Nyní šestapadesátiletý kandidát má za sebou emigraci, podnikání na dvou kontinentech, politickou kariéru ve Věcech veřejných i Republice. A také soudy.

Šlo o spory s jeho poslaneckým asistentem Vratislavem Vařejkou. Tvrdil, že si Chaloupka přivlastňuje část jeho příjmů, soud ale politika obvinění zprostil.

Za protiromské výroky pak pražský soud dokonce Chaloupkovi uložil podmíněný trest. „Znevýhodňuje ho, že je poměrně málo známý a trestní stíhání v souvislosti s jeho výroky. Navíc i spojení s Věcmi veřejnými, které v České republice zanechaly velkou pachuť,“ připomněl politolog Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček.

Jeho kolega Miroslav Mareš se domnívá, že by Chaloupka případně mohl získat některé hlasy v táboře příznivců současné hlavy státu. „Může podchytit část názorově vyhraněného národoveckého spektra, případně ty, kdo se vymezovali proti migrační vlně. Pro větší počet hlasů však bude potřebovat finančně silné zázemí,“ uvedl Mareš.

Odborníci se shodují, že Chaloupka bude mít hodně práce s tím, aby pro svoji kandidaturu získal padesát tisíc hlasů, případně dvacet poslanců nebo deset senátorů. „Posbírat dost podpisů může být problém i vzhledem k nutnosti uvést číslo občanského průkazu. Díky tomu by se však mohlo předejít sporům o neplatnost podpisů,“ upozornil Kopeček.

Na jižní Moravě má už pro zájemce připravené podpisové archy republikánský vůdce Miroslav Sládek. Kandidaturu na prezidenta republiky oznámil i vysoký státní úředník Karel Štogl. Naopak jméno bývalého senátora za Hodonínsko a ministra Zdeňka Škromacha budou voliči mezi kandidáty hledat marně. „Od počátku jsem říkal, že moje představa směřuje do období poté, co Miloš Zeman nebude prezident. Předpokládám, že právě jeho se sociální demokracií podpoříme jako společného kandidáta na prezidentský úřad,“ objasnil.