Moderní provoz za zhruba dvě stě milionů korun lidé najdou na okraji jedinečné oblasti vátých písků, takzvané Moravské Sahary. Jde o administrativní budovu s degustační místností a vrátnici, které tvoří průčelí výrobní haly a skladů. „Architektonicky jsme novostavbu vyřešili tak, aby nenarušovala krajinu Bzenecké Doubravy a kopírovala výškovou hladinu borových lesů,“ uvedl majitel bzenecké společnosti Vinný dům Dušan Černoch.

ŽÁDANÁ INVESTICE

Firma na domácím trhu funguje už víc než patnáct let a kromě jiného dováží enologické produkty či sudy světových výrobců pro tuzemské vinaře. S plánovanou roční produkcí pěti milionů litrů převážně velkoobjemových vín se chce dostat do skupiny největších vinařských firem. Okolo čtyř či pěti milionů litrů produkují Zámecké vinařství ve Bzenci, Znovín Znojmo či Templářské sklepy Čejkovice. „Investice do vinařství je nyní žádaná. Prostor i možnost růstu na trhu určitě jsou, spotřeba vína se neustále zvyšuje,“ okomentoval výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček.

Kromě vína chce firma zákazníkům nabídnout i přírodní šťávy z hroznů, hrušek, jablek, broskví nebo černého rybízu ve skleněných lahvích i takzvaných bag-in-boxech. Ovoce má pocházet od tuzemských pěstitelů. „S dodavateli nyní vyjednáváme,“ sdělil ředitel vinařství Jiří Uřičář. Počítá i s turistikou. „Zájemci si u nás objednají nejen prohlídku vinařství či klasickou řízenou degustaci až pro osmdesát lidí, ale také svatbu, firemní teambuilding či zážitkovou gastronomii,“ upřesnil Uřičář.

MÍSTO PRASAT

Nový provoz vzniká v chátrajícím areálu bývalého zemědělského družstva. Vepřín tam vyrostl ve druhé polovině padesátých let. „Družstvo chovalo okolo šesti set vepřů,“ přiblížil kronikář Petr Janovský.

Podnik vlastnil budovy, město zas pozemky pod nimi, což případný rozvoj zkomplikovalo. Navíc se řešil problém se zápachem. V roce 2011 chov skončil. „Město objekty odkoupilo a zhruba tříhektarový areál k prodeji nabídlo jako celek. To se nepodařilo. Nyní je rozdělený na tři části – jednu má vinařství, druhou firma s hutním materiálem a třetí my k uskladnění dřeva a suti,“ řekl bzenecký starosta Pavel Čejka.

O místo se už před válkou zajímala firma Baťa, která tam chtěla stavět továrnu. „Nakonec od projektu kvůli písečnému prachu, jenž by velmi škodil strojům, upustila,“ dodal Janovský.