Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z prasečí hmoty kouzlily jídelny i svíčkovou

Jižní Morava /LETNÍ RETRO/ - Hýčkat si svého řezníka, nerozházet si prodavačku v místních potravinách. Takové bylo před revolucí nepsané pravidlo Jihomoravanů. Nebo alespoň každého, kdo chtěl občas obohatit rodinný jídelníček o kus lepšího salámu nebo libový kus hovězího. Voňavému i tomu méně voňavému masu, řízkům a uzeninám, se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost Letní retro.

16.7.2014
SDÍLEJ:

Hesla o zvyšující se nabídce ve výkladech masen mohli podle pamětníků psát jen nejbližší kamarádi řezníků. K bůčku nebo svíčkové se běžní lidé dostávali jen těžko, i když dobové seriály tvrdily něco jiného. Foto: Printscreen Žena za pultem

V centru Brna v Běhounské ulici pracoval jako správce objektu v potravinách Lubomír Strážnický. „Pamatuji si, že vedoucí tam měl jakousi třináctou komnatu. Potraviny, kterých přivezli málo, putovaly rovnou do ní. Běžný zákazník se k nim nedostal. Například takový uherák, ten nechával vedoucí jen pro známé," vypráví pamětník.

Ukryté zboží podle něho plnilo ještě jeden účel. „Čas od času k nám chodily kontroly. Když nebylo něco v pořádku, dostala kontrolorka kus salámu a potom už všechno v pořádku zase bylo," usmívá se muž.

Ve zlém však nevzpomíná ani na tu obyčejnější část nabídky. „Třeba šunkový salám byl opravdu z šunky. Uzeniny měly kvalitu rakouských. Možná proto, že řeznictví byla malá, s osobnějším přístupem, ne jako u velkých monopolů," poznamenává Strážnický.

Živou vzpomínku na nedostatek některého masa má Hana Kudová z rodiny majitele masny Kuda a Kuda ve Slavkově u Brna na Vyškovsku. V oboru pracuje přes padesát let. „Jako řadová prodavačka jsem se s podpultovým prodejem nesetkala. Vedoucí ale měli spoustu známých, kterým schovávali všechno možné. Pamatuji si i na fronty na maso. Pracovala jsem ve slavkovské masně spadající pod síť prodejen Pramen, která už dávno neexistuje. V den, kdy přivezli čerstvé maso, lidé stávali až u spořitelny. Byly jich desítky, snad padesát, osmdesát," říká Kudová.

Souhlasí s ní osmapadesátiletý řezník Luděk Janůš z Břeclavi. Už v sedmdesátých letech pracoval v hodonínském i znojemském masokombinátu. „Tehdy bylo na pultech méně masa než teď. Pod pultem se prodával třeba bůček nebo hovězí přední," upozorňuje Janůš.

Frontám v masnách se podle něho tehdy nevyhnul snad nikdo. „Když přivezli maso, lidé nejdříve vykoupili to lepší. Pak se prodával zbytek. Na další objednávku masa přišla řada, až byl krám prázdný," vzpomíná řezník.

Některé maso nebylo dostupné ani pro ty, kdo pracovali takříkajíc přímo u zdroje. „K telecímu, hovězí roštěné a svíčkové jsem se dostávala jen těžko, i když jsem pracovala na jatkách. Kvalitního masa bylo málo, a navíc bylo drahé," říká Marcela Urbanová z Hrabětic na Znojemsku.

Na vesnicích se proto lidé často spoléhali na vlastní chovy. „Doma jsme měli husy a králíky. Podpultové hovězí a vepřové jsem kupovala jen nerada. Když ale nebylo zbytí, jezdívala jsem do nedaleké slovenské Skalice. Tam bývala řeznictví větší a prodavači vstřícnější," vzpomíná Anna Vladařová z Vnorov na Hodonínsku.

V závodních a školních jídelnách se s masa chtivými vypořádali po svém. „Dodnes vzpomínám na blaf jménem REMA plátky. Název vznikl jako zkratka pro rekonstituované maso. To znamenalo, že soudruzi vzali vepřové maso, rozmělnili ho na mini částečky, naředili a slepili dohromady jakýmsi lepícím pojivem. Vznikly z toho obdélníky neurčitého pachu, barvy a chuti. Kuchařky v naší závodní jídelně z nich kouzlily jídla od řízku přes svíčkovou až po španělské ptáčky," popisuje Brňan Pavel Krejčiřík.

Podle Aleny Lukášové z Ivančic na Brněnsku plátky chutnaly podobně jako nynější lunchmeat. „Mrzí mě, že už se neprodávají. Osmažené s cibulkou patřily k mým oblíbeným rychlým jídlům," říká žena.

Další díly seriálu si přečtete každou středu v deníku Rovnost

Autor: Anna Fajkusová, Redakce

16.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Vodárenská společnost přispěla na nový přístroj. Pomůže při odběrech krve

Žáci 1.B třídy ZŠ Prokopa Diviše ve Znojmě – Příměticích s paní učitelkou Evou Nachtneblovou.

NAŠI PRVŇÁCI: představujeme žáky ZŠ Prokopa Diviše ve Znojmě a ZŠ Konice

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

Skokanům na kandidátkách pomáhají tituly a profese lékaře. Vzbuzují důvěru

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Zakroužkováním až čtyř jmen mohou voliči své favority z nižších příček kandidátek poslat do poslanecké sněmovny. Některým v minulosti pomohli i o deset příček.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra KDU-ČSL a poslance Jiřího Miholy

Jižní Morava – Jiří Mihola je lídr jihomoravské kandidátky KDU-ČSL pro volby do poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek od 11 do 12 hodin odpoví na dotazy čtenářů na www.rovnost.cz.

Budování u znojemských hradeb? Dělníci zahájili výkopy bez archeologů

Jižní Morava /FOTOGALERIE/ – Pokochat se pohledem z nově zpřístupněné vyhlídky věže, odpočinout si v hradebním příkopu nebo si zkrátit cestu z Pasteurovy ulice do centra města přes Kapucínskou zahradu ve Znojmě budou moci turisté již od příští sezony. Do práce u hradeb, které objednalo město, se firma pustila bez přítomnosti archeologa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení