Předchozí díly seriálu Vesničky a města naleznete ZDE

První písemné záznamy o Bojanovicích se datují do roku 1227. Avšak obec byla osídlená už v mladší době kamenné. Z doby bronzové odborníci našli různé nástroje. Díky bohaté historii se o Bojanovicích píše i v učebnicích na základní škole.

„Název obce je slovanského původu podle jména Bojan. První písemné zmínky o obci jsou z roku 1227, kdy král Přemysl Otakar I. daroval část Bojanovic bítovskému purkrabímu jako úhradu za výlohy, které měl z opevňování Jemnice. V té době bylo hlavním živobytím lidí zemědělství, drobná řemesla, krátce se zde těžila i železná ruda. Dokládá to i původní znak obce, na kterém bylo vyobrazené rádlo,“ popisuje historie Bojanovic. Podoba znaku se do současnosti nedochovala, je zmiňovaná pouze v literárních zdrojích.

„Od poloviny čtrnáctého století byly Bojanovice prodané majitelům jevišovického panství. Vše tedy spadalo pod ně, například i všechny druhy roboty,“ píše se v kronikách.

Obec se může pochlubit pouze dvěma historickými budovami, a to kostelem a požární zbrojnicí. „Obě nechal v druhé polovině osmnáctého století vystavět hrabě Vilém Offenheim. Říká se, že to postavil jako odměnu za to, že bojanovičtí sedláci mu povolili lovit zvěř na svých pozemcích. Kostel je tedy obecní,“ říká historie.

Do roku 1975 fungovaly Bojanovice jako samostatná obec, potom spadaly pod Jevišovice. „Před dvaceti lety jsme dostali možnost osamostatnit se. Od té doby se nám podařilo vybudovat vodovod, o rok později plynovod. Na přelomu dvacátého a jednadvacátého století jsme opravili místní chodníky a silnice, obchod i budovy pohostinství a obecního úřadu,“ popisuje pracovnice úřadu Hana Čapounová.

Podle účetní je v obci, vzdálené od Znojma necelých dvacet kilometrů, spokojené žití. „Tato skutečnost se projevuje v každodenním životě místních obyvatel. Svoz a odstranění komunálního i ostatního odpadu hradí obec, občany nezatěžují poplatky za odpad. Každý trvale bydlící má možnost využít příspěvku na pořízení připojení k internetu. Narozené dítě obdrží do kolébky deset tisíc korun. Samozřejmostí je osobní gratulace zástupců obce jubilantům starším šedesáti let,“ popisuje.

Zastupitelstvo v čele se starostou Rudolfem Bazalou, zastává názor: „Jsme zde pro lidi a na území obce jsme parlament.“

Veškeré informace v obci si lidé mohou poslechnout místním rozhlasem či přečíst na webových stránkách obce. Pomoc starším občanům znamenalo vybavení všech domácností malými stanicemi pro individuální poslech hlášení.

„Musíme se taky pochlubit, že místním lidem se podařilo zabránit výstavbě bioplynové stanice,“ popisuje účetní.

Obec připravuje osm stavebních míst pro výstavbu rodinných domů. „Nyní tedy zařizujeme všechny potřebné inženýrské sítě. O pozemky již projevili zájem mladí lidé s rodinami z obce a blízkého okolí,“ dodává účetní. Bojanovice nyní usilují o postavení vlastní čistírny odpadních vod a plánuje výstavbu splaškové kanalizace.

„Vždy jsme fungovali bez dluhů. Zatím jsme nikdy neměli žádný úvěr. Avšak s plánovanou kanalizací to už zřejmě nebude pravda,“ říká Čapounová.

Chválí i dobrou spolupráci s okolními obcemi, zejména s Jevišovicemi. Nyní má obec sto devadesát trvale bydlících lidí.

„Počet obyvatel se drží na stejné úrovni. V Bojanovicích je hodně mladých rodin a dohromady třicet dětí. Věřím, že od nás nebudou odcházet,“ přeje si pracovnice obecního úřadu.

Vážení čtenáři, seriál Vesničky a města najdete také v tištěné podobě každý pátek v Znojemském deníku Rovnost.