Starostka Ryšavá: Raději bych pracovala na plný úvazek

Jste neuvolněnou starostkou. Můžete říct, jak zvládáte práci zdravotní sestry a starostky?
Po střední škole jsem začínala na psychiatrii, poté jsem pracovala v dětské ordinaci. Po mateřské jsem nastoupila do ústavu v Břežanech a odtud jsem odešla do nemocnice na na chirurgii. Celou dobu tedy pracuji ve zdravotnictví. Nyní pracuji jako zdravotní sestra v léčebně pro dlouhodobě nemocné v brněnské nemocnici u Milosrdných bratří. Je to profese, kterou, myslím, umím dobře. Jestli se mi bude dařit i ve starostenském křesle, to se teprve uvidí.

Kdy jste poprvé zkusila štěstí v komunální politice?
Před čtyřmi lety jsem kandidovala za nezávislé. Chtěla jsem přispět obci, ale vůbec jsem se do zastupitelstva nedostala. Při posledních volbách už jsem měla více štěstí.

Proč si myslíte, že jste tentokrát uspěla?
Do voleb se přihlásila jenom jedna strana. Ostatní už nepostavily kandidátky.

Získala jste nejvíce hlasů?
Rozhodně ne, byla jsem asi uprostřed. Ale o volbě starostky rozhodli až zastupitelé.

Jste neuvolněnou starostkou. Jaké byly začátky?
Velmi těžké. Skloubit politiku s profesí zdravotní sestry je náročné. Ale práce mě zatím baví. Ze začátku bylo nejtěžší všechno pochopit. I dnes mám pocit, že si ještě nevím rady. Ale funkci jsem vzala jako výzvu.

Přivítala byste, aby funkce starosty ve vaší vesnici byla uvolněná?
Určitě ano. Protože musím řešit různé žádosti, veškerou dokumentaci, prasklé vodovodní potrubí i pojistky. Lidi nám například kradou obecní dřevo. Pytlačí se tu. Museli jsme třeba volat i policii, když hajný našel v lese vyvrhlé vnitřnosti z lesní zvěře. Před více než měsícem zde vyšetřovali tři krádeže v uzamčených stodolách.

Za kým chodíte pro radu?
Za bývalým starostou a spolupracuji i s miroslavským vedením radnice.

Jste rodačkou Miroslavských Knínic?
Ne, narodila jsem se v Míšovicích a před jedenácti lety jsem se přestěhovala za manželem.

Ve funkci jste už přes půl roku. Chcete navázat na práci minulého vedení obce?
Určitě ano, chci navázat na to, v čem moji předchůdci začali a odstartovat pracovat i jiné projekty.

Můžete být konkrétnější?
Například před dvěma roky spadla u jednoho rodinného domu zídka. Dokončili jsme zpevnění svahu v jeho blízkosti. Podali jsme také žádost o dotaci na opravu zámeckého nádvoří.Tu nám ale zamítli. Příští rok bychom chtěli navázat na úpravu návsi a silnice k čističce odpadních vod. Získali jsem i dotaci na úpravu okolí kostela.

Máte před sebou téměř celé období. Co ještě plánujete?
Příští rok slaví Miroslavské Knínice sedm set padesát let od svého založení. Budeme se snažit získat dotaci na opravu zámku. Opravit potřebujeme i místní silnice.

Kdo zámek dneska využívá?
Je majetkem obce a sál například využívají spolky. V přízemí má klubovnu mládež, v jedné místnosti je knihovna i s veřejným internetem.

Je něco, co vás trápí a nedaří se vám vyřešit?
Dnes už snad ani ne. Musím říct, že místní si za mnou nechodí jen stěžovat. Občas řeším malé sousedské neshody, ale musím dodat, že jsou naopak velice družní. Chodí za mnou maminky, které by chtěly pro své děti malé hřiště. Proto snad brzy vyroste svépomocí i houpačkami. Určitě mě ještě trápí nedokončené víceúčelové hřiště.

Jste obec, která nemá ani pět stovek obyvatel. Stěhují se k vám i mladí lidé?
K dnešnímu dni zde žije tři sta třicet dva lidí a musím říct, že číslo roste. Za posledních deset let je mnoho nových rodinných domků a další stavební místa připravujeme.

Co se v obci po celý rok děje?
Kulturní vyžití je u nás poměrně velké. Pořádáme vánoční koncerty, masopust a zábavy. Funguje zde sdružení žen i vinařů, hasiči a myslivci.

Najdete si čas i pro sebe?
Energii si chodím dobíjet do lesa a ráda zde objímám stromy. Často vyjdu se psem a dcerou do přírody. Ale jinak na sebe nemám vůbec čas. Slíbila jsem si, že se přes prázdniny naučím tančit zumbu. A ženám ji chci po prázdninách předcvičovat. Ještě jsem ji nikdy nezkoušela tak uvidím jak se mi to povede.