VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V národním parku lze najít i vltavíny z vesmíru

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Příroda Národního parku Podyjí skrývá řadu geologických zajímavostí i ložiska grafitu, mramorů nebo železné rudy.

7.12.2011 5
SDÍLEJ:

Sněhový poprašek dává vyniknout tvarům. Kaňon Dyje a rokle Mločího údolí ze Sealsfieldova kamene. Foto: Jaroslav Šmerda

Dnešní rozčlenění povrchu a pestrost tvarů Podyjí podmínil dlouhý a složitý geologický vývoj. Během něj se tu střídala žhavá období s magmatickým krbem, povrchovou sopečnou činností a tlakovými deformacemi i „mokrými“ variantami vývoje, ve kterých bylo celé území zaplaveno vodou moří a jezer. Dokladů o střídání takových vývojových etap je v Podyjí dost.

Vůbec nejstarší kapitoly „kamenné“ historie Podyjí začínají před více než půl miliardou roků hluboko ve starohorách. V té době, bylo to asi před pěti sty padesáti miliony lety, tuhly v magmatickém krbu ukrytém hluboko pod povrchem jižního superkontinentu Gondwana žuly, jež dnes vystupují na povrch ve východní části parku mezi Znojmem a Šatovem. Případně ortoruly z okolí Vranova, Čížova a z meandru Ledových slují, jejichž stáří je odhadováno až na osm set milionů let.

Co tehdy bylo v prostoru mezi žulami a ortorulou, není tak úplně jasné, protože původní horniny se za vysokých tlaků a teplot během vrásnění na konci prvohor přeměnily ve slídnaté ruly s granátem a mramory. S velkou pravděpodobností to před metamorfózou byly vrstvy vápenců a písčito-jílovitých mořských usazenin.

Vrásnění a s ním spojenou přeměnu hornin způsobila srážka Gondwany se severoatlantským kontinentem Laurussií. Výsledek vypadá, jako by se v pekelné díži zamíchala nejrůznější těsta. Světlá, tmavá, plastická i křehká. Právě proto můžeme v údolí Dyje a v údolích podél přítoků na moravské i rakouské straně uvidět esovitě zprohýbané desky vrás nebo šikmo ukloněné útržky hornin přesunuté sem kdoví odkud. Výchozy s nejlepšími ukázkami vrás jsou na skalnaté stráni levého břehu Dyje ve Vranově nebo v údolí Žlebského potoka.

Tlakem deformované horniny mají velmi dobrou deskovitou odlučnost a to jim v minulosti zajistilo velkou oblibu v místním stavitelství. Jedinečným příkladem takového stavebního kamene jsou ruly z okolí Větrníka a z Braitavy.

Vápence-mramory

Jiným typem nerostných surovin jsou na území národního parku krystalické vápence-mramory. Vápno se z nich v minulosti pálilo u Hardeggu, kde jsou v údolí říčky Fugnice pozůstatky vápenky. S jejich využíváním se počítalo počátkem 20. století při přípravě stavebního projektu železnice, která měla vést údolím Dyje od Znojma do Slavonic a Drosendorfu.

Obdobně se počítalo s využitím indicií a malých ložisek grafitu u Vranova, u Podmyčí a v okolí Nového Hrádku. Samostatnými kapitolkami o nerostných surovinách v Podyjí by mohlo být využívání železné rudy u Vranova, kde se celá desetiletí těžila a v hutích a hamru zpracovávala, nebo třeba v 50. letech minulého století zamýšlená těžba a zpracovávání granátů. Ty jsou ve zvýšeném množství součástí svorů, slídnatých hornin, jejichž výchozy jsou na pláži a v granátové zátoce kousek od hráze vranovské přehrady.

Při zvětrávání se granáty z horniny uvolňují, a protože jsou těžké a odolné, pomalu se na příhodných místech hromadí. Svým chemickým složením odpovídají místní červenohnědé granáty almandinu, hlinito-železnatému členu granátové skupiny a tím se liší od krvavě červeného hlinito hořečnatého granátu pyropu, kterému se také jinak říká český granát.

Více než tři sta milionů let uplynulo od zformování hornin variským vrásněním ve velkou geologickou jednotku Český masív, složenou z pevných hornin krystalinika (tak se označuje soubor vyvřelin a přeměněných hornin). Od konce prvohor, kdy místní pohoří dosahovalo velehorských výšek, zarovnávala eroze členitý vysokohorský povrch a tomu pak ještě následně pomohla během třetihor síla moře pronikajícího sem četnými zálivy z východu. V jeho usazeninách, píscích, štěrcích a jílech se dochovaly pozůstatky třetihorních mořských zvířat.

Vltavíny z nebe

K minerálům, horninám a zkamenělinám vypovídajícím o nejstarší historii Podyjí přibylo před několika lety ještě něco. Byly to vltavíny, přírodní skla, svědkové a produkty kosmické katastrofy, při níž se Země srazila s planetkou.

Ony vlastně na Zemi přibyly už před patnácti miliony let. Planetka vybuchla kdesi v Bavorsku a sklovitá hmota popadala na území jižních Čech a na Moravu. Z okolí Kuchařovic a Suchohrdel byly nálezy vltavínů známé už v šedesátých letech minulého století díky sběrateli panu Rudolfu Rychlíkovi, ale teprve nedávno byly nalezeny první ukázky na Kraví hoře a jeden ve vinohradu na Šobesu.

Svojí rozlohou nejmenší z našich národních parků má prakticky pro každého návštěvníka nějakou zajímavost a překvapení. Všechny pak vytváří pestrou mozaiku činící z tohoto území skutečný oku i duši lahodící skvost. Geologické jevy a výsledky jejich miliony let trvajících účinků se vedle možná barevnějších rostlin a čipernějších živočichů nemají vůbec zač stydět.

Právě přelom roku, kdy se živá příroda ukládá ke spánku a rostliny odhodí listí, je vhodnou dobou na plánování výprav za neživou přírodou. Právě teď jsou nejlépe odkryty povrchové tvary modelované dlouhými věky. Právě teď se před vámi objeví černý otvor po staré štole svědčící o zašlé těžbě nějakého nerostu. Právě v tuto dobu se na bizarních skalních stěnách a na kaskádách v roklích a údolích potoků vytvoří originální ledová výzdoba dodávající všemu ještě něco navíc.

JAROSLAV ŠMERDA (autor je kurátorem geologických sbírek Jihomoravského muzea ve Znojmě)

7.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Hokejisté Znojma nestačili na Bolzano v prodloužení.
12

Přísná vyloučení a další ztráta. Orli s Bolzanem prohráli v prodloužení 3:4

Znojemský městský pivovar vede třiačtyřicetiletý rodák z Brna Miroslav Harašta.

Šéf pivovaru: V ležáckém tanku máme raritu. Má speciální chmel a vinnou kvasnici

V rekordním hodovém průvodu kráčelo přes pět stovek lidí. Ve vracovském kroji

Vracov - Celkem 566 lidí ve vracovském kroji. A k tomu další stovka v krojích přespolních. Sobotní hodový průvod z roku 2015 ve Vracově na Hodonínsku se díky komisaři z pelhřimovské agentury Dobrý den zapsal počtem krojovaných v jedné obci mezi české rekordy. A je mu věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Co soused, to rekordman.

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Hodonín /ROZHOVOR/ – Po krajských volbách vedl jihomoravské komunisty jako jednička i do sněmovny kyjovský učitel a městský zastupitel Ivo Pojezný. Šestapadesátiletý poslanec ani přes obhajobu mandátu neskrýval zklamání. „Výsledek pod deset procent považuji samozřejmě za neúspěch. Doufal jsem ve třetí místo,“ řekl lídr komunistů, kteří v parlamentu ztratili osmnáct mandátů. Na jižní Moravě pak přišli o polovinu poslanců.

Nová vláda bude průšvih, nebo velký průšvih, říká Pirát Radek Holomčík

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Ve volbách do poslanecké sněmovny skončili Piráti na třetím místě. „Výhra ANO znamená dlouhodobé selhávání demokratických stran,“ říká nový jihomoravský poslanec a Pirát Radek Holomčík.

Velká poslanecká rošáda: za jižní Moravu zůstane jen devět politiků

Jižní Morava /FOTOGALERIE, VIZITKY POSLANCŮ/ – Jihomoravské poslance čeká velké střídání. Křeslo získá čtrnáct nových politiků z kraje. Dvanáct ze stávajících poslanců za jižní Moravu končí ve sněmovně úplně, devět zůstává.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení