Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z Trstěnic míří součástky do Hamburku i Afriky

Trstěnice /PODNIKÁNÍ NA ZNOJEMSKU/ - Součástky pro jeřáby v hamburském přístavu nebo pro těžební stroje v lomech severní Afriky umí vyrobit parta šikovných dělníků v trstěnické firmě Morava Metal.

15.5.2011
SDÍLEJ:

Kovoobráběčská firma v Trstěnicích Morava Metal.Foto: DENÍK/Ilona Pergrová

Je s podivem že v poměrně malé vesnici funguje kovoobráběčská firma, vyvážející své výrobky do Německa i Francie. Výrobním ředitelem firmy je Radek Stehlík, obchodní aktivity řídí Lubomír Sochor, který redakci odpověděl na několik otázek.


Můžete přiblížit historii vašeho podniku?
Zámečnická provozovna v těchto prostorách existovala již za první republiky. Za normalizace soudruzi provoz znárodnili, později v tomto areálu vyráběli vrata. Po sametové revoluci objekt získala dcera bývalého majitele v restituci. Od ní závod koupila firma pana Kočára ze Skalice. Ten bohužel musel prodat firmu svému obchodnímu partnerovi Máriovi Belonimu. Ten ale není duší strojař, ale obchodník. Proto firmu v roce 2003 nabídl ke koupi mně a dalším třem tehdejším zaměstnancům. Slíbil nám roční obrat pětadvacet milionů.
Dnes se usmívám nad tím, jak naivní jsme byli. Přesto se nám podařilo firmu udržet. Z původních čtyř společníků jsme dnes zůstali pouze dva. Já a Radek Stehlík. S ostatními jsme se totiž časem názorově rozcházeli.

Jste v pracovním oděvu. Znamená to, že nezastáváte teorii bílých límečků?
Mám na starosti obchod a výrobu, ale umím se postavit také k obráběcímu stroji a rozhodně netrávím osm hodin denně v kanceláři. Na starosti mám analogově programované stroje.
Jsem vzděláním, povoláním i duší strojař. Dlouhá léta jsem pracoval v TOSce Kuřim a Znojmo. Kratší čas jsem pak pobýval v zahraničí, konkrétně v Itálii. Nemám s Italy tu nejlepší zkušenost, co se týká obchodu a podnikání. Mají zcela jinou mentalitu a temperament.

Co vaše firma tedy vyrábí? Putují vaše produkty také do zahraničí?
Vyrábíme nerezové komponenty do strojů, používaných v potravinářském a chemickém průmyslu. Některé součástky vyrábíme v kooperaci pro TOS Znojmo. Naše produkty vyvážíme především do Německa a Francie. Naším stálým zákazníkem je například firma Sterling, což je největší evropský výrobce čerpadel. Již po sametové revoluci Němci přesunuli jejich výrobu směrem na východ. Byla zde totiž a stále ještě je pro ně mnohem levnější pracovní síla. Výroba je tak soustředěna do Rumunska a České republiky. Francie, díky svým koloniálním vazbám, vyváží naše výrobky třeba do severní Afriky. Tam jsou používány u těžebních strojů v lomech a kamenolomech. Vyrábíme také součástky pro jeřáby v hamburském přístavu. Nedávno se nám podařilo uzavřít poměrně zajímavý obchod s Ukrajinou. Týkal se stavby stadionu na Mistrovství světa ve fotbale. Dodávali jsme držáky na stojany, které drželi samotnou kostru stadionu.

Kolik máte zaměstnanců? Podařilo se vám udržet všechny i v době ekonomické krize?
Máme šest zaměstnanců. Ekonomická krize na nás dopadla opravdu drtivě. Na půl roku jsem musel všechny pracovníky propustit a po tu dobu jsme spolu se společníkem prováděli pouze údržbové práce v areálu. Všechny muže jsem opět zaměstnal, jak to jen bylo možné. Nyní je zakázek dostatek, dokonce jsem musel vyhlásit stop stav na jejich přijímání.

Jaký je roční obrat vaší firmy?
Pracujeme s ročním obratem asi dvanáct milionů korun.

Máte v republice výraznou konkurenci v tomto oboru?
Specializujeme se na střední obrábění a v tomto oboru konkurenci podstatě nemáme. Každá kovoobráběčská firma má svůj specifický okruh zákazníků, v závislosti na velikosti finálního produktu, používaném materiálu nebo technologii. Firmy si většinou nekonkurují, ale spíše spolupracují či navazují kooperaci. Navíc v našem oboru se vyplácí finance zpět reinvestovat do nových strojů a vybavení. Alespoň my to tak děláme. Naštěstí jsme ve svém vlastním objektu, takže neplatíme horentní sumy za pronájem výrobních prostor.

Jaké máte plány do budoucna?
Chtěli bychom posílit kolektiv asi o dva nové zaměstnance. Problém je najít ty správné a opravdu kvalifikované. Sehnat na trhu práce zručného obráběče kovů je opravdu problém. Většinou se o práci u nás ucházejí strojní zámečníci.
Se svým společníkem máme takový tajný sen: Předat postupně firmu našim synům. Čas ukáže, o jaký obor studia projeví zájem a jestli jim kov bude vonět stejně, jako nám.
Rozjednány máme nějaké kontrakty s Ruskem. Obchodní jednání jsou zatím v počátcích. Zástupci jejich firmy jsou naprostí profesionálové a doufám, že plánovaný obchod dotáhneme do zdárného konce.

Další díly seriálu Podnikání na Znojemsku najdete ZDE

Autor:

15.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Vodárenská společnost přispěla na nový přístroj. Pomůže při odběrech krve

Žáci 1.B třídy ZŠ Prokopa Diviše ve Znojmě – Příměticích s paní učitelkou Evou Nachtneblovou.

NAŠI PRVŇÁCI: představujeme žáky ZŠ Prokopa Diviše ve Znojmě a ZŠ Konice

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

Skokanům na kandidátkách pomáhají tituly a profese lékaře. Vzbuzují důvěru

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Zakroužkováním až čtyř jmen mohou voliči své favority z nižších příček kandidátek poslat do poslanecké sněmovny. Některým v minulosti pomohli i o deset příček.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra KDU-ČSL a poslance Jiřího Miholy

Jižní Morava – Jiří Mihola je lídr jihomoravské kandidátky KDU-ČSL pro volby do poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek od 11 do 12 hodin odpoví na dotazy čtenářů na www.rovnost.cz.

Budování u znojemských hradeb? Dělníci zahájili výkopy bez archeologů

Jižní Morava /FOTOGALERIE/ – Pokochat se pohledem z nově zpřístupněné vyhlídky věže, odpočinout si v hradebním příkopu nebo si zkrátit cestu z Pasteurovy ulice do centra města přes Kapucínskou zahradu ve Znojmě budou moci turisté již od příští sezony. Do práce u hradeb, které objednalo město, se firma pustila bez přítomnosti archeologa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení