Masopust (1947)
Masopustní radovánky a zvyky na českém venkově zachytil jako jeden z prvních ve svém nestárnoucím loutkovém snímku Jiří Trnka. Film vznikl jako součást projektu Špalíček, autorova prvního celovečerního filmu, který věnoval českým tradicím a legendám na pozadí čtyř ročních období. Během příprav se Trnka inspiroval Špalíčkem národních písní a říkadel Mikoláše Alše.
Všichni dobří rodáci (1968)
Mistrně zacházel s lidovými tradicemi a symboly Vojtěch Jasný, jenž tyto zvyky zažíval jako malý kluk v moravské Kelči. Z jeho legendárního filmu s Radoslavem Brzobohatým, Vlastimilem Brodským a Vladimírem Menšíkem patří k nezapomenutelným poetická Františkova jízda na saních s dcerou a tančícími maškarami na sněhu.
Tisícročná včela (1973)
Zednický rod Pichandů v průletu dějin, přízně i zrady osudu, lásek, zklamání, naděje i smrti. Kdo alespoň jednou viděl strhující epickou fresku režiséra Juraje Jakubiska, už mu z paměti nezmizí. Patří sem i dlouhá masopustní scéna s maskami tančícími a přecházejícími přes lávku nad vodou, jež ve filmu tvoří jakési pomyslné přemostění mezi dějinnými úseky.
Má láska s Jakubem (1982)
Příběh učitelky přicházející z Prahy do malého města za snoubencem, jenž pracuje ve zdejší papírně. Její pozvolné sžívání s místním koloritem i lidmi naruší partnerovo prospěchářské chování. Komorní snímek o partnerství, egoismu a etických prioritách natočil Václav Matějka, který masopustní výjevy použil jako vizuální předěly a maškary jako typy lidských povah.
Hastrman (2018)
Motiv masopustu využil i Ondřej Havelka ve své adaptaci mysteriozního románu Miloše Urbana Hastrman (2002), který líčí rozporuplné soužití lidí a krajiny a který vyhrál Magnesii Literu za prózu. Snímek, v němž ztvárnil titulní roli Karel Dobrý, přináší v jednom z folklorních výjevů varovné vynášení Morany.
close
info
Zdroj: se svolením Cinemart
zoom_in
Hastrman (Simona Zmrzlá jako Katynka)
Piargy (2023)
Zakázané tajemství jedné podhorské obce, jež nezůstane dlouho utajené a z nějž všichni zatouží vytěžit prospěch. Hrdinčina sestra, statkář, vesničané, ba dokonce místní kněz. Piargy žije hříšným životem, dokud jedné divoké masopustní noci nezmizí z povrchu zemského. Strhující černobílou baladu, jež měla premiéru zkraje roku, natočil Ivo Trajkov na motivy novely Františka Švantnera.
