Leží na strmém svahu nad Dyjí, v blízkosti hradu Bítova. Celá oblast je známá díky svým rekreačním možnostem a přírodním krásám. Významnými památkami jsou Palliardiho hradiště u Koberova mlýna, což je pozůstatek slovanského sídliště a pohřebiště. Zajímavé jsou i dva kříže z devatenáctého století, pomník padlých v první světové válce, malá kaple v horní části obce nebo mlýny na Želetavce. Pod strmým srázem přímo pod obcí, ve vodách vranovské přehrady, jsou zatopené zdi původního Bítova. Jeho základy bývají při nízkém stavu vody i vidět.

Obec již druhé volební období řídí starosta Bohuslav Hort. Ve vesnici dávají podle starosty lišky dobrou noc.
„Máme sto sedm obyvatel a postupně se naše vesnička vylidňuje. Mladí odsud odcházejí a zůstávají pouze důchodci. Spousta lidí neví, kde Vysočany vůbec hledat,“ konstatuje starosta Bohuslav Hort.

Lidem podle jeho slov v obci nic nechybí. „Vesnici zařídili plyn už moji předchůdci. Kulturní dům získal novou fasádu. Pustili jsme se i do oprav chodníků, které jsou opravdu v dezolátním stavu. Zrekonstruovali jsme hospodářskou budovu v bývalé škole,“ vypočetl starosta.

Letos se chtějí Vysočanští věnovat především údržbě místních komunikací a zeleně. „Rádi bychom vybudovali také obecní archiv v budově obecního úřadu. Většinu prací se nám daří realizovat za pomocí místních nezaměstnaných,“ popsal starosta.

Vysočany mají ale i běžné potíže. „Co nás opravdu trápí, je technický stav zdejších silnic. Hrozí nám také zrušení místní prodejny potravin kvůli malým tržbám,“ postěžoval si starosta.

Posezení s hudbou

Společenský život v obci naplňuje jediná akce v roce. „Každoročně se setkáváme v předvečer tradičního posvícení ve zdejším kulturním domě. Letos posvícení připadne na první říjnový víkend. Pořádáme pro místní posezení s hudbou, kdy se o skvělé občerstvení starají místní myslivci společně se zástupci obce. Vrcholem posvícení je mše na návsi, kterou vede znojemský děkan Jindřich Bartoš. Je ostatně také vysočanským rodákem. Za nepříznivého počasí mši slouží v místním kulturním domě,“ přiblížil Hort.

Ve Vysočanech se křižují dvě značené cyklostezky. „Vydat se po nich můžete do rekreační oblasti u vranovské přehrady a nebo navštívit zříceninu Cornštejn či hrad Bítov,“ informoval návštěvníky starosta.

Za prací a školou musí Vysočanští dojíždět jinam. „Dříve jezdili téměř všichni do Moravských Budějovic nebo do družstva v sousedních Korolupech. Nyní dojíždějí do Jemnice i do jihočeských Dačic. Děti jezdí do škol autobusy do Moravských Budějovic, Lubnice, Police, Dešova nebo Jihlavy. Naši školu zrušilo ministerstvo již v sedmdesátých letech. Kvůli malému počtu dětí nebyl její provoz výhodný,“ povzdechl si starosta.

Přestože lidé z malebné vesničky musí za prací jezdit do okolních obcí či měst, někteří obyvatelé Vysočan zde provozují živnost. Například Zdeněk Vaněk.
„Podnikám v autodopravě. Převážím křehké hmoty po celé republice. Jediná věc, která mi ve Vysočanech vadí, jsou špatné cesty. Podnikám tady od devadesátého třetího roku. Se svojí rodinou zde žiji asi osmadvacet roků. Na Vysočanech mám rád hlavně ten úžasný klid. Do místní hospůdky tady moc nechodím. Celý týden bývám pryč, takže když se vrátím domů, tak jsem rád, že jsem doma s rodinou a odpočívám,“ svěřil se živnostník.

Poloha obce

Název obce je historicky českého původu. Vysočany vzešly podle obyvatel osady Vysoké tedy Vysočané. Ale jméno je také možno vyložit podle vysoké polohy vesnice.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1498. Obec ve své historii patřila do bítovského panství a sdílela s ním své osudy. Roku 1498 byla osada propuštěna s okolními obcemi. Roku 1574 získává obec i právo odúmrtí. Ještě roku 1869 patří do bítovského panství. Obyvatelstvo bylo převážně české národnosti.

„Vedle zemědělských prací nachází zdejší lidé pracovní uplatnění v místním mlýnu a v dalším mlýnu s pilou. Později kolem roku 1930 v obci vzniká cihelna,“ informují webové stránky obce.