Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tajemství mokřadů: čtyři nové rostliny z Panonie

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ, AKTUALIZOVÁNO/ - Botanikům se letos v polních mokřadech podařilo rozpoznat čtyři zde dosud neznámé druhy rostlin. Všechny patří mezi ohrožené druhy.

1.10.2011
SDÍLEJ:

Vzácnou rostlinou polních mokřadů v jihovýchodní části Národního parku Podyjí je ohrožený kyprej yzopolistý. Je příbuzný se statnějším kyprejem vrbicí. Kvete od června do září a dříve se rostliny tohoto rodu používaly k zastavování krvácení.Foto: Radomír Němec

RADOMÍR NĚMEC

Přibalte si na výlet do Podyjí holínky a pořádně si prohlédněte mokřady v místních polích. Určitě nebudete mít nouzi o neobvyklé zážitky a narazíte na zajímavé druhy, které se tu většinou skrytě a nenápadně snaží rychle využít příznivého období, než radlice jejich domov opět obrátí naruby.

Některé k nám doputovaly až z východoslovenských nebo maďarských pastvin a luk. Jen letos v mokřadech botanici identifikovali čtyři doposud v Podyjí neznámé rostliny.

Druhově nejzajímavější polní mokřady jsou v Podyjí vázány na oblasti třetihorních mořských sedimentů mezi Konicemi a Hnanicemi. Zde ve vlhkých letech od června do září nalezneme silně ohrožený kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia) nebo léčivou, růžově kvetoucí zeměžluč spanilou (Centaurium pulchellum).

Opravdovou vzácností jsou pak rostliny, které dokládají návaznost na panonské pastviny a louky, jež k nám zasahovaly z Panonie a jsou dnes ve větší míře zachovány například na jižním Slovensku a v Maďarsku.

Je to vzácná a zákonem chráněná ostřice žitná (Carex secalina), šťovík úzkolistý (Rumex stenophyllus) a rozrazil bažinný (Veronica anagalloides). Právě tyto druhy na území Národního parku Podyjí unikaly pozornosti a byly objeveny až v letošním roce.

Přesuneme-li se více na hranici panonské a hercynské podprovincie k Mašovicím, ubývá v podloží třetihorních sedimentů a s tím klesá i druhová pestrost rostlin polních mokřadů.

Přesto zde nalezneme unikátní lokality, které hostí chráněnou, kriticky ohroženou sítinu kulatoplodou (Juncus sphaerocarpus). Tato nenápadná rostlina nebyla donedávna na Znojemska vůbec dokladována a podobně jako ostřice žitná, šťovík úzkolistý a rozrazil bažinný přibyla letos do seznamu rostlin, které rostou v Podyjí.

Na severozápadě parku mezi Lukovem a Vranovem nad Dyjí pak v polních mokřadech již tyto velevzácné rostliny nenalezneme, ale může nás potěšit drobná blatěnka vodní (Limosella aquatica) nebo na jaře rostoucí myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus). Dalším typickým druhem, který naopak v jihovýchodní části Znojemska téměř chybí, je kalužník šruchový (Peplis portula).

Mokřady a podmáčené části polí přitom často unikají pozornosti. V suchých letech se tyto plochy neprojeví a nedají se od okolí téměř rozeznat. K životu se probouzejí až když zaprší. Polní mokřady se tak nemusí objevit každý rok a nerovnoměrný je i výskyt v průběhu jednoho roku. Krajina si je ale pamatuje.

Kromě vody je pro ně určující i zemědělské obhospodařování. Vjíždět zemědělskou mechanizací do těchto ploch je možné jedině v případě delšího období sucha, kdy se technika neboří. Některé plochy se proto daří orat každoročně, některé jsou zorány třeba až po několika letech. Pokud je polní mokřad ponechán samovolnému vývoji, převládnou ve společenstvu postupně vytrvalé druhy rostlin a polní mokřad postupně zaniká.

V každém případě tato území v zemědělské krajině hostí řadu významných druhů, které by zřejmě bez tohoto biotopu nepřežily.

Podmínkou udržení polních mokřadů je zamezení jejich zarůstání a zachování vodního režimu. Jejich ohrožení spočívá především v upuštění od orby, případně zatravnění či zalesnění. Někdy hrozí i odvodnění či zasypání.

Kromě vzácných a ohrožených rostlin hostí tyto na první pohled spíše nevábné plochy i řadu dalších druhů bezobratlých, obojživelníků nebo ptáků. Jistě by si tak zasloužily větší pozornost.

Autor je kurátorem botanických sbírek Jihomoravského muzea ve Znojmě

1.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Vodárenská společnost přispěla na nový přístroj. Pomůže při odběrech krve

Žáci 1.B třídy ZŠ Prokopa Diviše ve Znojmě – Příměticích s paní učitelkou Evou Nachtneblovou.

NAŠI PRVŇÁCI: představujeme žáky ZŠ Prokopa Diviše ve Znojmě a ZŠ Konice

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

Skokanům na kandidátkách pomáhají tituly a profese lékaře. Vzbuzují důvěru

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Zakroužkováním až čtyř jmen mohou voliči své favority z nižších příček kandidátek poslat do poslanecké sněmovny. Některým v minulosti pomohli i o deset příček.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra KDU-ČSL a poslance Jiřího Miholy

Jižní Morava – Jiří Mihola je lídr jihomoravské kandidátky KDU-ČSL pro volby do poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek od 11 do 12 hodin odpoví na dotazy čtenářů na www.rovnost.cz.

Budování u znojemských hradeb? Dělníci zahájili výkopy bez archeologů

Jižní Morava /FOTOGALERIE/ – Pokochat se pohledem z nově zpřístupněné vyhlídky věže, odpočinout si v hradebním příkopu nebo si zkrátit cestu z Pasteurovy ulice do centra města přes Kapucínskou zahradu ve Znojmě budou moci turisté již od příští sezony. Do práce u hradeb, které objednalo město, se firma pustila bez přítomnosti archeologa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení