Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kandidát Stanislav: Kdybychom prezidenta neměli, ušetříme miliony

Znojmo - Ze všech osmi kandidátů je veřejnosti asi nejméně známý. Možná i proto, že místa bydlišť Jiřího Stanislava hýří až do roku 2000 cizími názvy. Do Horních Dubňan, odkud do světa odešel, se vrátil teprve před osmi lety. Přesto se za tu dobu stihl stát starostou obce i místních dobrovolných hasičů. Jeho protikandidáti se přitom u něj vzácně shodují na jediném. „Příliš dobře ho neznám,“ tvrdí skoro jednotně.

5.10.2008 7
SDÍLEJ:

Jiří StanislavFoto: DENÍK/Daniel Smola

Proč do Senátu

Širší veřejnosti příliš známý nejste. Mohl byste se tedy nejprve stručně představit?
Pocházím z Horních Dubňan, tatínek byl mlynář. V šedesátých létech jsme se přestěhovali do Ostravy, kde jsem pracoval jako horník a potom hasič záchranář. To byla ta pravá škola života. V roce 1967 jsem byl přijat na Janáčkovu akademii múzických umění, obor herectví v Brně.
Po jednadvacátém srpnu jsem emigroval do Kanady. Sloužil jsem v kanadské armádě a pracoval jako asistent ministra financí Johna Turnera, který se později stal premiérem. V roce 1978 jsem se přestěhoval do Anglie, studoval jsem na hasičské akademii a sloužil pak ve funkci záložní hasič u Londýna. Kromě toho jsem hrál v Londýně v mnoha filmech a spolupracoval s BBC jako externí hlasatel na stanici „Volá Londýn“. Později jsem se vrátil do Kanady, kde jsem učil na univerzitě v Ottawě. V roce 1991 jsem se přestěhoval do USA, kde jsem znovu absolvoval hasičskou akademii a stal se hasičem záchranářem u New Yorku. Domů jsem se natrvalo vrátil v roce 2000.

Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu?
Protože moje mezinárodní zkušenosti a aktivity v politice, jak v Kanadě, Anglii, tak i v Česku, kde jsem pracoval čtyři roky bezplatně pro zahraniční oddělení Senátu, mi napověděly, že je načase, aby tam nešli jen lidé, kteří Senát berou jako odpočinek, konec svého života, nebo pole pro malé politikaření. Senát je úplně něco jiného.

Vy do Parlamentu ČR nekandidujete poprvé, dosud jste se ale výrazněji neprosadil. Jak hodnotíte své šance nyní?
Vzhledem k tomu, že jsme velmi chudá strana a nemáme skoro žádné peníze, tak děláme politiku jen s tím, co máme. Chodíme mezi lidi a snažíme se je přesvědčovat. Mě osobně znají jak hasiči a váleční veteráni, tak i ostatní starostové Znojemska. Můj program je čistý a jasný a myslím si, že má šanci uspět.

Zůstal byste po vašem případném zvolení ve funkci starosty?
Absolutně jsem proti sbírání koryt. To je česká vlastnost. Sbírat funkce a vydržet v nich co nejdéle. Po případném zvolení senátorem, bude mou povinností svolat zastupitelstvo, dokončit, či dovést do stavu vhodného k předání veškerou práci a nabídnout své služby jako řadový člen zastupitelstva. Starostu by ale musel dělat někdo jiný. Tyto dvě funkce nejde na sto procent dělat současně.

Jaký je váš konkrétní volební program ?
Zvláštní důraz kladu zejména na následujících deset věcí: státem garantovanou péči, jakou si zaslouží především děti a důchodci; zajištění pořádku a bezpečnosti každého občana, včetně snahy omezit vliv domácích i zahraničních zločineckých organizací a jejich následnou likvidaci; trvalé a radikální zjednodušování legislativy i úředního styku, omezení byrokracie a podhoubí korupce; systémové řešení nezaměstnanosti, především u mladých lidí a seniorů před a po odchodu do důchodu; hledání takového uspořádání státní správy a samosprávy, která by byla nejbližší potřebám občanů;
podporu rozvoje malého a středního podnikání; spoluúčast státu při řešení sociálních bytových potřeb lidí v nesnázích; vytváření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj; všestranný rozvoj školství, vědy, umění a kultury.

Životopis Jiřího Stanislava
Jiří Stanislav se narodil v roce 1946 v Ivančicích, do patnácti let ale žil s rodiči v Horních Dubňanech. Po přestěhování do Ostravy pracoval jako hasič – záchranář, v roce 1967 byl přijat na Janáčkovu akademii múzických umění. Po invazi v roce 1968 emigroval, žil mimo jiné v Kanadě, Francii a USA. Pracoval jako poradce kanadského ministra financí, učil dramatické obory ve školách v Londýně a na univerzitě v Ottawě, u New Yorku působil jako záchranář. Do roku 2000 byl zástupcem náčelníka Globálních záchranných služeb při OSN. Při povodních v roce 2002 pracoval v krizovém štábu Prahy 6, je nositelem záslužného kříže ministra obrany. V současné době je starostou obce Horní Dubňany, předsedou České strany národně socialistické, místopředsedou Společnosti generála Ludvíka Svobody a poradcem Československé obce legionářské. Jako herec si zahrál například ve filmech Superman 4 nebo Nesnesitelná lehkost bytí.

Celostátní otázky

Zvednete ruku pro přímou volbu prezidenta v případě, že o ní Senát bude rozhodovat? Proč?
Je celá řada zemí, například Kanada či Anglie, které prezidenta nemají. Není tedy načase uvažovat o tom, že bychom prezidenta také neměli a ušetřili tak miliony? Nebo pak mít prezidenta s majoritní podporou všech občanů, tedy voleného přímo.

Jste pro rychlé přijetí eura, nebo by si Česko mělo ještě aspoň nějakou dobu ponechat svou národní měnu?
Euro musíme jednoznačně přijmout. Současně ale musíme vytvořit zábrany novodobým vekslákům, aby zneužili výměny peněz pro svůj osobní prospěch.

Co považujete za nejdůležitější volební témata, ať už celostátní, nebo regionální?
Lidé mají strach o budoucnost. O budoucnost ve zdravotnictví, o budoucnost v sociální oblasti. Dnešní mladá rodina si ve větších městech nemůže dovolit ani garáž. Trápí je i to, že v politice roky zůstávají stále stejní lidé, kteří už jim třikrát i čtyřikrát slibovali stejné věci. A proto už řada normálních lidí vůbec nechodí k volbám.

Zvedl byste ruku pro americký radar v Brdech?
Už od roku 1990 jsem advokátem jedné věci. Nemám nic proti Rusku ani Americe. Naopak, v obou zemích jsem byl, v Americe jsem i žil. Není už ale na čase, aby naše maličká země byla neutrální, s malou profesionální armádou? Třeba jako Norsko, nebo Rakousko. O americkém radaru u nás se vůbec nemělo jednat. Je to věc, která hodně rozděluje lidi a to je škoda. Takže osobně bych pro radar nebyl.

Vybavíte si nějakou veselou historku z natáčení, tedy z vašeho profesního či osobního života?
Nejlepší je, když člověk vezme malý kufřík a jede do země, kde třeba nezná ani řeč. A zjistí, o čem život je. Když jsme v říjnu 1968 přistáli v Kanadě, tak jsem neuměl ani slovo anglicky. A já jsem na ulici zastavil Kanaďana a říkám, ukazujíc prstem na mapě místo, kam jsem se chtěl dostat: „Me, here. ( Já, tady).“ On se na mne hezky usmál a řekl: „Yes, you are here. (Ano, jste tady) “ A šel pryč.

Problémy Znojemska

V poslední době se několikrát mluvilo o bioplynové stanici ve Velkém Karlově. Jistě jde o progresivní způsob výroby energie, podle mnohých ale Agrodružstvo Jevišovice při jejím provozu porušuje předpisy. Byl byste pro její zavření, tak jak k tomu vyzvali starostové okolních obcí?
Obecně bychom měli cítit určitou sounáležitost s lidmi, kterým se děje nějaké příkoří. Nedělat, že nás to nezajímá, ale hledat naopak cestu, jak jim pomoci. Vždyť víme, že je všechno založeno na kamarádech, na malých mafiích, na kontaktech z minulosti. A stát udělat tolik drastických chyb, že je to až hanba, stejně jako v tomto případě.

Evergreenem Znojemska je špatný stav silnice do Pohořelic. Vy sám jste ve vrcholné politice dvanáct let. Nešlo za tu dobu prosadit, aby se silnice do Pohořelic opravila?
Na Znojemsku máme sto čtyřiačtyřicet obcí, pět měst a osm městysů. Každé má nějakou infrastrukturu a ta situace je povětšinou tragická.
Problém není jen silnice Pohořelice – Znojmo. My musíme požádat o soustavu grantů z Evropy a řešit všechno komplexně. Silnice z Pohořelic do Znojma je jistě důležitá. My jsme si ale nechali rozkrást průmysl, ať už to byla Znojmie, teď odchází i Hostan. To je obrovská hanba. I když teď budeme mít hezkou cestu, tak musíme především vybudovat infrastrukturu, aby se tu rozvíjel alespoň turistický průmysl.

Dalším bolavým místem je obchvat města Znojma. Teď se jeho stavba prakticky zastavila. Vidíte nějakého konkrétního viníka situace, že se začalo stavět už v momentě, kdy nebyly majetkově vyřešeny veškeré pozemky pod stavbou?
Konkrétního viníka? Ne, ale myslím, že někdo tady dostal do kapsičky. Rozdělme Znojemsko na sever a jih. Jižní část kolem Znojma je prakticky slušně zaopatřená, třetina lidí okresu žije ve Znojmě, ty další dvě třetiny v ostatních obcích. Ony všechny a oni všichni chtějí své obchvaty, lepší cesty, kruhové objezdy, retardéry, moderní kanalizace, nové čističky nebo třeba revitalizaci přírody. Mou povinností, jako senátora, by byla starost o všechny tyto lidi - kapsičky mi žena zašila.

Vy jste znám především v severní části Znojemska, jako starosta Horních Dubňan. Jaké jiné problémy trápí obyvatele této části regionu, ve srovnání s městem Znojmem?
Všeobecně postrádám osvětovou a kulturní činnost. Divadla a kapely jezdily hrát i na vesnice, lidé z obcí jezdili autobusy za kulturou třeba do Brna. Obce dnes zápasí s nedostatkem financí. Lidé na dědinách se cítí podvedeni a opuštěni. Je třeba, znovu vybudit zájem lidí o stav věcí. Díky privátní iniciativě jsme například zrekonstruovali místní faru, aby se lidé měli kde scházet. S několika přáteli jsme v minulém roce iniciovali akci „Malý festival loutky“, letošní druhý ročník shlédlo na tři tisíce diváků. Příští rok bychom rádi akci rozšířili na celý kraj. Pomalu krok za krokem, nesmíme čekat na zázraky.

Čeho si nejvíce považujete z toho, co jste v profesním životě dosáhl?
Toho, že jsem zůstal normálním člověkem.

Máte ve své pomyslné politické skříni nějakého kostlivce, kterého byste se rád zbavil?
Nechápu a nedokážu se přenést přes provinční malost českého národa, přes národnostní a náboženskou nesnášenlivost, jsem pro toleranci, soudržnost a sounáležitost.

Kolik peněz chcete do volební kampaně dát? Kdo vás bude sponzorovat a jakými částkami?
Něco málo dá strana, já osobně investuji do kampaně šedesát tisíc korun. Na víc není.

ANKETA: Jaké jsou silné stránky Jiřího Stanislava a co udělal špatně?

Marta Bayerová (KSČM)
1) Stanislava neznám příliš dobře, zřejmě je dobrým starostou.
2) Neměl by kritizovat politickou příslušnost, máme demokracii.

Josef Molín (SNK – ED)
1) Vím, že je kvalitním a uznávaným starostou. Mé sympatie a obdiv má jeho práce ve prospěch veteránů a legionářů.
2) Neznám nic, zač bych pana starostu mohl kritizovat.
Petr Nezveda (ODS)
1) Silnou stránkou Jiřího Stanislava jsou jeho herecké vlohy.
2) Více bych rozlišoval veřejný život od jeviště.

Jiří Peřinka (SDŽ)
1) Nevím, osobně ho neznám.
2) Méně bych psal do novin a více bych pracoval.

Tomáš Rothröckl (SZ)
1) Jeho zajímavý humor a vojenskou ráznost.
2) V roce 2006 požadoval „zrušení Senátu jako nejdražší cestovní kanceláře na úkor daňových poplatníků“…
Ladislav Skopal (ČSSD)
1) S Jiřím Stanislavem jsem přišel do styku velice málo, proto nejsem schopen hodnotit ani jeho kladné, ani jeho záporné stránky.
Alois Vybíral (KDU–ČSL)
1) Lituji, ale pana Jiřího Stanislava znám velmi málo a tudíž nemohu říci ani jaké jsou jeho silné respektive slabé stránky.

Autor: Daniel Smola

5.10.2008 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:
Jiří Mihola z KDU-ČSL.
AKTUALIZOVÁNO

VOLEBNÍ ONLINE: Na dotazy čtenářů odpovídá lídr KDU-ČSL a poslanec Jiří Mihola

Ilustrační foto.
24

Výlovy: Pohořeličtí po letech zdraží kapry

Vodárenská společnost přispěla na nový přístroj. Pomůže při odběrech krve

Znojmo – Finanční dar Vodárenské akciové společnosti přispěl k zakoupení přístroje, který využije hematologicko-transfuzní oddělení znojemské nemocnice. Pulsní oxymetr dává mimo jiné informaci o stavu transportu kyslíku do tkání. Mezi pracovníky společnosti je navíc řada těch, kteří chodí pravidelně darovat krev.

NAŠI PRVŇÁCI: představujeme žáky ZŠ Prokopa Diviše ve Znojmě a ZŠ Konice

Znojemsko – Podívejte se na tablo novopečených prvňáčků ze Znojemska. Tentokrát představujeme žáky Základní školy Prokopa Diviše ve Znojmě – Příměticích, ZŠ Konice, která patří pod ZŠ Dr. Mareše ve Znojmě, a žáky Montessori třídy ZŠ Prokopa Diviše ve Znojmě – Příměticích. Prostřednictvím našeho seriálu Naši prvňáčci bude redakce představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol. Rodiče a blízcí žáků každou středu najdou v tištěném vydání na straně 4 a na webu prvňáčky z regionu. Deník si tak mohou koupit na památku.

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

Skokanům na kandidátkách pomáhají tituly a profese lékaře. Vzbuzují důvěru

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Zakroužkováním až čtyř jmen mohou voliči své favority z nižších příček kandidátek poslat do poslanecké sněmovny. Některým v minulosti pomohli i o deset příček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení