Při pohledu na dnešní krokodýlovité plazy není jednoduché si jejich dvounohou chůzi představit, zvláště, když krokodýly provází klamná pověst, že se během milionů let nijak zvlášť nezměnili. Možná to však byla právě zakořeněná představa čtyřnohého dravce, co bránilo vědcům podívat se trochu jinýma očima na zkamenělé otisky nohou, jež se dochovaly na nalezišti zkamenělin, nacházejícím se v dnešní Jižní Koreji nedaleko města Čindžu (podle něj se toto naleziště označuje jako čindžuská formace).

Pták to nebyl, dinosaurus také ne…

Paleontologové se původně domnívali, že zdejší bezmála stovku mimořádně zachovalých zkamenělých otisků nohou mají "na svědomí" pravěcí pterosauři. Při bližším zkoumání se však fosilní otisky začaly jevit jinak - jako otisky tvorů našlapujících přes patu, tedy podobně jako člověk. Tento poznatek dinosaury a pterosaury vylučoval.

"Dinosauři chodí po špičkách. Naproti tomu krokodýli využívají při chůzi celou plochu chodidla a zanechávají jasné otisky pat, podobně jako lidé," vysvětluje paleontolog Kyung Soo Kim z Čindžuské národní univerzity, jeden z autorů nové studie, zveřejněné ve Scientific Reports.

Mohli tedy zdejší desítky stop zanechat po sobě krokodýli? Této teorii zprvu odporovala jiná věc - paleontologové přes veškerou snahu nemohli najít otisky předních nohou. Některá zvířata sice dokážou klást zadní nohy do stop po předních končetinách, avšak dvojí otisk bývá i tak rozeznatelný - a tady se nenašel žádný důkaz, že by pravěcí tvorové, kteří se čindžuskou formací prošli, právě tohle dělali.

"Nebylo to proto, že by otisky byly nekvalitní nebo špatně zachovalé. Právě naopak, tyto fosilie byly skvělé, dochovaly se dokonce i jemné detaily prstů a tvarování chodidel," popisoval nález paleontolog Anthony Romilio z Queenslandské univerzity. Analýzou výše zmíněných poznatků došli vědci k pozoruhodnému závěru - stopy zde zanechali tvorové, kteří se pohybovali pouze po zadních podobně jako dinosauři, avšak dinoasuři to nebyli. Otisky však neodpovídaly ani způsobu, jakým se po souši plazí dnešní krokodýli.

"Typičtí krokodýli chodí jakoby v podřepu a zanechávají za sebou širokou kolej. Tady se ale vinula stopa, jež působila velmi úzce. Jako kdyby ji za sebou zanechal krokodýl kráčející po laně," vysvětloval to Kim.

Obří krokodýlomorf chodící po zadních

Velikost jedné stopy přitom dosahovala zhruba 18 až 24 centimetrů, což znamenalo, že ji po sobě zanechal plaz až tři metry dlouhý, s nohama o délce odpovídající nohám dospělého člověka. Pro tak velké stvoření je podobná chůze neobvyklá.

Vědce to nakonec dovedlo k závěru, že tyto pozoruhodné stopy zde zanechala skupina dávných krokodýlomorfů, schopných chodit po souši po dvou. Už dříve se v Koreji objevily známky toho, že během druhohorní jury tu žili krokodýli druhu Batrachopus, kteří měli podobně specifickou chůzi zanechávající úzkou stopu - nové stopy však byly více než dvakrát větší než jakékoli dosud zaznamenané otisky Batrachopa.

Paleontologové však tvrdí, že se stopám tohoto plaza velmi podobají, proto tvora, který je zanechal, pojmenovali jako Batrachopus grandis; stopy jsou tedy zatím považovány za dosud největší známé otisky druhu Batrachopus.

Podle serveru Science Alert je nový objev nečekaný, možná proto, že věda dříve myšlenku dvounohých krokodýlích předků až příliš rychle zavrhla a přičetla obdobné stopy pterosaurům. Současné indicie však naznačují, že bude nutné připustit i možnou existenci dvounohých krokodýlomorfů a z toho důvodu i přezkoumat obdobné otisky, které by mohly svědčit o existenci dalších podobně se pohybujících živočichů.