Členem je i ukrajinský vědec Anton Puhovkin, kterého Přírodovědecká fakulta zaměstnala při podpoře ukrajinských učitelů a vědců postižených válkou. Vědec, jenž se specializuje na výzkum lišejníků, se loni na jaře kvůli válce nemohl vrátit na Ukrajinu. „Po roce stráveném na ukrajinské stanici na ostrově Ganlindez v Antarktidě se mu podařilo dostat až do Polska, odkud na základě předchozích kontaktů vedla jeho cesta k nám do Brna,“ popsal manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Letos se tak Puhovkin do Antarktidy vrátí už jako zaměstnanec brněnské vysoké školy. Dostane se ale i na svou domovskou stanici, kam zavítá po skončení pobytu na Nelsonově ostrově. „Díky němu a spolupráci s ukrajinským národním programem získají naši uživatelé přístup k novým vzorkům. A naše přístrojové vybavení se dostane na ukrajinskou stanici, která má na rozdíl od našich celoroční provoz,“ doplnil Kapler.

Harmonogram rozšíření rezidentního parkování v roce 2023 v Brně.
Rozšíření modrých zón v Brně: letos pozvolněji, nově i do dvou oblastí Židenic

Cílem letošní expedice ve všech třech destinacích je dlouhodobé sledování klimatu a stavu ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů. „Pokračovat bude loni započatý pětiletý projekt Junior star, zaměřený na studium změny dlouhodobě zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova, i medicínský výzkum vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava,“ uvedl vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček.

Nově odstartuje geofyzikální projekt, v němž další ze zahraničních účastníků expedice Mohammad Farzamian z lisabonské univerzity v Portugalsku umístí na stanici přístroje pro monitorování dlouhodobě zmrzlé půdy. Do budoucna má systém umožnit analýzu současného vývoje půdního ledu.