VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Domácí vzdělávání? Dětem chybí spolužáci, obávají se ředitelé

Jižní Morava – Větší svoboda při učení i plánování volného času. Domácí vzdělávání přináší některé lepší možnosti dětem i rodičům. Pro své potomky jej proto preferují místo tradiční školní docházky čím dál častěji. Podle krajského odboru školství se letos podobně učí 103 žáků na jižní Moravě, před pěti lety jich bylo 31. Od loňského roku poslanci uzákonili také individuální vzdělávání na druhém stupni základní školy, které dříve ministerstvo školství jen pilotně testovalo. Přesto jsou k alternativnímu studiu někteří lidé skeptičtí.

31.1.2017 AKTUALIZOVÁNO 1.2.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martin Štěrba

První dítě v letošním školním roce individuálně vzdělává brněnská základní škola Bosonožská. „Žákovi poskytujeme učebnice a dbáme na to, aby doma probíral stejné věci a psal písemky stejně, jako děti ve škole. Domácí učitelka je proto v každodenním kontaktu s třídní učitelkou a předávají si informace," popsala ředitelka školy Lenka Špačková. Student se spe-ciálními potřebami podle ní občas dochází i do družiny, aby potkával jiné děti.

Názor, že rodina nemůže poskytnout stejné vzdělání jako škola, zastává ředitel základní školy Purkyňova na Vyškovsku Luděk Höfer. „Máme spoustu pomůcek, důležitý je samozřejmě kolektiv. Pořádáme i množství přednášek o prevenci sociálně-patologických jevů, tedy třeba šikaně," podotkl.

Pro zvětšení klikněte.

Podle ředitelky Základní školy JUDr. Mareše Evy Hubatkové ve Znojmě má domácí vzdělávání význam jen, když dítě nesmí do školy ze zdravotních důvodů. „Chybí mu kolektiv. Kromě probírané látky se totiž má naučit i sociální dovednosti. Dříve nebo později se s ostatními žáky setká, střední škola doma studovat nejde. Na ní pak může mít problém zapadnout," uvažovala ředitelka.

V Brně se podle náměstka brněnského primátora Petra Hladíka individuálně vzdělává jen pět žáků, přičemž statistika zahrnuje pouze žáky městských škol. „Ředitelé domácí vzdělávání povolí pokud jsou k němu závažné důvody a rodiče zajistí dostatečné studijní podmínky a vhodné učebnice. Rodič, který dítě učí, musí mít alespoň střední školu s maturitou, při vzdělání na druhém stupni i vysokou školu," upřesnil Hladík.

K žádosti rodičů o domácí vzdělávání se vyjadřuje školské poradenské zařízení, kde psychologové či sociální pedagogové posuzují možné překážky studia. „Nehodí se třeba pro děti s narušeným vývojem, tedy pokud má oslabené nějaké rozumové nadání. Rodiče pak nemusí naplňovat jeho speciální potřeby," upřesnil ředitel pedagogicko-psychologické poradny v Brně Libor Mikulášek.

Upozornil rovněž na to, že dítěti by neměl chybět kontakt se spolužáky. „Pro každé dítě je vhodné naučit se komunikovat s okolím a pěstovat vztahy s vrstevníky. Pokud tuto možnost nemá, může to narušit jeho vývoj. Nicméně rozumní rodiče se podobnému riziku snaží vyhnout a školní kolektiv nahrazují třeba zájmovými kroužky," zmínil Mikulášek.

VÍCE ZODPOVĚDNOSTI

Za velké plus považuje domácí vzdělávání poslanec, bývalý rektor brněnské techniky a odborník na školství Karel Rais. „Přispívá k vyšší zodpovědnosti žáků. V západní Evropě je povolené téměř ve všech zemích. Ve Velké Británii zákon doslova uvádí, že povinné je vzdělání, ne škola. Rodiče tam nežádají o svolení, ani se neregistrují při některé škole," přiblížil. Ve Spojených státech amerických je podle něj výuka nejrozšířenější, doma se mohou děti vzdělávat i na střední škole.

Rodina je díky vzdělávání doma více spolu, tvrdí matka

Úkoly prokládá hraním už druhým rokem syn Dity Majerové. Přestože bydlí mimo město, individuálně se vzdělává pod záštitou brněnské základní školy Holzova. „Líbí se mi, že jsme častěji pohromadě," vyzdvihuje jeho matka.

Pro domácí vzdělávání se rodina rozhodla v době, kdy se plánovala odstěhovat z Brna do Žabčic. „Nechtěli jsme, aby syn docházel do školy, kterou za půl roku musí změnit a seznamovat se s novými spolužáky. Když jsme se dozvěděli, že může individuální vzdělání nabídnout i běžná brněnská škola, měli jsme jasno. Základní škola Holzova se nám navíc líbila," vzpomíná.

Učení mají se synem rozprostřené do celého dne. „Nemáme žádný striktně daný čas na úkoly. Ráno se učíme, pak jdeme třeba na procházku a vrátíme se k výuce zase později. Synovi obvykle poznačím do sešitu několik příkladů, on si je přečte a postupně dělá," líčí Majerová.

Skvělá je podle ní spolupráce se školou a hlavně s třídní učitelkou, která vede internetové stránky, kde píše, co děti aktuálně probírají. „Držíme se školou tempo, aby nebyl pozadu. Posílám tam syna i na pololetní písemky. Jednou stejně někam nastoupí, musí být připravený, že se píšou testy," podotýká.

Syna může podle domluvy do školy dovézt kdykoliv. Účastní se tak se spolužáky různých speciálních dnů, návštěv divadel, se třídou navštívil také školu v přírodě. „Zvažujeme i plavecký výcvik," dodává Majerová. Podotýká, že přestože syn vrstevníky nevidí denně, rozumí si s nimi.

Vyučování doma je podle ní náročnější než docházení do školy. „Není mezi námi jen vztah mezi matkou a dítětem, jsem pro něj i učitelka. Společně se ale výukou neustále posouváme. Něco ho baví více, něco méně, ale pokud mu zbývá čas na hraní a netlačím na něj, není donutit ho ke studiu tak těžké," hodnotí Majerová.

Za největší výhodu individuálního vzdělávání pokládá hlavně svobodu v rozvrhu dne. „Nemusíme čekat, až se vrátí ze školy a kdykoliv můžeme odjet třeba na výlet. Navíc jsem ráda, že jej pořád vidím vyrůstat a trávíme spolu více času jako rodina," míní.

Do školního věku dorůstá i její dcera. Zda nastoupí do běžných tříd nebo se bude spolu s bratrem učit doma, zatím Majerová neví. „Ještě se rozhodujeme, u ní i u syna. Byla bych ráda, kdyby mu zůstala i ve třetí třídě stejná učitelka, s níž si rozumí," přemýšlí.

ŘEDITEL ŠKOLY BŘEZOVÁ LUDVÍK ZIMČÍK O STUDENTECH DOMA ŘÍKÁ:

Místo psaníček spolu chatují

Brno /ROZHOVOR/ - Individuální vzdělávání volí čím dál více rodičů. Na online základní škole Březová se tak učí třeba sportovci. „Kvůli častým tréninkům rozvrhují čas jinak. Ale jsou motivovaní a mají srovnatelné výsledky s běžnými žáky," říká ředitel školy Ludvík Zimčík.

Roste o individuální vzdělávání zájem?
Určitě. Před osmi lety jsme se zaměřili i na druhý stupeň a žáků přibylo o více než šest set. Z jižní Moravy učíme asi sedmdesát dětí, z Brna pětatřicet.

Jak vaše škola funguje?
Pomáháme rodičům, kteří chtějí učit děti doma, ale nemají kam se obrátit. Vytvořili jsme proto internetovou školu, na jejímž portálu najdou učební plány i s okruhy pololetního přezkoušení. K dispozici mají i různé materiály, učebnice a cvičné testy. Od čtvrté třídy nabízíme i online výuku.

Jak online výuka vypadá?
Učitel se přihlásí přes program Skype a žáci se připojí z domova dle rozvrhu. Pedagog poté zadá odkaz na virtuální prostředí, nazýváme jej virtuální tabule. S učitelem žáci komunikují podobně jako ve škole, mají i speciální tužku, co po tabuli píše.

Nevěnují se pak žáci i jiným věcem na internetu?
Občas ano. Ve třídě si děti posílají psaníčka a něco podobného zkouší i naši žáci. Při online výuce si otevřou chat a píšou si. Učitel si ale musí udělat pořádek.

Nejsou tak žáci odloučení od vrstevníků?
Nesmysl. Základní socializace má být v rodině a ne nuceně ve škole. A naše děti mají tolik aktivit, že uzavření do sebe nehrozí.

Autor: Markéta Chumchalová, Růžena Machálková, Redakce

Může domácí vzdělávání plně nahradit školu?

ANO

8 %

NE

92 %

Hlasovalo: 264

Anketa byla ukončena

31.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn Deníku – pondělí 11. prosince 2017

Podruhé narozen pod koly tramvaje a padlý symbol Vánoc: nejlepší videa dne

Slavnostní otevření Polygonu na brněnském Automotodromu.
23

Brňané mají školu smyku za rohem. Na novém polygonu řidiče rozhodí tržná deska

Důchodci si často musejí přivydělávat, říká ekonom

Jižní Morava /ROZHOVOR, ANKETA/ – Nejvyšší důchody na jižní Moravě pobírají lidé z Brna. Naopak nejméně peněz pobírají důchodci ve znojemském regionu. „Ovlivňuje to průmysl a také minulost místa,“ tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.

AKTUALIZOVÁNO

Silný vítr: na Břeclavsku uletěl fóliovník, hasiči měli v kraji desítky výjezdů

Jižní Morava – Na mnoha místech Jihomoravského kraje ještě nejsou ani sečtené škody po říjnové vichřici a silný vítr už opět v pondělí vyvracel stromy a poškodil desítky budov. Jihomoravští hasiči vyjeli v pondělí do osmé hodiny večer celkem třiašedesátkrát. Řešili téměř čtyřicet větrem vyvrácených stromů i poničené střechy. Nejvíce škod způsobil vítr na Břeclavsku, hasiči tam vyjeli k třiatřiceti případům. 

Tabla prvňáčků: představíme školáky ze ZŠ Božice a Miroslav

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete vždy ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

Řezbář Lichevník: Než říznu do dřeba, musím přemýšlet

Znojmo - Od koníčku k řemeslu na plný úvazek dovedla během čtyř let Martina Lichevníka jeho záliba v práci se dřevem. Napilno má i v předvánočním čase. Přibývá mu totiž objednávek na betlémy. Třetím rokem zdobí jeho plastiky v životní velikosti i znojemský adventní trh. Město mu za jeho práci nedávno udělilo i svou výroční cenu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT