VYBRAT REGION
Zavřít mapu

70 let od odsunu Chorvatů podezřelých ze zrady. Někteří se s tím dosud nesmířili

Jevišovka – Před sedmdesáti lety musela z Jevišovky odejít část Chorvatů. Stát je vinil z kolaborace. Potomci něco takového odmítají.

4.6.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Pixabay.com

Když sluneční paprsky v pátek dopoledne objaly špici kostela v Jevišovce, ve dveřích jeho bočního vchodu zarachotil klíč. V ruce jej držela devětašedesátiletá Magdalena Schneiderová. Společně s autorem textu vystoupala po schodech, kde se zastavila před historickými snímky a obrazy. Zobrazují život Chorvatů, kteří po staletí obývali Nový Přerov, Dobré Pole a právě Jevišovku: tři obce na hranici Břeclavska a Znojemska.

Před sedmdesáti lety – v červnu 1947 – státní komise rozhodla, že dojde k jejich prvnímu poválečnému odsunu. „My jsme ale zůstali, celkem nás tady nechali asi devět rodin,“ říkala Magdalena Schneiderová.

Jevišovičtí si osud původních obyvatel každoročně připomínají. Stane se tak i letos, a to při hodech Kiritof. Starostka Božena Bošiaková to pokládá za nutnost. „Ačkoliv nemám chorvatské předky, nucený odchod beru jako velkou křivdu. Změnit už to nelze, ale mlčet o tom není na místě. Z takových událostí bychom se měli poučit,“ zmínila Bošiaková.

Odsun moravských Chorvatů se táhl napříč léty 1947 a 1951. Vyplývá to z práce Milana Bárty z Ústavu pro studium totalitní režimů. „Vysídlení bylo provedeno ve dvou etapách. Akci provázela řada problémů a majetkoprávní vyrovnání s odsunutými se protáhlo na mnoho let,“ uvedl historik.

V Jevišovce dnes funguje Sdružení občanů chorvatské národnosti v České republice. Její místopředsedkyně Lenka Kopřivová připomněla, že tehdejší obyvatelé nesli rozhodnutí zástupců Československa velmi těžce. Starší generace se s odsunem nikdy nesmířily. „Všichni byli velmi silně citově i existenciálně vázáni na své vesnice na jižní Moravě a na svou komunitu,“ sdělila Kopřivová.

První vlna se podle historika Bárty týkala těch, na něž padlo podezření o kolaboraci s Němci. Rozhodnutí o jejich odchodu do vnitrozemí padlo právě v červnu 1947. Jak Magdalena Schneiderová, tak místopředsedkyně Kopřivová ale nad kolaborací pomyslně kroutí hlavou. „Je potřeba si uvědomit, že po Mnichovu 1938 se jihomoravské pohraničí stalo součástí nacistického Německa. Podmínky, které zde byly, byly o dost tvrdší, než tomu bylo například v Protektorátu,“ tvrdí Kopřivová.

Chorvati byli na Mikulovsku jedinou skupinou slovanského obyvatelstva, kteří se navíc výrazně odlišovali od svých německých sousedů. Okupanti je vystavili germanizaci. Povinný byl nástup k německému vojsku. Kdo odmítl, hrozil mu trest smrti.

S poválečným odchodem stovek lidí obec ztratila svou dosavadní tvář. Dosídlenci už o předchozí tradice neměli zájem. Odsunutí mnohdy byli úspěšní zemědělci s až nábožným vztahem k půdě. „Likvidací chorvatských komunit jsme jako společnost ztratili zkušenost s tím, že i když se lidé od sebe odlišují jazykem nebo krojem, nemusí to být problém pro jejich společné soužití,“ dodala Kopřivová.

Zatímco v Jevišovce si Chorvaty připomínají, třeba v Dobré Poli je tomu naopak. Ve vsi je podle tamního starosty Víta Černého snad jediná věc, která na ně upozorňuje. A to hrob na tamním hřbitově. „U nás Chorvaté žili také, ale nebylo jich tolik, jako v Jevišovce. Památka po nich nezůstala žádná,“ líčil Černý.

Autor: Lukáš Ivánek

4.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Orli marně stíhali rozjetý Salcburk a podlehli mu 2:5

Ilustrační foto.

Krajský rozpočet je přebytkový, dvě miliardy míří na opravy silnic a dopravu

Lidi postraší smečka rakouských čertů

Židlochovice, Brno /TIPY NA VÍKEND/ - V ulicích Židlochovic vypukne v sobotu děs a hrůza. Po roce tam opět zavítá oblíbený průvod strašidelných rakouských čertů.

V Přímětické u supermarketu se srazila tři auta. Tvořily se kolony

Znojmo – Patrně nedodržení bezpečné vzdálenosti stálo za páteční srážkou tří osobních aut v Přímětické ulici ve Znojmě. Záchranáři vyjížděli ke zraněnému člověku, jeho poranění naštěstí nebyla vážná.

Města hyzdí vraky aut. Dát je pryč je potíž

Jižní Morava – Největší a nedávno modernizovaný hotel Premium ve Znojmě, ve kterém se ubytovávají podnikatelé, sportovci, umělci či zahraniční turisté už roky hyzdí odstavený vrak auta přímo před hlavním vchodem. Vedení hotelu to vadí, odstranit nepojízdný vrak je složité. „Už jsme tento problém řešili s úředníky města, ale stejně se dosud nic nestalo. Vrak hyzdí okolí hotelu,“ uvedla manažerka hotelu Leona Konečná.

Myslel si, že se vrací zloději a vytáhl samopal. Nestřílel důvodně, rozhodl soud

Jižní Morava – Domníval se, že se pachatelé vracejí. Na přijíždějící auto proto začal střílet ze samopalu. Za pokus o těžké ublížení na zdraví udělil soud čtyřiačtyřicetiletému Karlu Podešvovi ze Znojemska tříletou podmínku. Pokud ji poruší, půjde na dva roky do vězení. Proti rozsudku okresního soudu ve Znojmě obhajoba podala odvolání. Ve čtvrtek proto případ z loňského prosince znovu řešil Krajský soud v Brně. Dřívější rozsudek potvrdil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT