Studie skupiny biologů zveřejněná v odborném periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) poskytuje důkazy o tom, že někteří z dávných obyvatel Amazonie žili v pralese udržitelně a nijak do něj nezasahovali.

Národní park Pieniny je nejmenším slovenským národním parkem. Oblast je rozdělená mezi Slovensko a Polsko.
Národní parky v Evropě udivují: jeden zářil ve filmu, další zabírá celý ostrov

Jiné výzkumy ale v minulosti ukázaly, že část domorodé populace naopak prostředí kolem sebe intenzivně přetvářela. Podle nich například některé druhy stromů, které nyní v Amazonii dominují, vysázeli v prehistorii lidé.

V symbióze s prostředím 

Podrobný průzkum půdy na třech místech na severovýchodě Peru podle vědců ukazuje, že tamní obyvatelé žili v symbióze s prostředím, protože skladba rostlin se tam během staletí nijak neměnila. Vedoucí výzkumu Dolores Pipernová uvedla, že se její tým záměrně zaměřil na lokality vzdálené od břehů řek, kde byla kvůli úrodné půdě činnost dávných obyvatel intenzivnější.

Zástupci podskupiny titanosaurů. Umělecká ilustrace
Australský rekordman. Nově popsaný dinosaurus přepisuje tabulky

"Nechceme tvrdit, že stálé osídlení Amazonie nemělo v některých regionech na krajinu žádný vliv, naše studie ale přináší více důkazů o tom, že velké změny, které byly dílem domorodých obyvatel, se odehrávaly zejména v úrodných oblastech u řek a využití okolního pralesa bylo naopak udržitelné a nezpůsobilo po tisíce let žádný zaznamenatelný úbytek druhů," řekla Pipernová.