U Hrabětic lze potkat motáka pochopa i čápy

Další zastávkou může být asi kilometr vzdálená chráněná oblast s ornitologicky významnou lokalitou s výskytem volavky popelavé a hnízdišti motáka pochopa, husy velké, moudivláčka lužního, čápa černého či řady druhů kachen.

Tak by mohla vypadat pozvánka pro každého, kdo Hraběticemi obvykle jen projíždí na cestě mezi Rakouskem, Hevlínem a Hrušovany nad Jevišovkou. Obcí prochází značená lokální cyklostezka a Znojemská vinařská stezka.

„Právě kvůli přilákání návštěvníků, kteří obcí projíždí autem či na kole, jsme společně se zastupiteli nechali na poutním místě opravit a nově vybudovat kalvárii, které vévodí kříž. V dobových materiálech, které jsme našli, jsme se dočetli, že na místě byla i socha panenky Marie Sedmibolestné. Stála tu dříve i kaplička, kterou jsme už obnovili,“ řekl starosta Hrabětic Jaroslav Fodor.

Dnes už na místě, kde se ve třicátých letech minulého století konaly velké poutě, rostou stromy, keře a tráva. Stojí zde i zrenovovaná kamenná zastavení. Poutní místo se dočkalo i zrestaurované studny.

„Na svatého Václava se uskuteční vysvěcení kalvárie. S její opravou jsme začali už před třemi roky, jenže některým místním se to nelíbí. Nadávají, že se na jedné straně peníze cpou do opravení kalvárie a že na straně druhé by bylo potřeba raději budovat chodníky. Jenže my jsme na její opravu dostali dotaci,“ vysvětlil starosta.

Další místo pro odpočinek právě vzniká kousek od rybníka. V parku na zeleném prostranství chtějí zastupitelé z Hrabětic upravit plochu, na které porostou stromy.

„Pracovně jsme to nazvali Alej novorozeňat. Chtěli bychom, aby každý, komu se v obci narodí dítě, tam zasadil strom a pak se o něj staral. Už jsme tam vysázeli dva duby a dvě lípy,“ vysvětlil Fodor.

Starosta si trochu postěžoval i na některé obyvatele obce. Především na ty, kteří se do Hrabětic přistěhovali.
„Lidé přestávají mít vztah k obci. Čekají, až pro ně něco uděláme, ale snažit by se měli především oni. Například chtějí od nás zamést chodník před svým domem. My jim to samozřejmě můžeme udělat, ale nebude to třeba hned ráno, ale až odpoledne. Myslím si, že je to způsobené i tím, že v obci nežijí žádní rodáci,“ posteskl si na poměry Fodor.

A že se obec o svůj majetek stará, může návštěvník vesnice vidět na každém kroku. Místní využívají nový vodovod, kanalizaci a v domácnostech je zavedený plyn.

„Nyní v obci pracujeme na kabelizaci nízkého napětí, chodnících, do konce roku by mělo fungovat nové osvětlení a bezdrátový rozhlas,“ popsal první muž obce.

Mladí odcházejí

V Hraběticích dnes žije necelých devět stovek lidí, avšak mladí stále odcházejí.
„Příčinou je především nedostatek stavebních parcel. Mladí odcházejí i přesto, že u nás funguje mateřská i základní škola, dvě hospody a několik prodejen,“ dodal starosta.

O kulturu se stará hrabětická chasa, babský spolek a klub důchodců. „Děti se nyní mohou těšit na drakiádu. Pravidelně se zde konají babské hody, masopust, vánoční oslavy a výstavy, hody a karnevaly,“ vyjmenoval starosta Hrabětic.

Všechny události poctivě do svého počítače zaznamenává už více jak rok místní kronikář Václav Hrůza. Obyvatelé ho často mohou potkat s fotoaparátem na krku.

„Kronice věnuji týdně více než šest hodin. Snažím se zmapovat všechny změny v obci, které zapisuji a v tiskové podobě předávám obci. Právě nyní považuji za nejzásadnější dokončení kanalizace a silnic. Fotografuji i všechny kulturní akce, mezi poslední patří Babské hody, na které přišla více jak polovina místních,“ přiblížil práci kronikáře Hrůza.

Skutečnost, že jde obec s dobou, potvrzují i její stránky www.hrabetice.eu. Kromě aktualit, elektronické úřední desky a množství fotografií z kulturních i společenských akcí se kdokoli může obrátit na vedení vesnice prostřednictvím formuláře se svým dotazem.

Web nabízí i stručnou historii. Čtenář se může dovědět, že první zmínky o obci pocházejí z roku 1417. O šedesát let později se staly Hrabětice spolu s tehdejším městečkem Hrušovany majetkem Ludwika z Weitmühle. Od této doby náležela obec pod panství Grußbach (Hrušovany). Roku 1524 přenechal Sebastien z Weitmühle městečko Hrušovany s farnostmi, tedy také Hrabětice, Hevlín, Naspitz, Anschau (Anšov), Schönau (Šanov), Martinitz a Wolfschauden (Vlkovice) Johannu z Persteinu za 1000 dukátů.

Prodaní i zdědění

V roce 1560 prodal Vratislav z Perštejna majetek Johannovi Staršímu z Žerotína a ten jej o rok později postoupil Berchtholdu z Lípy. Roku 1570 připadly Hrabětice do vlastnictví Petra Czertoregského z Czertoregu a ten později zanechal majetek svým potomkům.