VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Třináct rostlin a živočichů, kteří se ukrývají

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Neopakovatelná pestrost podmínek území Národního parku Podyjí nabízí vhodné prostředí tisícům druhů rostlin a živočichů. I přes značnou zachovalost přírody z tohoto území řada zvířat i bylin vymizela.

21.12.2011
SDÍLEJ:

Sysel obecný je hlodavec vyhledávající nízké travinné porosty, kde se může zdaleka rozhlédnout ve svém typickém vztyčeném postoji.Foto: Anna Doskočilová

Některé z druhů, jejichž současný výskyt v Podyjí není znám, zde však dnes mají vhodné podmínky k životu. Je tedy možné, že se zde vyskytují, jen byly dosud přehlíženy. Případně by se mohly v Podyjí brzy objevit.

Případ kočky divoké, jejíž výskyt byl zatím potvrzen na rakouské části území, je všeobecně znám. Kočka však zdaleka není jediným druhem, jehož výskyt je v Podyjí pravděpodobný, ale nepotvrzený.

Řadu druhů také běžně známe z jedné nebo několika lokalit. Překvapivě v jiných částech parku nalezeny nebyly. Následující text přiblíží jen některé z desítek druhů, po nichž zatím odborníci bezvýsledně pátrají. Pokud jakékoli zvíře nebo rostlinu z tohoto seznamu v národním parku uvidíte, zavolejte nám na telefon: 515 282 240 nebo napište na mail: info@nppodyji.cz.

Psovitá šelma šakal obecný je ve fauně Česka nováčkem. Po roce 2000 byl přistižen na dvou místech, nikoli však v Podyjí. Šíří se již posledních patnáct let. Nejbližší údaj o výskytu šakala pochází z 80. let 20. století z blízkosti obce Ziernreith těsně u státní hranice. Jedním z nejpravděpodobnějších míst, kde by šakal mohl proniknout na naše území, je právě Podyjí. Šakali žijí obvykle v párech či rodinných smečkách. Loví hlavně obojživelníky, hlodavce a ptáky, jsou však vytrvalými běžci, takže při spolupráci ve skupině dokážou v případě potřeby uštvat i mladé kopytníky. Šakal je také velmi šetrný zbytky kořisti si vždy uschová a vrací se k ní, dokud ji nespotřebuje. Foto: Jan Ševčík

Jeden z našich nejvzácnějších netopýrů vrápenec malý, patří mezi kriticky ohrožené druhy. V lidských stavbách nachází jak zimní, tak letní úkryty. V národním parku je několik známých zimovišť i letních úkrytů, do nichž se vrápenci pravidelně vracejí desítky let. Svoji letní kolonii na půdě vranovského zámku však z neznámých důvodů opustili. Vzhledem k tomu, že počet zimujících vrápenců ve Vranově neklesl, je pravděpodobné, že si vybrali jiný letní úkryt. Zoologům se jej však zatím nepodařilo nalézt. Foto: Antonín Reiter




Náš jediný jedovatý had zmije obecná je typickým druhem rašelinišť, mokřadů a horských luk. V Podyjí je pro něj tedy poměrně málo vhodných míst. Z 20. století jsou známy pouze dva doklady výskytu zmije v Podyjí. Místa nálezů jsou navíc nejasně popsána. Z poslední doby existuje jediný doklad nález svlečky (svlečené kůže) z Hardecké stráně. Ovšem svlečka není živý had a způsobů, jak se mohla na stráň dostat, je řada. Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí



Muchomůrka císařka
je již od dávných dob ve středozemí kulinářsky ceněnou houbou. Vytváří výrazné plodnice s oranžovým kloboukem, žlutými lupeny a třeněm, s vyvinutou bělavou pochvou. U nás je to kriticky ohrožená houba. Vyskytuje se jen ojediněle v listnatých lesích teplých oblastí. V Podyjí má na řadě míst ideální podmínky k životu. Odborníkům se ji zde ale nepodařilo nalézt. Foto: Michael Kesl/biolib.cz





Sysel obecný
je hlodavec vyhledávající nízké travinné porosty, kde se může zdaleka rozhlédnout ve svém typickém vztyčeném postoji. V minulých staletích byl sysel v intenzivně kosené a vypásané krajině Znojemska hojný. Se změnou užívání krajiny ubylo neoraných nizoučkých bylinných porostů a s nimi zmizel také sysel. Dnes přežívá v celé republice zejména na travnatých letištích, která jsou často kosena. Obnova vypásání vřesovišť a stepních trávníků v Podyjí přinesla syslovi nové možnosti. Mohl by se znovu objevit na vřesovištích východního Znojemska či na Mašovické střelnici. Foto: Anna Doskočilová

Puchýřník lékařský
je i mezi laiky poměrně známý brouk. Proslul zejména pro své afrodiziakální účinky. Jím vylučovaný alkaloid cantharidin se může ovšem snadno změnit ve smrtelný jed. V Podyjí ho odborníci viděli jen několikrát. Největší pravděpodobnost nálezu je pouze v určitých letech (velikost populace silně kolísá). Brouci usedají na dřeviny, jako jsou jasany, šeříky nebo ptačí zoby. Foto: Filip Trnka



Sokol stěhovavý
je dravec, který s oblibou hnízdí na římsách skalních stěn. Historických údajů o hnízdění v Podyjí je celá řada. Poslední pochází ze sedmdesátých let 20. století. Od vzniku národního parku však na jeho území nebylo zaznamenáno úspěšné hnízdění. Jedinci, kteří byli v letech 1995 a 1997 v parku vypuštěni, se sem ke hnízdění nevrátili. Žádný sokol nevyužil ani dvě hnízdní budky instalované v 90. letech na velké skalní masivy. V posledních letech narůstá počet pozorování sokola v parku, je tedy možné, že se zde brzy opět uhnízdí. Foto: Zdeněk Tunka




Hvozdík pyšný
je květina střídavě vlhkých lesních světlin. Takových biotopů během minulého století velmi ubylo. Profesor Oborny na přelomu 19. a 20. stol. píše, že ve Znojemském okrese se vyskytuje leckde, Vratislav Drlík v 50. letech již píše „velmi vzácně“. Na konci 20. století už ho odborníci považují na Znojemsku za vyhynulý. Znovu byl objeven v roce 2007 jediný trs nedaleko Lusthausu u Lesné. Snad to znamená, že se hvozdík do našich lesů opět vrací. Foto: Antonín Reiter



O výskytu bledule jarní na území národního parku kolují různé legendy. Nejeden starousedlík vzpomíná na dědečkovo vyprávění o bledulích pod Vranovem i jinde. Botanici však popisované lokality opakovaně navštěvují a bledule dosud neobjevili. Dokonce neexistují ani historické údaje v literatuře či herbářích. Nejvýchodnější údaj uvádí profesor Oborny na konci 19. století. Jde o nález ve Švýcarském údolí, který je dnes pod hladinou vranovské přehrady. Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí



Černucha rolní
zástupce velké skupiny mizejících polních plevelů, které doplatily na změnu způsobu obhospodařování polí. Mnohé druhy pochybků, hlaváčků, rozrazilů, pryskyřníků i dalších rostlin se dnes ocitlo na červeném seznamu ohrožených druhů, přestože ještě před sto lety to byly obtížné polní plevele. I proto Správa parku zahájila projekt obnovy a výzkumu maloplošných úhorů. Jde o to, poskytnout těmto druhům životní prostor mimo zemědělsky využívané plochy. Foto: Stefan Goen








Lýkovec vonný
vyhledává polostín na teplých stráních a lesních lemech. Ukončení pařezinového hospodaření vedlo také k úbytku světlých lesů vhodných pro lýkovce. Dnes známe pouze tři lokality v širším okolí Šobeského meandru, kde roste. Po razantním prořezání křovin na jedné z nich se zde lýkovec značně rozrostl. Foto: Archiv Správy NP Podyjí








Lesní motýl jasoň dymnivkový
je dosud poměrně hojný na dně údolí řeky Dyje, kde se vyskytuje podél lesních okrajů, na pasekách a nivních loukách. Údaje z plošiny nad údolím jsou velmi sporadické. Největší šance na setkání s tímto motýlem je na lesních světlinách, pasekách, na lesních cestách s širokými okraji nebo v okolí vyhlídek. Na první pohled celkově bílým zbarvením s několika černými skvrnami připomíná prachobyčejného běláska. Na rozdíl od běláska má však jasoň černě žilkovaná křídla. Nápadné jsou také průhledné vrcholy předních křídel. Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí



V Podyjí se vyskytují dva druhy ježka: ježek východní a ježek západní (ten je výrazně vzácnější). Nálezy ježků z okolí vesnic jsou naprosto běžné. Překvapivě neexistuje jediný nesporný nález ježka z lesního komplexu ve vnitřním území parku. Posoudíme-li ježkův způsob života, nic jeho výskytu v podyjských lesích nebrání. Zřejmě jsme tedy jen špatnými pozorovateli. Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí

LENKA REITEROVÁ (Autorka je vedoucí Odboru ochrany přírody a krajiny Správy NP Podyjí)

21.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hokejisté Znojma nestačili na Bolzano v prodloužení.
12

Přísná vyloučení a další ztráta. Orli s Bolzanem prohráli v prodloužení 3:4

Znojemský městský pivovar vede třiačtyřicetiletý rodák z Brna Miroslav Harašta.

Šéf pivovaru: V ležáckém tanku máme raritu. Má speciální chmel a vinnou kvasnici

V rekordním hodovém průvodu kráčelo přes pět stovek lidí. Ve vracovském kroji

Vracov - Celkem 566 lidí ve vracovském kroji. A k tomu další stovka v krojích přespolních. Sobotní hodový průvod z roku 2015 ve Vracově na Hodonínsku se díky komisaři z pelhřimovské agentury Dobrý den zapsal počtem krojovaných v jedné obci mezi české rekordy. A je mu věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Co soused, to rekordman.

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Hodonín /ROZHOVOR/ – Po krajských volbách vedl jihomoravské komunisty jako jednička i do sněmovny kyjovský učitel a městský zastupitel Ivo Pojezný. Šestapadesátiletý poslanec ani přes obhajobu mandátu neskrýval zklamání. „Výsledek pod deset procent považuji samozřejmě za neúspěch. Doufal jsem ve třetí místo,“ řekl lídr komunistů, kteří v parlamentu ztratili osmnáct mandátů. Na jižní Moravě pak přišli o polovinu poslanců.

Nová vláda bude průšvih, nebo velký průšvih, říká Pirát Radek Holomčík

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Ve volbách do poslanecké sněmovny skončili Piráti na třetím místě. „Výhra ANO znamená dlouhodobé selhávání demokratických stran,“ říká nový jihomoravský poslanec a Pirát Radek Holomčík.

Velká poslanecká rošáda: za jižní Moravu zůstane jen devět politiků

Jižní Morava /FOTOGALERIE, VIZITKY POSLANCŮ/ – Jihomoravské poslance čeká velké střídání. Křeslo získá čtrnáct nových politiků z kraje. Dvanáct ze stávajících poslanců za jižní Moravu končí ve sněmovně úplně, devět zůstává.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení