VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za Velké Moravy žilo na Hradišti asi tisíc lidí

Znojmo – Čtyřiadvacáté léto tráví na znojemském Hradišti Bohuslav Klíma. Třetí rok vede výzkum na velkém velkomoravském pohřebišti, které po čtvrtstoletí hledání našel před dvěma lety. O dosavadních výsledcích i letošních plánech mluví v dnešním rozhovoru.

13.7.2010
SDÍLEJ:

Bohuslav Klíma.Foto: DENÍK

Jak se rozbíhá letošní sezona?
Pracujeme druhý týden. Máme tu první ze tří turnusů, třiadvacet studentů, nejen z katedry historie Pedagogické fakulty. Jsou tu studenti i z jiných kateder a jiných fakult brněnské univerzity. Později přijedou i studenti z dalších vysokých škol, například archeologové z Hradce Králové.

Bude letos hlavní náplní bádání opět pohřebiště?
Ano. Obrátil se na nás totiž majitel parcely, na které jsme pracovali už v posledních dvou letech. Chce si pozemek s konečnou platností upravit tak, aby do zahrady už později archeologové nemuseli zasahovat. Po začištění jsme zjistili, že se blížíme k terénnímu vrcholu a zlomu. Vytrácí se tam spraš a přibývá tvrdé a těžké hlíny. Velmi mělce tam již také vystupuje skalní podloží.

Bude kvůli změně terénu letošní výzkum náročnější?
Kvůli vedru máme těžkou práci se zmíněnou velmi tvrdou zeminou. V pátek vyhověli naší prosbě hasiči, kteří nám plochu pokropili. Běží nám totiž čas, proto potřebujeme jednak ulehčit práci, jednak se už dostat k tomu, abychom mohli začít zkoumat a dokumentovat hroby.
Už po odkrytí první části pohřebiště jste hovořil o tom, že celý hřbitov může být velký a rozlehlý. Potvrzuje dosavadní stav výzkumu vaši hypotézu?
Je zřejmé, že celé návrší je jedno velké pohřebiště. Hroby budou pokračovat jak jižním, tak severním a západním směrem. Musíme počítat s tím, že celkově půjde o hodně přes tisíc hrobů. Když započtu i tuto sezonu, odkrytých jich budeme mít na tři sta padesát.

Lze na velkomoravském pohřebišti předpokládat existenci nějakých pevných staveb?
Vyloučit to nemůžeme. Zatím jsme se setkali se třemi objekty. Byly to kruhové jámy zahloubené do sprašového podloží, jejichž umístění okolní hroby respektovaly. Uvažujme, že mohlo jít o místa určená k pietním vzpomínkám na zesnulé. Zachytili jsme v nich keramické střepy či uhlíky po spáleném dřevě. O tom, jaké obřady se tam odehrávaly, bychom ale mohli jen spekulovat.

Co jste zatím o hřbitově po dvou letech bádání zjistili?
Pohřebiště je zajímavé výrazně nadprůměrným počtem pohřbu dětí ve srovnání s některými jinými lokalitami. Značí to, že zemřelé děti byly pohřbívány všechny, a to pietně a s milodary. Obecně pro hradišťské pohřebiště také platí, že vysoké procento hrobů má nějaký inventář, zejména drobné osobní předměty či drobné šperky, například náušnice, korály, prstýnky. V dětských hrobech je také vysoké procento nádob. Nechybí ani hroby bojovníků, našli jsme ostruhy či různé zbraně. Stále čekáme na velmožský hrob, který by mohl být někde uprostřed celého pohřebiště. To ale bude hodně záležet na štěstí, které by nás dovedlo k takové větší hrobové jámě s bohatou výbavou a obklopené dalšími příslušníky elity.

Kostry z prvních dvou let bádání už zkoumali antropologové. Co zjistili?
Provedli analýzu pohřbených podle pohlaví a věkové struktury. Popsali také různé choroby a zranění. Chystají například průzkum zubní skloviny. Podle typických látek, které se v ní ukládají z potravy, lze sondovat, kdo dlouhou dobu žil na Hradišti a kdo například migroval z některých jiných velkomoravských lokalit, pro které jsou podobné průzkumy k dispozici. Máme také první výsledky výzkumu DNA. Velmi důkladný rozbor přinese disertační práce, kterou zpracovává kolegyně, která sbírala vzorky už loni a letos v tom bude pokračovat.

Umožňují informace získané díky pohřebišti odhad, kolik na velkomoravském Hradišti žilo lidí?
Hradiště mělo jednak své stálé obyvatele, jednak se sem v případě ohrožení utíkali obyvatelé blízkého okolí. Na ploše zhruba dvaceti hektarů jistě žila početná stálá populace. Když uvážíme, že celé pohřebiště může čítat až patnáct set pohřbů, můžeme se domnívat, že na Hradišti žilo ve velkomoravském období kolem tisíce lidí a dalších několik stovek se sem stahovalo, když hrozilo nebezpečí.

Autor: Martin Moštěk

13.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bývalý jihomoravský hejtman a poslanec za ČSSD Michal Hašek.

Hašek je zpátky ve Sněmovně. Jako asistent poslance Běhounka

Žáci 1. třídy ze ZŠ Jaroslavice s paní učitelkou Janou Fantovou.

NAŠI PRVŇÁČCI: představujeme žáky ZŠ Šatov, Jaroslavice, Olbramovice a Lesonice

AKTUALIZOVÁNO

Letiště Brno zacílí více na mladé. V létě nejvíc táhl bulharský Burgas

Brno – O padesát tisíc cestujících více než loni odbavili na brněnském letišti v Tuřanech v hlavní sezoně, tedy od května do října. Přibylo také charterových letů, tedy nepravidelných linek. Nejoblíbenější destinací byl Burgas v Bulharsku

Obce bojují se suchem. Třeba vysazováním třešní či hrušní

Břeclavsko – Švestková, hrušková i třešňová alej vyroste na území Velkých Bílovic. Pracovníci města v listopadu vysadili v tamním katastru dohromady sto ovocných stromů.

Vánoce jsou finančně náročné. Úvěr ale může být špatným pánem

Podle finančních poradců ale i psychologů by úvěry měly sloužit k nákupu jen těch věcí, které nezbytně potřebujeme. Nemá cenu se neúměrně zadlužit a kvůli hezkému Štědrému dni si pak znepříjemnit celý rok. Praxe ale také ukazuje, že mnohé domácnosti si kvůli nedostatečné finanční rezervě nemohou tuto úvahu dovolit.

OBRAZEM: Do Znojma dorazil vánoční strom. Měří dvanáct metrů

Znojmo – Na Masarykově náměstí postavili dělníci ve středu před polednem vánoční strom. Ozdobí znojemské adventní trhy, které zde začnou v neděli třetího prosince. „Novinkou letošního roku bude, že stromy budou dva. Jeden na Masarykově náměstí a druhý na Horním. I ten dělníci postaví během středy,“ sdělila Petra Maršounová ze znojemské radnice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT