Celoživotní kulhání, chronické bolesti zad a žádný fotbal. Vyhlídky jedenáctiletého Matyáše Jandy byly po zlomenině stehenní kosti vše jen ne nadějné. Jedna z jeho nohou totiž po zranění zůstala o čtyři centimetry kratší. Dnes se už osmnáctiletý mladík opět prohání po fotbalovém hřišti. A to díky lékařům z Fakultní nemocnice Brno.

Matyáš si nohu zlomil před sedmi lety při fotbalovém zápase. Žádný brutální faul, žádný hrůzostrašný pád. „Vypadalo to jako úplně normální souboj. Nikoho zpočátku ani nenapadlo, že bude mít takové následky. Čekali jsme, že oba hráči vstanou a pojede se dál. Ale Matyáš zůstával ležet a sanitka pro něj musela až na trávník,“ popsal situaci Matyášův otec František Janda.

Stehenní kost běžně snese i enormní zátěž a jedná se o nejdelší kost v těle, pročež je nesmírně důležitá pro správný vývoj páteře i kyčlí. „Matyášova zlomenina způsobila, že mu kost přestala růst a jedna noha tak zůstala o čtyři centimetry kratší. Důsledky takového rozdílu mezi končetinami vedou k bolestem zad a kyčlí a ke vzniku artrózy, skoliózy a mnoha dalším obtížím, které z toho vyplývají,“ vysvětlil přednosta Kliniky úrazové chirurgie bohunické nemocnice Milan Krtička.

Hasiči vyjížděli na jižní Moravě v pondělí ke zhruba 270 výjezdům. Pomáhali likvidovat škody po bouřkách.
Největší spoušť napáchaly bouřky na Brněnsku, hasiči končili až nad ránem

Tyto problémy Matyáše provázely celé dospívání. „Pajdal jsem a často mě trápily záda. Zkoušel jsem s tím hrát fotbal, ale od balónu mě odstavil i o dvě hlavy mladší kluk a druhý den jsem kvůli bolesti nemohl ani vstát z postele,“ vylíčil mladý stoper.

Dlouhé roky pak Matyáš se svým otcem běhal po lékařích, nemocnicích, specialistech, hledaje východisko z bezvýchodné situace. Speciální podložka do bot, zevní fixace, nebo zkrácení druhé nohy, slýchávali. Nicméně první možnost řeší následek, nikoli příčinu, k druhé se pojí vysoké riziko infekce a velice dlouhá doba zotavování a třetí by byl zbytečný zásah do zdravé nohy.

Matyášovi tak vyšli vstříc až v Brně. Bohuničtí chirurgové se rozhodli, že mu jako prvnímu v republice implantují speciální hřeb, který obsahuje pohon spojený s podkožně implantovaným čidlem. Hřeb mu pomocí malého řezu vsunuli do kosti a on se pak postaral o zbytek. „Celý princip prodlužování kosti funguje na biologii kostního hojení, kdy po přerušení kosti se nejdříve vytvoří hematom, který se postupně mění na vazivo, vazivo na chrupavku a chrupavka v kost. Zákrok je mini invazivní, stačí pouze tři ranky. Jedna pro zavedení hřebu, druhá pro čidlo, třetí na zavedení jistícího šroubu. Čidlo pod kůží pak snímá data a přes elektromagnetickou indukci přenáší proud do motoru hřebu,“ nastínil Krtička.

Tým brněnské hvězdárny a skupina Visuálové nafouknuli impozantní model planety Mars.
Rudá planeta na Kraví hoře: u hvězdárny nafoukli obří model Marsu, podívejte se

Zařízení pak kvůli udržování bezpečné novotvorby buněk a ukládání vápníku kost prodlužovalo o jeden milimetr denně. Matyáš však díky dálkovému ovládání mohl intenzitou hýbat. „Nebudu lhát, cítil jsem to, úplně bezbolestné to nebylo. Ale v horší dny jsem mohl rychlost snížit. Určitě se jedná o lepší možnost, než dlouhé a bolestivé rehabilitace,“ zamyslel se Matyáš.

Nyní, půl roku po zákroku, již má obě nohy stejně dlouhé a na fotbalovém hřišti opět přivádí k zoufalství útočníky soupeřů. „Jsem za to nesmírně rád. Fotbal zbožňuji. Noha mě nijak nelimituje. Podle pana doktora snese úplně stejnou zátěž jako ta nezraněná. Možná to mám trochu v hlavě, když jdu do nějakého souboje, ale to se časem srovná,“ usmál se stoper Matyáš Janda.

Stejný postup jako u kosti stehenní lze použít i u kosti holení a pažní. Končetinu lze takto prodloužit až o osm centimetrů. Zákrok po individuální domluvě hradí pojišťovna.