U Marků zraje víno pod pyramidami

„Málokdo ví, že můj otec, vlastním jménem Josef Puchwein pocházel ze starého vinařského rodu z Dolního Rakouska. Jeho pradědeček přesídlil z Albendorfu im Pulkautal do Čech a obchodoval s vínem,“ poukazuje na rodinnou tradici majitel pěti sklepů v Olbramovicích Jiří Marek.

Ve vinárně Markových vinných sklepů kumštýřskou rodinnou tradici připomínají vedle diplomů ještě portréty a fotografie, včetně snímku Jaroslava Marvana coby radního Vacátka z natáčení populárních Hříšných lidí města pražského.

Jiří Marek mladší šel původně v tátových stopách, byl scénáristou a novinářem. „V sedmdesátých letech mě ale vyhodili z televize, pak jsem se jako doktor filosofie vyučil kuchařem, až jsem pak skončil na Praze 3 už ne jako kuchař, ale generální ředitel Restaurací a jídelen. Po devětaosmdesátém mi nabízeli, abych se vrátil do novin, ale už jsem nechtěl,“ rekapituluje svůj pestrý život Marek.

Ke starší rodinné vinařské tradici se dostal oklikou, když se zabýval věcmi na pomezí fyziky a psychotroniky.
„K prvnímu sklepu jsem pak přišel v Olbramovicích. Pili jsme celou noc a já někdy ráno o pěti koupil sklep,“ přidává samorostlý vinař bohatýrskou historku o počátcích svého vinařství.

Dodává, že na Moravě našel svou pravou svobodu.
Po sedmnácti letech má sklepů pět, k nim dva hektary vinic. Ve sklepích i ve vinohradu používá svérázné postupy, které podle něj vycházejí z prastarých tradic dávných vinařů ve Francii.

„Používáme tekutá přírodní hnojiva, prakticky homeopatická. Od jara do podzimu jsou to hnojiva od pernatých zvířat, od podzimu do zimy od zvířat kopytnatých,“ říká Marek s tím, že na to prý přišli právě staří Francouzi, když se s vozy plnými hnoje nemohli po špatných cestách dostat do vinohradů.

Ostatně, vedle rozstřikovačů s hnojivem používá Marek k péči o vinohrad i menhir, který si nechal z Francie přivézt.
„Všechno víno zraje v keramických nádobách, protože nejhorší, co může víno potkat, jsou nerezové tanky. Keramika k vínu patří tradičně, vzpomeňme na amfory nebo gruzínské kvery,“ argumentuje Marek.

Nad každou nádobou stojí malá pyramida z klacíků. „Pyramidy vytváří ódické zóny, v nichž vína lépe zrají, protože zóna podporuje mikrobiologické procesy,“ tvrdí vinař s tím, že po ódických vínech nebolí hlava, ani nepálí žáha.

Ročně produkuje kolem šesti až osmi tisíc litrů vína. „Přednost dávám červeným vínům, proto jich děláme víc. Cabernet Sauvignon, Cabernet Moravia, André, Modrý Portugal a Frankovku,“ vypočítává Marek. Z bílých vín mohou hosté jeho sklepů ochutnat Veltlínské zelené, Sauvignon a Chardonnay.

„Zaměřujeme se na vinnou turistiku, proto naši produkci nikam nedodáváme,“ vysvětluje Marek.
Podle jeho zkušenosti není na vínu nejzajímavější to, jakým se může pyšnit přívlastkem.

„Mnohem důležitější a pro zákazníky významnější je, odkud to které víno je. Když jsem začínal, říkali mi, že je tady hlavně veltlínová oblast. Je mi to docela fuk. Třeba André je odsud výborný. A myslím, že na jižní Moravě se vínu daří všude. Myslím, že přes všechny řeči o vinařské turistice Morava ještě není pořádně objevená,“ nezapře Marek svůj vinařský svéráz.