„Když Rusové přišli, byl jsem zrovna v Jablonci ve škole, o to víc mě zajímalo, jak to tehdy ve Znojmě vypadalo. Bohužel jsem mnoho fotografií nezískal. Ozval se mi jen pan Pelán, další snímky poskytlo ze svých fondů Jihomoravské muzeum,“ řekl organizátor výstavy Josef Plotzer. Na první dny okupace má i po čtyřech desetiletích živé vzpomínky.
„Hned dvaadvacátého jsem jel do Prahy. Pamatuji si, že po cestě neměla žádná města označení, chyběla i jména ulic. Byla tma, všude ležely střepy. Vybavuji si i pohled na rozstřílenou fasádu Národního muzea. Po Národní třídě jezdili Rusové v obrněných transportérech, hlavně kulometů namířené na chodníky,“ vzpomínal Plotzer.
Bylo mu devatenáct a čekala ho vojna. V uniformě vojáka základní služby prožil i začátek normalizace.
„Do nástupu Husáka v dubnu devětašedesátého byla na vojně anarchie. Jenže pak to začalo. Školili nás důkladně, soutěžili jsme o nejčervenější nástěnku a předháněli se v odběru stranického tisku,“ dodal Plotzer.
Srpen osmašedesátého označuje za zlomový okamžik v životě své generace. „Invaze přinesla normalizaci a ta nám na dvacet let poznamenala život. Dalším mezníkem pak byla až sametová revoluce,“ poznamenal.
Fotografickou výstavu uspořádal hlavně pro své vrstevníky. Zajímá ho ale i názor mladých návštěvníků kina. „Asi se na to budou dívat hodně jinak. Rozhodně se s nimi o tom chci bavit a ptát se na jejich názor,“ shrnul.
Autorem dvanácti vystavovaných fotografií je Emil Pelán. „Když přijeli sovětští vojáci do Znojma, stáli jsme s kamarády u budovy Krajského soudu a já měl s sebou fotoaparát,“ vypráví Pelán.
Druhý den se mu podařilo vyfotit sochu vojáka na okruhu s velkými nápisy. „Socha byla popsána vápnem. Tato fotka šla na odbyt, daroval jsem ji snad všem svým známým,“ doplnil.
Fotografie měl doma a ukazoval je svým známým. „Strach z toho, že bych mohl mít nějaký problém, jsem v té době neměl. Byl jsem mladý a tyhle věci jsem si neuvědomoval,“ uzavírá.
MARTIN MOŠTĚK, MONIKA CHODĚROVÁ
