Nedávno třeba shodila správa parku ze stolu projekt Znojma na výměnu dosluhujících plechových autobusových zastávek za dřevěné.
„Vím, že mi moje funkce ředitele Správy Národního parku Podyjí nějakou speciální přízeň v obcích kolem parku nepřinese. Naše rozhodnutí jsou ale zarámována do pravidel ochrany přírody, kterou musíme hájit. A to i v ochranném pásmu parku,“ hájí se ale Rothröckl.
Proč do Senátu

Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu?
Ke kandidatuře jsem se rozhodl po oslovení lidmi ze Strany zelených, kterých si osobně velmi vážím. Dlouho jsem to zvažoval, protože nejsem v žádné partaji, nikdy jsem nebyl a ani k tomu neinklinuji. Nabídka byla ale míněna velmi vážně, proto jsem nakonec na ni kývnul. Je to pro mne výzva a závazek zároveň. Problematiku znojemského regionu znám, dlouho tady pracuji a žiji a nepokládám za vyloučené, aby se nezávislý „nepolitik“ do politiky dostal. A to se všemi dobrými úmysly.

Zůstal byste po vašem případném zvolení ve funkci ředitele Správy Národního parku Podyjí?
Moje přesvědčení je, že nelze sedět na dvou židlích. Pokud tedy člověk chce dělat svoji práci s plným nasazením a poctivě. Nemohl bych proto vzít senátorování jaksi na „vedlejšák“. V případě svého zvolení bych místo ředitele správy parku opustil.

Celostátní otázky

Zvednete ruku pro přímou volbu prezidenta v případě, že o ní Senát bude rozhodovat? Proč?
Rozhodně jsem pro přímou volbu prezidenta. Podpořilo to i nedůstojné hradní divadlo, které jsme při poslední volbě hlavy státu mohli vidět. Prvky přímé demokracie by se přitom měly promítnout i do nižších politických pater. Myslím tím, aby i hejtmany a starosty volili lidé přímo.

Jste pro rychlé přijetí eura, nebo by si Česko mělo ještě aspoň nějakou dobu ponechat svou národní měnu?
Když tuto problematiku sleduji pohledem laika, liší se jednotlivá prohlášení podle toho, kdo jakou zájmovou skupinu reprezentuje. Osobně se přikláním k současnému názoru vlády, a to je přijetí eura za dva až tři roky.

Co považujete za nejdůležitější volební témata, ať už celostátní, nebo regionální?
Nepochybně je to reforma zdravotnictví a budoucnost energetiky. Mrzí mě, že se moc neobjevují témata, dotýkající se životního prostředí. A dokonce si myslím, že se vytrácejí i témata vztahující se k venkovu a jeho podpoře. I proto se moje pozornost soustředí na oblast systému přerozdělování daňových výnosů, zejména ve vztahu k malým obcím a městům. Momentálně je rozdělování státních peněz směrem k obcím do padesáti tisíc obyvatel velmi nespravedlivé ve prospěch velkých metropolí. Potřebná změna rozpočtového určení daní, kterou chci podporovat, pomůže mnohým sídlům i v našem regionu.

Na Znojemsku se pochopitelně objevují otázky související s jeho „okrajovostí“. Ať se to líbí, či ne, okres je vnitřní periferií státu, region je převážně zemědělský, většina lidí žije mimo větší města.

Trochu jste se dotkl problému energetiky. Jaký je váš názor, jako ochranáře, na různé typy alternativních zdrojů energie?
Principiálně jsem zastáncem alternativních zdrojů energie. I když jsem si vědom, že vždy budou tvořit jen doplňkový zdroj. Znojemsko má k využití některých těchto obnovitelných zdrojů velice dobré podmínky. Konkrétně jde o biomasu, která je tu zatím neobjevenou záležitostí.

Hodně se mluví o větrných elektrárnách. Tam se musí každý projekt posuzovat individuálně. Některé již realizované elektrárny prakticky nevadí. Jiné projekty jsou zase úplně zcestné a působí proti myšlence ochrany krajiny a jejího využití pro rozvoj cestovního ruchu Znojemska.

Náš region má výborné podmínky pro fotovoltaické elektrárny. Svítí tu hodně slunce a některé, již hotové realizace, jsou příkladné. Provozovatelé využili starých nepoužívaných ploch, někdy i takzvaných brownfields, zrekultivovali je a využili způsobem, který přináší užitek. I tady jsem se ale setkal se špatným záměrem, neboť byl situován na kopec doprostřed pole s ornou půdou.

Jsem ale přesvědčen, že se musí podporovat všechny alternativy. Protože jen tak budou mít šanci posunout svůj vývoj dál, k vyšší efektivitě. Příkladem je rychlý vývoj technologií u větrných elektráren.

Zvedl byste ruku pro americký radar v Brdech?
Zvedl. Každý stát má právo a povinnost zajistit obranu svého území, třeba i tak, že bude některé vojenské obranné systémy sdílet. Pokud budou obsluhu radaru zajišťovat Američané, jistě bude jejich působení u nás smluvně ošetřeno. Nedovedu si ale představit, že by u toho byli ruští pozorovatelé.

Vybavíte si nějakou veselou historku z natáčení, tedy z vašeho profesního života?
V lese v národním parku odhodil před časem někdo nedopalek od cigarety, od kterého vzniklo ohnisko malého požáru. Našel to kolemjdoucí turista, nahlásil to našemu strážci a ten viděl, že jde o jednoduše řešitelnou záležitost.

Přesto událost hlásil hasičům i na polesí. Polesnému s úsměvem telefonicky sdělil, že je v lese lokalizován požár velikosti fotbalového míče. Polesný ovšem slyšel to, co slyšet neměl, tedy fotbalového hřiště. Vyhlásil proto pohotovost v rámci podniku, událost ale mezitím vyřešili hasiči pomocí ručních hasicích přístrojů.

Jedny znojemské noviny o tomto požáru v národním parku přesto dokázaly napsat titulní článek na první stranu.

Životopis Tomáše Rothröckla
Narodil se v roce 1955 v Prešově. Po vystudování gymnázia absolvoval v r. 1980 Vysokou škola zemědělskou v Praze (zaměření na oblast ichtyologie a rybářství). Od roku1981 pracuje a žije na Znojemsku, je občanem Podmolí. Podílel se na založení Správy CHKO Podyjí. Pracuje jako ředitel Správy Národního parku Podyjí od jejího založení v roce 1991. Je svobodný, s partnerkou pečují o jedno dítě. Politicky nebyl nikdy organizován. Je dlouholetý člen Okrašlovacího spolku ve Znojmě a České společnosti pro právo životního prostředí. V roce 2006 mu bylo uděleno rakouské státní vyznamenání – stříbrný kříž Dolního Rakouska – za rozvoj spolupráce v ochraně přírody mezi oběma státy. Zájmy: fotografování (panoramatická a podvodní fotografie), potápění, lyže, cykloturistika, cestování, reggae music, rybářství, příroda.

Problémy Znojemska

V poslední době se několikrát mluvilo o bioplynové stanici ve Velkém Karlově. Jistě jde o progresivní způsob výroby energie, podle mnohých ale Agrodružstvo Jevišovice při jejím provozu porušuje předpisy. Byl byste pro její zavření, tak jak k tomu vyzvali starostové okolních obcí?
Podobné environmentální kauzy mě zajímají. V tomto případě zřejmě nebudou v pořádku všechna povolení. Alespoň z oficiálních vyjádření Ministerstva životního prostředí vyplývá, že stanice nemá takzvané integrované povolení. Její provoz je tudíž protizákonný.

Druhou stránkou je morální rovina. Pokud provozuji jakékoliv zařízení, tak by jeho provoz neměl obtěžovat lidi v jeho okolí.
Bioplynová stanice Velký Karlov je jinak smutnou ukázkou toho, jak některý problematický provoz dovede udělat špatnou reklamu jinak dobré a čisté technologii.

Úřady by samozřejmě měly vymáhat právo a nasadit všechny páky k tomu, aby produkce stanice neobtěžovala lidi v okolí. V žádném podnikání nelze profitovat na úkor zhoršené kvality života spoluobčanů. Proto jsem se v této kauze též osobně angažoval ve směru k České inspekci životního prostředí a příslušnému Ministerstvu životního prostředí se žádostí o důslednou intervenci.

Evergreenem Znojemska je špatný stav silnice do Pohořelic. Jaké by podle vás mělo být konkrétní řešení této věci?
Ne nadarmo se říká, že tato silnice je nejdelším hřbitovem v Evropě. Osobně to považuji za dopravní problém číslo jedna jižní Moravy. Oprava by měla proběhnout velmi rychle v zájmu ochrany našich životů. Podle mě by stačila stejná úprava, jako u nedávno rekonstruované silnice ze Znojma na Jihlavu, tedy včetně vhodně umístěných třetích předjížděcích pruhů.

Dalším bolavým místem je obchvat města Znojma. Teď se jeho stavba prakticky zastavila. Vidíte nějakého konkrétního viníka situace, že se začalo stavět už v momentě, kdy nebyly majetkově vyřešeny veškeré pozemky pod stavbou. To je pro každého běžného člověka, který chce cokoliv stavět, nepochopitelné.

Určitě za rozhodnutím stavět byl nějaký konkrétní člověk. Nepátral jsem po tom, nemám ty možnosti.
Z jiných případů ale vím, že investorská společnost (Ředitelství silnic a dálnic – pozn. red.), která podobné stavby provádí, postupuje často takzvanou salámovou metodou. Tedy postavíme kus odnikud nikam, ten ale musíme napojit na další kus a ono to nakonec nějak dopadne. Postavit část stavby a ten pak vzít jako beranidlo k nátlaku, není určitě správné.

Jistě se hned v začátcích mělo i jinak jednat s lidmi, na jejichž pozemcích má silnice vézt. To se už dnes asi nenapraví.
Čeho si nejvíce považujete z toho, co jste v profesním životě dosáhl?
Jsem rád, že se podařilo založitl Národní park Podyjí. Není to jistě moje zásluha jako jednotlivce, ale celého týmu lidí u nás i kolegů ze sousedního Rakouska a mnoha odborníků i lidí zde žijících. Kolem založení i nynějšího fungování nikdy nebyly žádné ohňostroje, rauty a podobně. Přesto tento evropský příhraniční národní park jako projekt obstál i v evropském měřítku. Jsme držitelé Evropského diplomu Rady Evropy i certifikátu Federace Europarc. Mnohé je však stále před námi, ta práce nikdy nebude hotová.

Máte ve své pomyslné politické skříni nějakého kostlivce, kterého byste se rád zbavil?
Do politiky teprve vstupuji, takže žádného kostlivce v politické skříni nemám.

Samozřejmě mám některé kostlivce v profesní skříni. Namátkou třeba stezky pro vozíčkáře v národním parku. K této skupině spoluobčanů cítím velký dluh.

Kolik peněz chcete do volební kampaně dát? Kdo vás bude sponzorovat a jakými částkami?
Náš rozpočet je něco přes čtyři sta tisíc a je tvořen ze tří čtvrtin příspěvkem strany, která mě nominovala. Zbytek jsou peníze moje a mých podporovatelů.

ANKETA: Jaké jsou silné stránky Tomáše Rotröckla a co udělal špatně?

Marta Bayerová (KSČM)
1) Tomáš Rothröckl je dlouhodobým ředitelem NP Podyjí a představuje novou (sympatickou) tvář vstupující do politiky.
2) Měl by více spolupracovat se starosty obcí sousedících s NP a hledat společné řešení jejich problémů.
Josef Molín (SNK – ED)
1) Jeho význam a úspěchy je nutno spojit s profesí ředitele NP Podyjí.
2) Komplex města Znojma s blízkým NP Podyjí měl reálnou šanci ucházet se o přijetí do UNESCO. Snaha města při téměř nulovém zájmu vedení parku však k prosazení záměru nestačila.
Petr Nezveda (ODS)
1) Má rád přírodu.
2) Má rád přírodu víc než lidi.
Jiří Peřinka (SDŽ)
1) Nejsem si vědom silných stránek Tomáše Rothröckla ve volbách.
2) Není mi známo, jaké závažné konkrétní situace doposud řešil.
Ladislav Skopal (ČSSD)
1) Myslím si, že předností ing. Rothröckla je především nová neokoukaná tvář a jeho dobré znalosti v oblasti životního prostředí.
2) Přistupoval bych jinak k obcím Národního parku Podyjí, někdy mi připadá, že jeho rozhodnutí jsou příliš tvrdá.
Jiří Stanislav (ČSNS)
1) Vzhledem k tomu že je ředitelem Podyjí,tak asi umí plavat ,veslovat a chránit.
2) Nechápu proč se nechal zbuntovat do politiky. Jeho znalosti jsou nepostradatelné a budou scházet celému Podyjí.
Alois Vybíral (KDU–ČSL)
1) Jako ředitel NP Podyjí a reprezentant Zelených zaujme skupinu voličů, pro které je jinou alternativou, než kandidáti „klasických“ stran.
2) Jeho činnost je starosty a obyvateli vnímána mnohdy jako málo vstřícná a NP je brán tak trochu jako stát ve státě.