Jmenné seznamy zatím nejsou k dispozici, strany totiž mají ještě týden, aby kandidátky upravovaly. Celkem se ve volbách bude vybírat pětašedesát krajských zastupitelů. Podruhé bude post hejtmana obhajovat Michal Hašek za sociální demokracii, který by v případě úspěchu stál v čele kraje už třetí volební období.

Fenoménem voleb jsou volební koalice, kdy se strany společně snaží překročit pětiprocentní hranici nutnou pro získání mandátů. Letos je takových uskupení ve volbách devět. Podle brněnského politologa Lubomíra Kopečka jsou koalice výhodné pro menší strany. „Je zde teoretická možnost, že se jim snáze podaří získat dost hlasů pro vstup do zastupitelstva," vylíčil výhodu.

Zároveň ale podle něj s sebou nesou i riziko. „Například spojenectví TOP 09, Žít Brno a nezávislých starostů může některé voliče odlákat," upozornil.

Do voleb se hlásí také strany s protiimigračním programem. „Téma migrace má šanci zaujmout voliče, proto ho využívají. Na regionální úrovni je totiž těžké odlišit se od ostatních," okomentoval politolog.

Pro zvětšení klikněte.Zdroj: DENÍK/Markéta Evjáková

Novým hráčem v krajských volbách, který by mohl zahýbat výsledky, je také hnutí ANO. „Hodně záleží na tom, jestli se na poslední chvíli neobjeví silné celostátní téma. Pokud by se na něm hnutí vyprofilovalo, mohlo by získat víc hlasů. Také záleží na volební účasti. ANO nemá disciplinované voliče, takže nízká účast u voleb hnutí uškodí a vysoká naopak prospěje," vysvětlil další politolog Masarykovy univerzity Stanislav Balík.

Na hlasování bude dohlížet statistický úřad. „Zpracováváme výsledky voleb, vyhotovujeme zápisy a připravujeme podklady pro Státní volební komisi," popsala mluvčí statistického úřadu Petra Báčová.

Podle posledních předvolebních průzkumů, které v červnu zpracovala agentura Phoenix, by se aktuálně do krajského zastupitelstva dostalo sedm stran. K současným sociálním demokratům, komunistům, lidovcům a občanským demokratům by nově přibylo hnutí ANO, koalice Svobodných a Soukromníků a také Strana práv občanů se Svobodou a přímou demokracií. Naopak TOP 09 by vypadla.


Svého senátora budou na jižní Moravě vybírat lidé v pěti obvodech. V úterý vypršel termín pro podání kandidátek.

Největší souboj osobností? V Brně-městě

Jižní Morava - Nejen pětašedesát krajských zastupitelů budou Jihomoravané vybírat v říjnových volbách. Ve stejném termínu se budou totiž konat také volby do Senátu.

Svého nového zástupce do horní komory parlamentu vyšlou lidé z pěti volebních okrsků jižní Moravy Hodonína, Blanska, dvou brněnských volebních obvodů a také senátního okrsku Kroměříž ve Zlínském kraji, který ovšem zasahuje i do několika obcí na Vyškovsku.

Lidé z tří brněnských městských částí a dalších obcí v okolí budou mít na výběr ze stejného počtu kandidátů jako před šesti lety. „V obvodě č. 55 podalo přihlášku osm kandidátů," potvrdil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Pro zvětšení klikněte.Zdroj: DENÍK/Markéta Evjáková

Souboj osobností se dá očekávat v senátním obvodě č. 58, do kterého patří deset brněnských městských částí. Mandát bude obhajovat lidovec a bývalý jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. Vyzvat se ho rozhodlo osm protivníků mimo jiné například předsedkyně Žít Brno Barbora Antonová, historik Jiří Pernes nebo ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

Na Blanensku se voličům okruh kandidátů oproti minulým volbám zúžil. „Nyní je o jednoho kandidáta méně," uvedla Dagmar Kocianová z blanenského odboru hospodářské správy.

Stejná je situace i v Hodoníně. „Máme celkem sedm přihlášek k registraci," informovala vedoucí hodonínského odboru organizačního a vnitřních věcí Milana Vršťalová. Před šesti lety se přitom o účast voličů ucházelo kandidátů osm.

Na Vyškovsku budou lidé v okrsku Kroměříž vybírat z celkem devíti politiků. „Jména jednotlivých kandidátů zatím sdělit nemohu. Registrace trvala do čtyř hodin odpoledne a teprve potom je na řadě kontrola jednotlivých přihlášek. Jména tak budeme znát nejspíš až ve čtvrtek," uvedla mluvčí kroměřížské radnice Jaroslava Sílešová.

Volby do Senátu pravidelně trápí velmi nízká volební účast. „Lidé senátním volbám přisuzují malý význam, a proto jich hlasuje málo. Považují je za volby druhého, možná až třetího řádu," okomentoval politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

POD DOHLEDEM

Stejně jako všechny ostatní tak i senátní volby zabezpečuje Český statistický úřad. „Zákony po roce 1990 nám svěřily do správy zjišťování, zpracování a informování o výsledcích všech voleb, což považujeme za výraz důvěry společnosti v nezávislost statistického úřadu," uvedla mluvčí instituce Petra Báčová.

Při sledování voleb hrál úřad významnou roli i v historii. „Sledujeme výsledky voleb už od svého založení. V roce 1922 vydal tehdejší Státní úřad statistický publikaci Volby do Národního shromáždění," doplnila historickou kuriozitu mluvčí.

Senátní volby jsou dvoukolové, pokud v prvním kole nezíská ani jeden z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů.