Jaký je aktuální stav v řekách a nádržích v regionu?

Přivítali jsme dešťovou epizodu na začátku února. Pomohla nám trochu zlepšit naplnění našich nádrží, především vodárenských. Na jihu Moravy ale byly srážky v úrovni pěti, maximálně deseti milimetrů. Výrazné sucho tam tak stále trvá. Pro zemědělce není tento stav vůbec dobrý.

Letošní zima na jihu Moravy byla téměř bez sněhové nadílky. Jak moc je to alarmující?

Čísla mluví za vše. Na konci ledna jsme měli v celém povodí zásobu vody ve sněhu přes osmdesát milionů kubíků. Před rokem téměř desetkrát víc. Ve velmi suchém roce 2018 to bylo více než pět set milionů. Na Vírské přehradě jsme měli loni na začátku února množství vody ve sněhové pokrývce přes čtyřicet milionů kubíků, letos nula. Vranov byl letos také na nule, loni jsme měli více jak padesát milionů kubíků. To jsou obrovské rozdíly.

Pokud by současná situace setrvala, jak by ovlivnila zásobování v celém roce?

Například Vír je naštěstí víceletá nádrž. Máme kapacitu naplněnou na osmdesát procent a víme, že jsme schopní zajistit zásobování i po celý příští rok. Katastrofický scénář zatím nehrozí.

Musíte dělat nějaká speciální opatření? Vzhledem k tomu, že sucho trvá už několik let…

Musíme se připravit, je to naše práce. Proti suchu se nedá bojovat. Musíte se přizpůsobit a naučit se s ním žít. Na začátku roku jsme požádali o mimořádnou manipulaci na Víru a Vranově. Spočívá v tom, že upravujeme odtoky z nádrží na úroveň, která ještě umožňuje zachovat ekologickou funkci vodních toků, aby tam teklo dostatek vody a aby se vody z čistíren dostatečně naředily. Na vranovské nádrži chceme snížit odtok vody z 3,4 vteřinového kubíku na dva a půl.

V souvislosti se suchem připravujete také navýšení hladiny na střední a dolní nádrži Nových Mlýnů. V jaké je to nyní fázi?

Ministerstvo životního prostředí už poslalo projekt k vyhodnocení vlivu na životní prostředí. Nedokážu zatím říci, kdy přesně začneme napouštět. Vyšší hladina novomlýnských nádrží nám umožní bez mimořádných nákladů nashromáždit devět milionů kubíků povrchové vody, což je třeba objem vodárenské nádrže ve Slušovicích. Je to návrat ke stavu, v jakém byly nádrže kolaudovány. Víme, že zemědělci museli v minulých letech zavlažovat už na začátku března. Navýšení hladiny využijeme pro zavodňování lužních lesů a pro zavlažování v zemědělství.

Co se kvůli tomuto plánu úpravy na novomlýnských nádržích ještě změní?

Loni jsme udělali plovoucí ostrov na střední nádrži, kde je vzácná ptačí oblast. Podařilo se nám odchovat téměř sto kuřat rybáka obecného, což je skoro celá populace rybáka na Nových Mlýnech. Další rozšíření plochy pro rybáka připravujeme aktuálně, abychom vše stihli do doby hnízdění, což je zhruba od poloviny dubna. Plochy pro hnízdění zdvojnásobíme.

Zmínil jste zavodňování lužních lesů, kdy to plánujete?

Chceme využít jez Pohansko na Břeclavsku, abychom začali na konci února nebo začátkem března takzvaně povodňovat oblast Soutoku a lužních lesů.

Toto opatření umožňuje zadržovat vodu v krajině. Jaké s tím máte v jižním cípu kraje zkušenosti?

Lužní lesy jsme zavodnili loni na jaře a předtím v roce 2017, kdy jsme si to vyzkoušeli. Máme zájem to do budoucna dělat každý rok.

Loni jste dokončili protipovodňová opatření v Břeclavi a v Pohořelicích. Plánujete na jihu Moravy i další?

Vedle protipovodňové ochrany a revitalizace nábřeží Svratky v Brně, na které spolupracujeme s městem, připravujeme rozsáhlou rekonstrukci jezů na Svitavě, které mají také velmi důležitou protipovodňovou úlohu. Dále dokončujeme modernizaci vodní nádrže Boskovice a Koryčany, připravujeme rekonstrukci vodní nádrže Letovice. Také jsme napojovali tři ramena Dyje, čímž jsme prodloužili tok o devět set metrů.

Do Dyje a Moravy jste vysadili jesetery. Víte, jak se rybám daří?

Každý rok vysadíme pět tisíc jeseterů, z nich asi jedna desetina má čipy, podle kterých je monitorujeme. Tento společný projekt s rakouskou a slovenskou univerzitou končí v roce 2021. Cíl je, aby příští rok žilo v řekách dva tisíce jeseterů. Jejich lov je atraktivní rybářský zážitek. Rybáři nám je hlásí. Někteří ulovení jeseteři měřili i pětašedesát centimetrů.

Kdo je Václav Gargulák?

Narodil se v roce 1958. Je ženatý, má dva syny a čtyři vnučky.

Je absolventem Vysoké školy veterinární v Brně. Generálním ředitelem Povodí Moravy se stal 28. března 2017.

Ve svém volném čase rád rybaří, věnuje se myslivosti a včelaří.