VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Národním parku Podyjí ubývá rybích druhů

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Za posledních 80 let se téměř úplně proměnila druhová skladba ryb v řece Dyji. Mohou za to především přehrady ve Znojmě a ve Vranově.

11.5.2011 1
SDÍLEJ:

Pstruh potoční.Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí

ROBERT STEJSKAL

Bystrý pozorovatel může na dobových kresbách a fotografiích Podyjí často vidět i muže s pruty na loďkách nebo na březích řeky. Rybářství tak už stovky let patří mezi jednu z forem využívání středního toku Dyje. Zatímco prvorepublikoví tiší blázni na Dyji mezi Znojmem a Vranovem chodili na parmy nebo ostroretky, jejich současní souputníci z vody vytahují lipany a pstruhy.

K úplné proměně typu řeky a ryb, které v ní žijí, došlo kvůli vybudování přehrad ve Vranově nad Dyjí a ve Znojmě. Některé druhy tuto změnu neunesly a z řeky úplně vymizely.

Podyjí je dnes řekou pstruhového charakteru. K hlavním rybám zde patří domácí pstruh potoční. Na počátku devadesátých let byla Dyje známá široko daleko i pro trofejní úlovky lipana podhorního. Rybáři do Dyje vysazovali i cizokrajné druhy lososovitých ryb, jako jsou pstruzi duhoví a siveni američtí.

Průvodcem pstruhových vod je i v Dyji neobyčejně početná drobná rybka vranka obecná, která je dokonce předmětem ochrany evropsky významné lokality Podyjí v rámci soustavy Natura 2000. Pstruhový charakter ovšem řeka Dyje získala až v poválečných letech.

Lososovitým rybám totiž vyhovuje velmi chladná voda vypouštěná z vranovské přehrady. Její výstavbou se tak řeka v Národním parku Podyjí postupně proměnila. Před stavbou vodního díla patřila do takzvaného parmového pásma. Dyji zde obývalo přes dvacet druhů říčních ryb, mezi nimiž ještě v padesátých letech dominovala ostroretka stěhovavá, jelec tloušť a parma obecná.

Zmíněná vranka obecná se v té době v Dyji pravděpodobně ještě nevyskytovala vůbec. Zbytky parmového osídlení v dolní části toku Dyje na území národního parku zdecimovala v šedesátých letech stavba vodního díla Znojmo.

Ještě v devadesátých letech minulého století odborníci v řece zjistili totožný počet rybích druhů, avšak druhové složení ryb se proměnilo. Nad znojemskou přehradou například přibyly nové ryby typické pro stojaté vody. Jiných druhů ryb výrazně ubylo. Hlavně ale v celém území začaly dominovat ryby typické pro pstruhové pásmo.

Podle nejnovějších průzkumů je v proudných úsecích Dyje (mimo znojemskou přehradu) pouze dva až osm druhů ryb. Kromě pstruhů a lipana to je jelec tloušť, okoun říční, hrouzek obecný, ouklej obecná a úhoř říční.

Smutnou skutečností je vymizení některých původně hojných druhů ryb, jako jsou střevle potoční nebo ouklejka pruhovaná. V Dyji v posledních dvaceti letech patrně téměř vymřela i parma obecná a ostroretka stěhovavá. Původně přitom tyto hejnové ryby tvořily jádro zdejší vodní fauny. Ubylo i lipanů podhorních nebo mřenek mramorovaných.

Tyto ryby v řece Dyji nenacházejí vhodné podmínky především kvůli zásadní změně hydrologických charakteristik řeky po výstavbě přehrad. Původním rybám nevyhovuje nejen nízká teplota vody, ale i průtokový režim. Kvůli neúměrně nízkým průtokům v řece Dyji dochází například k zanášení štěrkových a písčitých míst jemným sedimentem. Rybám tak ubývá míst k rozmnožování.

Zajímavé je, že tento stav negativně ovlivňuje i dnešní rybí obsádku pstruhů. Ti se v Dyji rovněž množí jen zcela sporadicky a zpravidla je rybáři vysazují uměle. Pstruzi jsou také pod silným rybářským tlakem. Velké kusy schopné reprodukce tak často končí na talíři. Menší kusy naopak patří k oblíbené potravě kormoránů.

Rybáři kormorány zrovna nemilují a v zimním období volají po jejich plašení nebo odstřelu. Taková opatření nejsou ale sama o sobě účinná. Ochraně ryb před kormorány by prospělo právě i zlepšení průtokových poměrů v řece Dyji. Uměle podmíněný nízký průtok v zimním období nejenže negativně ovlivňuje přirozenou reprodukci pstruha i lipana, ale také napomáhá lovecké úspěšnosti kormoránů.

V Podyjí je ale i řada rybníků a tůní. V rybnících využívaných sportovními rybáři převládá kapr obecný. Bohužel při přerybnění v nádržích nepřežije nic jiného než ryby. Ty zdecimují vodní rostliny a znemožní rozmnožování obojživelníků. Správa Národního parku Podyjí se snaží, alespoň u části nádrží, o přiměřenou hustotu rybí obsádky. Problémy mohou způsobovat i dva nepůvodní druhy z Asie, přemnožující se karas stříbřitý nebo střevlička východní.

V některých rybnících naopak dosud najdeme i vzácné druhy. Pustý rybník obývá karas obecný. Jejkal si zase oblíbila slunka obecná. Oba v Česku patří mezi nejohroženější druhy ryb. Dobře zarostlé nádrže s teplejší vodou má v oblibě další významný zástupce podyjské rybí populace lín obecný.

Určitou zajímavostí je schopnost rychlého „samozarybnění“ stojatých vod. Příkladem může být Čížovský lesní rybník. Ochranáři ho zhruba před deseti lety vypustili a rekonstruovali. Po napuštění byl prakticky bez ryb a měl sloužit zejména jako útočiště vodních rostlin, obojživelníků a bezobratlých. Při vypuštění v loňském roce se z něj vylovily desítky vzrostlých kaprů, tolstolobiků, okounů a amurů. Největším překvapením bylo několik metrových štik. Ryby do nádrže pravděpodobně vysadili místní rybářští nadšenci.


Vranka obecná
Drobná rybka vranka obecná (Cottus gobio) má ráda chladné podhorské toky a horské říčky, kde je hlavní potravou pstruha. V řece Dyji je chráněna soustavou Natura 2000, ačkoli se zde původně vůbec nevyskytovala. V Česku je řazena v Červeném seznamu do skupiny zranitelné. K životu tato maximálně patnácticentimetrová rybka potřebuje velice čisté toky. Její výskyt v Dyji proto ukazuje, že řeka stále odolává znečištění. Rybáři si na ni ale nesmlsnou, je celoročně hájená.


Ostroretka stěhovavá

Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) byla kdysi jednou z nejtypičtějších ryb Podyjí. Nyní je zde na pokraji vymření. Nevyrovnala se se změnami, které přinesla stavba vranovské přehrady. Duben a květen je její období tření. V této době ostroretka táhne ve velkých hejnech proti proudu řeky do mělkých partií. Na kamenité nebo štěrkové dno dokáže samice naklást tisíc až šedesát tisíc jiker. Živí se řasami, které seškrabává z kamenů, a někdy i larvami hmyzu.


Karas obecný

Vzácným zástupcem ryb stojatých vod je karas obecný (Carassius carassius). Dnes je bohužel vytlačován příbuzným invazním druhem, karasem stříbřitým (C. auratus). Dožívá se až deseti let a měřit může i půl metru. Na květen až červenec připadá jeho doba tření. V létě si také v hejnech rád užívá klidné hladiny řek prohřáté sluncem. V zimě spolu s ostatními kaprovitými rybami přezimuje v hlubších vodách.


Lín obecný

Lín obecný (Tinca tinca) je středně velká kaprovitá ryba obývající vodní nádrže bohatě zarostlé vodními rostlinami. Od ostatních ryb je dobře rozpoznatelná díky svým velmi jemným a hluboko vrostlým šupinám nazelenalé barvy, které na bocích a břiše přechází do světle žluté. Tato zhruba pětatřiceticentimetrová ryba je schopná přežít i pod tlustou vrstvou ledu. Kromě vodních rostlin se živí i larvami a drobnými bezobratlými.


Hrouzek obecný

Hrouzek obecný (Gobio Gobio) je typickým obyvatelem mělkých úseků řeky. Zhruba dvaceticentimetrová rybka má nezastupitelné místo v říčním ekosystému. Především jako potrava mnoha větších ryb. Jejímu zploštělému válcovitému tělu dominuje hranatá hlava s párem dobře vyvinutých vousků. Vyhovuje mu tvrdé, nejlépe písčité nebo štěrkové dno. Jeho doba tření je v květnu a červnu.


Ouklejka pruhovaná

Rychlá a mrštná ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) z NP Podyjí už téměř vymizela. Malá pestrá rybka má vysoké nároky na čistotu vody i obsah kyslíku. Žije v hejnech a živí se především vodním hmyzem. Pro ouklejku jsou typické pigmentové skvrny po obou stranách kanálků postranní čáry. Při pohledu z větší dálky vzniká dojem, že je postranní čára dvojitá. Pro svou zranitelnost je tento druh silně ohrožený.

Autor je biologem Správy Národního parku Podyjí

11.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Hokejisté Znojma prohráli na tripu oba zápasy. V Salzburgu i Dornbirnu.

Orlí mantra pro postup do play-off: tři výhry v řadě

V Popicích u Znojma vzniká muzeum Charlese Sealsfielda
7

Znojmo dostalo darem dům Charlese Sealsfielda

Videosouhrn SPECIÁL: Česko zpívalo koledy. Podívejte se

Ve stejnou chvíli zpívalo neuvěřitelných 125 tisíc lidí po celé zemi stejné vánoční koledy. Přinášíme vám speciální vydání videosouhrnu, díky kterému budete moci nasát vánoční atmosféru z mnoha míst najednou.

Bezpečně i v noci. V Brně vznikla první učebnice jízdy autem za tmy

Brno /ANKETA/ – Unikátní učebnici zaměřenou na jízdu v noci vytvořili experti z Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Příručka teď míří do českých autoškol. Poradí řidičům například v tom, jak ve tmě zabránit srážkám s chodci.

Placené parkoviště? Místní budou mít v Mikulově přednost na úkor turistů

Jižní Morava – Největší problém je, že nikdo neví, jak se má systém parkování změnit. Tak reagoval na plánované dopravní změny v Mikulově na Břeclavsku tamní obyvatel Michal Solařík. A není jediný. „Na městském facebooku lidé v diskuzi marně hledají odpovědi,“ prohlásil. Mikulov hodlá pomoci místním. Ty upřednostnili i při parkování v centru Znojma.

Lucrezia se Zonygou oživí pověst O obří hlavě

Znojmo - Kouzlu rytířské doby propadl Antonín Maceček před sedmnácti lety. Založil kapelu Lucrezia Borgia, pořídil dobové kostýmy a společně se svými muzikanty je vítaným zpestřením historických akcí či hudebních slavností. Jejich muziku lze přirovnat k historizujícímu folku. Nyní se Maceček rozhodl zhudebnit znojemskou pověst O obří hlavě. „Těsně před Vánocemi vyjde dlouho slibované nové dvojcédéčko se zhudebněnou pověstí,“ prozrazuje Maceček.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT