Kopečky, lesy, serpentiny, skály, vyhlídky, voda. Tak by se dalo stručně charakterizovat Vranovsko, mezi lidmi také označované jako Zajordání. Zatímco na východě regionu se řidiči na silnicích mohou při pohledu na rovinaté okolí poněkud nudit, Vranovsko, jakési lokální pohoří, nabízí četné přírodní krásy. Na rozdíl od okolí Dyjákovic na východě regionu, kde nadmořská výška začíná okolo sto osmdesáti metrů nad mořem, nabízí vranovské kopce hodnotu nadmořských výšek o téměř tři sta metrů vyšší.

Nejvyšším bodem Zajordání je pak podle serveru www.rotrekl.cz Býčí hora u Vranova nad Dyjí. „Má nadmořskou výšku 536 metrů. Nejnižším bodem v rámci Národního parku Podyjí je naopak hladina řeky Dyje ve Znojmě. Má hodnotu pouhých 207 metrů," informuje server.

Pro srovnání: samotné Znojmo má nadmořskou výšku 289 metrů nad mořem, Vysočany na Vranovsku pak 435 metrů.

Na krásy turisty vyhledávaného regionu nedá dopustit starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra. „Kdykoli se například po dvoutýdenní dovolené do Vranova po silnici od Znojma vracím, poskočí mi srdce, když se při cestě serpentinami odhalí pohled na náš zámek," říká Vedra.

Více soustředění a připravení musí být jak místní, tak návštěvníci regionu, kteří na Vranovsko jedou autem v zimě.

„Proti okolí Znojma je u nás jiná krajina. Lidé, kteří tu léta žijí, si na občasný problém, když více nasněží, zvykli. Osobně na zimu pravidelně na auto obouvám zimní pneumatiky. Občas se stane, že při špatné sjízdnosti má zpoždění i autobus," naznačuje možné komplikace na silnicích v kopcích v okolí městyse jeho starosta.

Zimní pneumatiky standardně v zimě používá i Martin Hanek z Korolup. „Snažím se i v zimě jezdit při cestách mezi Znojmem a Korolupy co možná nejčastěji přes Cornštejn. Tam jsou na sněhu zimní gumy nezbytné. Ale tahle cesta se mi moc líbí," svěřuje se Hanek.

Jak dodává, pěkné okolí nabízí cesta mezi Podhradím nad Dyjí, Petřínem a příhraniční obcí Stálky. „Tam kolem hranic je to opravdu pěkné. Jednou se mi na sněhu dokonce stalo, že jsem za Lančovem ve sněhu zapadl. Musel jsem jít do tamní hospody, aby mne kluci vytáhli," směje se Hanek.

Další malebné serpentiny mohou v zimě působit řidičům potíže u Podhradí. „Jsme na to u nás zvyklí. Sice tu v zimě moc velký provoz na silnicích není, ale občas se stane, že na sněhu či náledí v serpentinách uvízne kamion. Je to ale řádově v jednotkách případů za zimu," popisuje tamní starosta Oldřich Tesárek.

Podle šéfa znojemské dopravní policie Roberta Peška není Vranovsko ve srovnání s ostatními mikroregiony Znojemska nijak výjimečné. „Stane se tam ročně přibližně stejné množství dopravních nehod jako na ostatních silnicích druhých a třetích tříd v regionu. Srovnatelné jsou i následky nehod. Určitou výjimkou je snad jen úsek silnice druhé třídy číslo 408 od Vracovic k prvnímu větrolamu. Tam v jisté době bylo nehod nadstandardně víc. Ale nyní je opět vše v normálu," naznačuje Pešek.

Ani silničáři nevnímají Vranovsko jako oblast, kde by se museli výrazně více ohánět. „Tamní silnice ošetřujeme tak, jako všude jinde. Vždy záleží na tom, odkud sníh přijde. Faktem je, že v této oblasti je v zimě nižší teplota a sněhu tam napadne obvykle více než jinde v regionu, takže poněkud pracnější údržba tam je," uzavírá šéf znojemských silničářů Zdeněk Komůrka.