VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z krajiny Podyjí mizí stromy samotáři

Podyjí/20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Ochranáři vytváří databázi významných stromů. Jsou mezi nimi mohutné duby, památné lípy i exotické fíkovníky.

2.2.2011 2
SDÍLEJ:

Asi nejbizarněji vypadající dřevinou je mohutná borovice, kterou můžete vidět cestou přes vřesoviště z Havraníků směrem ke studánce Pod Lipami. Roste od stezky vpravo asi 50 m a připomíná skrýš loupežníků.Foto: Archiv Správy NP Podyjí

Poprvé ho viděli v devadesátých letech ve Valticích na Břeclavsku, od té doby se nalezlo jen několik exemplářů. Minulý rok v létě malého brouka se zvláštním jménem Synchita mediolanensis entomologové objevili v jedné z dutin starého ořešáku v aleji v Havraníkách. Právě unikátní nález drobného brouka je jedním z dokladů významu jednotlivých stromů pro zachování různorodých živočišných druhů v Podyjí. Z krajiny ale pomalu mizí.

Když se řekne Podyjí, každý si nejspíš představí kaňon řeky Dyje s množstvím lákavých vyhlídek, moře lesů nebo pestrá vřesoviště. Někomu se vybaví prosluněné vinice a zříceniny starých mlýnů. Ovšem i okrajové části národního parku a okolní krajina v ochranném pásmu mají co nabídnout. V intenzívně využívané zemědělské krajině se nachází řada zajímavých zákoutí, která často unikají pozornosti běžného návštěvníka. K těm nejcennějším prvkům patří i staré stromy – pamětníci minulých časů a rozvážní svědci historických událostí.

Podíváme-li se na dobové fotografie nebo staré letecké snímky, na první pohled je patrné, že v zemědělské krajině ještě po válce rostlo mnohem více rozptýlené zeleně, než je tomu dnes.

Úzká políčka byla posetá ovocnými dřevinami. Stromy vroubily polní cesty a na mezích sloužily k vyznačení hranic mezi sousedními pozemky. Kromě bezprostředního užitku, například v podobě poskytování plodů, dávaly blahodárný stín lidem při práci na poli a kromě toho sloužily i jako útočiště celé řady dnes často již vzácných živočichů. Typické byly například lípy u božích muk a pomníčků.

Velkoplošné úpravy spojené s kolektivizací zemědělství krajinu přetvořily natolik, že dnes jsou stromy kolem polních cest velkou vzácností. Poslední zbytky typické krajinné struktury najdeme už jen například na záhumenkách některých obcí, jako jsou Popice nebo Havraníky. Zajímavé je, že drobná držba takzvaných řemenových parcel přetrvala hned za hranicemi v sousedním Rakousku.

Velkou hodnotu si dodnes zachovávají i zahrádkářské kolonie pod Kraví horou nebo na Hradišti. Právě v těchto zbytcích „tradiční“ krajiny lze najít významné jedince starých stromů. Často se jedná třeba o ovocné dřeviny, jako jsou hrušně, meruňky nebo ořešáky.

Kromě ochrany „divoké“ přírody uvnitř vlastního národního parku se Správa NP Podyjí zabývá také ochranou stromů ve volné krajině. Největší pozornost ochranáři věnují jedincům s výjimečnými rozměry, vysokou estetickou nebo biologickou hodnotou. Speciální režim ochrany zasluhují i vzácné druhy dřevin nebo staré ovocné odrůdy.

Největší počet významných stromů se nachází v okolí Čížova, další v pořadí jsou Hnanice a Vranov nad Dyjí. Nejcennější zbytky starých sadů lze najít u Lukova nebo na Havranickém vřesovišti. Zvláštní postavení mají Hradišťské terasy. Místní stromy sice nijak nevynikající velikostí, zato spíše svojí vzácností. Lidé zde mohou ochutnat například mišpule německé, odrůdu pocházející z Asie, kterou hojně pěstovali naši předci. Její plody mají zvláštní, velmi pikantní chuť a lze je jíst až po přejití mrazem.

Zajímavé je, že na Hradišti lidé mišpule roubovali na jiné stromy, hlavně na višně mahalebky. Ještě vzácnější je zde fíkovník smokvoň, jedna z nejstarších kulturních rostlin vůbec. Z podyjských rarit stojí za zmínku mimořádně vzrostlý břečtan pokrývající zeď Nového Hrádku s průměrem kmene téměř půl metru. Kolem zbytků starých mlýnů lze velmi vzácně najít i jeřáby oskeruše, s chutnými plody a ceněným dřevem. Paradoxně vůbec největších rozměrů dosahují v Podyjí nepůvodní smrky ztepilé.

Informace o významných stromech národního parku a jeho ochranného pásma shromažďují odborníci v podrobné databázi. V ní se zaznamenávají údaje o druhu, zdravotním stavu, stejně jako o rozměrech.

Databáze slouží jako podklad pro správní řízení, která by se nějakým způsobem mohla týkat těchto významných jedinců. Kromě mohutných stromů, mezi nimiž jsou adepti na vyhlášení za památné stromy (zvláštní kategorie ochrany dle zákona o ochraně přírody a krajiny), zaznamenávají ochranáři i výskyt zbytků starých sadů s často dnes již zapomenutými odrůdami ovocných stromů.

Svět stromů byl vždy tak trochu tajuplný. Někdy dosahují úchvatných rozměrů, přežívají desítky i stovky let a vytváří velmi důmyslná společenstva - lesy. Stromy žijí zcela vlastním životem, poklidným a rozvážným tempem, jako by snad uspěchaný svět lidí kolem ani neexistoval.

ROBERT STEJSKAL

Autor je biolog. Ve Správě NP Podyjí má na starosti management lesních a nelesních porostů

2.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Nabízela sex u silnice, dostala pokutu dva tisíce

Ilustrační fotografie.

Provokoval strážníky. Močil u památníku v centru Znojma

Tabla prvňáčků: představíme ZŠ v Tasovicích a znojemskou v Jubilejním parku

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete vždy ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

Padly facky kvůli hlasité hudbě, dívka skončila v nemocnici

Znojmo – Konflikt kvůli údajně hlasité hudbě, linoucí se z mobilního telefonu, se odehrál v sobotu večer u východu ze znojemského vlakového nádraží. „V hádce uštědřila devětačtyřicetiletá žena facku patnáctileté dívce. Facku dal přítel ženy také mladíkovi, který se snažil kamarádku chránit,“ sdělil preventista znojemských strážníků Petr Hladký.

Lattner odehrál v dresu Orlů čtyřsté utkání: Klukům nachystám svačinku, slibuje

Znojmo – Prokličkoval mezi soupeři a před brankou nezaváhal. Obránce Jan Lattner se v domácích utkáních proti Fehérváru a Bolzanu trefil po individuálních akcích, když projel celé hřiště, přesto prohrám 2:3 a 3:4 v prodloužení nezabránil. Znojmo tak kleslo v mezinárodní soutěži EBEL na čtvrtou pozici. „Mnohem radši bych branky vyměnil za vítězství v obou zápasech,“ říká sedmadvacetiletý znojemský odchovanec.

Místo levice vítězí ANO. Znojmo má i poslance, Gabrhela nahradí nováček Štolpa

Znojmo - Volby do Sněmovny v celém regionu i všech jeho městech ovládlo hnutí ANO, vítězilo s výsledky nad republikovým průměrem. Nadprůměrný úspěch získala i SPD Tomia Okamury. Sociální demokraté a komunisté, kteří dlouhá léta v regionu udávali politický tón, počítají ztráty. Znojemský starosta Vlastimil Gabrhel se z pátého místa kandidátky sociální demokracie do Sněmovny nevrátil. Znojemsko bude v nové dolní komoře zastupovat městský radní za ANO David Štolpa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT