Země podle odborníků nebyla jedinou planetou, na které napáchal paseku obří asteroid. Na Mars měl dopadnout taktéž. V oblasti mělkého oceánu vytvořil přívalovou vlnu, která se přehnala přes celou planetu a zničila vše, co jí stálo v cestě.

Už výsledky dřívějších výzkumů naznačily, že dopad asteroidu způsobil přívalovou vlnu přibližně před 3,4 miliardami let. Nebylo však jasné, kde přesně se nachází kráter.

Mars. Ilustrační snímek
Tajemné otřesy na Marsu? Robot NASA přišel na záhadu, souvisí s novými krátery

Výzkumný tým vedený planetárním vědcem Alexisem Rodriguezem z Planetary Science Institute v americkém Tucsonu analyzoval povrch Rudé planety, a to pomocí dat z několika orbitálních sond na Marsu. Deník Independent píše, že se mu podařilo objevit impaktní kráter o průměru 110 kilometrů.

Pohl, jak ho výzkumníci pojmenovali, se nachází v oblasti severní nížiny, která mohla být v minulosti oceánským dnem. V té době se místo dopadu pravděpodobně nacházelo asi 120 metrů pod vodou. „Poloha lokality podél laloku směřujícího k náhorní plošině a zarovnaného s erozními rýhami podporuje původ mega tsunami,“ uvedli vědci ve studii publikované v časopise Scientific Reports. Zajímavostí je, že důkazy o obří vlně mohly obsahovat i úplně první snímky marťanské krajiny, pořízené modulem Viking 1 v 70. letech.

Devítikilometrový, nebo tříkilometrový asteroid

Aby si svou teorii ověřili, simulovali vědci srážky asteroidů a komet v této oblasti. Chtěli zjistit, jaký typ impaktu mohl Pohl vytvořit a zda dopad mohl opravdu způsobit tsunami.

Výsledky ukázaly, že krátery podobné Pohlu vznikly buď nárazem devítikilometrového asteroidu, který se setkal se silným odporem povrchových hornin a uvolnil 13 milionů megatun energie TNT, anebo tříkilometrovým asteroidem, který narazil na slabší odpor a uvolnil "pouze" 0,5 milionu megatun energie TNT.

Oba simulované dopady přitom vytvořily krátery o průměru přibližně 110 kilometrů a vyvolaly mega tsunami, která pak urazila dalších 1 500 kilometrů. Na souši mohla obří vlna měřit přibližně 250 metrů. Simulace také odpovídaly krajině poseté balvany. „Náraz způsobil také seismickou vlnu, která se šířila stovky kilometrů kolem kráteru, vymrštila do vzduchu nečistoty a kameny a spolu s vlnou vytvořila katastrofický proud trosek. Velmi děsivé, rozhodně nic na surfování,“ citoval portál NewScientist  vědce.

Ničivé následky srovnatelné s vyhynutím dinosaurů

Následky dopadu asteroidu mohly být podle vědců srovnatelné s dopadem Chicxulubu, který na Zemi přispěl k vymírání dinosaurů. Kráter, který tento asteroid zanechal, se nachází na mexickém poloostrově Yucatán a je výrazně větší než Pohl. Dosahuje průměru 180 kilometrů. 

Asteroid 2022 AP7 má průměr 1,1 až 2,3 kilometru a je podle odborníků největším potenciálně nebezpečným asteroidem objeveným od roku 2014. Ilustrační foto.
Hrozba z vesmíru: Astronomové našli obrovský asteroid, který míří k Zemi

Portál Live Science doplňuje, že Chicxulub také dopadl na dno pravěkého oceánu, který byl v té době asi dvě stě metrů hluboký. Předchozí výzkumy zjistily, že dopad asteroidu rovněž spustil mega tsunami s několik kilometrů vysokými vlnami a také zemětřesení, které otřásalo planetou celé měsíce.

Není to přitom poprvé, co vědci identifikovali potenciální impaktní kráter pro mega tsunami na Marsu. Tým výzkumníků se domnívá, že kráter Lomonosov, který měří v průměru asi 145 km, také mohl vyvolat obří vlnu. Kvůli tomu, že nebyl přesně datován, je ale obtížně určit, zda k dopadu vůbec došlo v době, kdy ještě na Marsu existoval oceán.

Asteroid, jehož dopad zabil dinosaury, mohl mít podle vědců více fragmentů. Kráter po dalším z nich možná nyní objevili na dně Atlantského oceánu. Ilustrační foto
Vědci našli na dně Atlantského oceánu obří kráter. Je důležitější, než se zdá

Povrchové horniny na Marsu podle vědců jasně dokládají, že v dávné minulosti byla na Rudé planetě voda v kapalném stavu. Je několik teorií, proč už se oceány na Marsu nenacházejí. Téměř veškerá voda na Marsu dnes existuje jen ve formě ledu, v malém množství také jako pára ve zbytkové atmosféře. V září 2020 také vědci potvrdili existenci několika velkých jezer se slanou vodou pod ledem v jižní polární oblasti planety. Ač byl v minulosti povrch Marsu mokrý a pohostinný pro mikrobiální život, současné prostředí je suché a pod bodem mrazu, což pro život představuje zásadní překážku.