících poslanců za jižní Moravu končí ve sněmovně úplně, devět zůstává.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Jižní Morava – Podobně jako na celostátní úrovni ovládlo volby na jižní Moravě hnutí ANO 2011. Jeho vítězství však nebylo tak drtivé jako v celé republice – v kraji získalo 27,4 procenta hlasů. Následuje ODS s 11,8 procenty hlasů, třetí je SPD s 11,6 procenty. Další byli Piráti, KDU-ČSL, ČSSD, komunisté, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení