Farář Gruber: Vánoční strom už v listopadu? To je trapné

Vánoce slaví křesťané v době slunovratu. Tato shoda není náhodná a má hluboký symbolický význam. „Slunovrat je obdobím, kdy se po dlouhé době opět začíná prodlužovat den a ubývá noci. Narození Ježíše Krista má pro křesťany podobný význam. Přibývá naděje a ubývá starostí," vysvětluje farář jednoho z brněnských sborů Českobratrské církve evangelické Jiří Gruber.

Co pro faráře znamenají blížící se Vánoce?

Je to především náročná organizační a kazatelská příprava. Ta obnáší i nacvičování scének s dětmi, domluvu s hudebníky a zpěváky nebo obstarání dárků pro děti. Ale nestěžuji si. Za ta léta už si ani neumím jiný závěr roku představit. Mnohem těžší to mají ženy farářky. Kromě kazatelských povinností je čeká i obvyklé vaření a pečení jako v jiných rodinách. Já pouze nastrojím stromeček a na silvestra připravím chlebíčky.

Jak letos strávíte Štědrý den?

Dopoledne budu s rodinou v Dambořicích. Po obědě odjedu kázat do Brna, pak se vrátím domů a v devět večer mě čeká další cesta do Brna kvůli půlnoční bohoslužbě.

Kolik času zabere příprava vánočních kázání?

Trvá několik hodin, než si člověk kázání promyslí a napíše. A letos mě i s Novým rokem čeká sedm bohoslužeb. Pokaždé něco jiného a na předem dané téma: Vánoce, konec a začátek roku.

Kdy začínáte přemýšlet, jak bude kázání vypadat?

Myslím na to s určitou úzkostí už od listopadu. Ale pokud si člověk uhlídá dostatek času, je příprava kázání nejhezčí část farářské práce. Problém nastává, když se na poslední chvíli přidá nějaká neodbytná povinnost, musím změnit plány a nastavovat čas v noci nebo v mém případě spíš brzo ráno.

Na co se o Vánocích těšíte nejvíc?

Jako otec tří dospělých dětí a čtyř vnoučat na to, že se sejde celá rodina. Také mám rád chvilky na klidné počtení, takže jsem rád, když se mezi dárky objeví nějaká kniha. Pokud vyjde počasí, těším se i na výlety do přírody.

Jaký je rozdíl mezi významem a oslavami Vánoc pro jednotlivé křesťanské církve?

Zásadní rozdíl není. Pro všechny je to oslava dne, kdy Bůh splnil své sliby a přiznal se k člověku. Kdybychom hledali rozdíly a hodně to zjednodušili, pak východní, tedy pravoslavní křesťané zdůrazňují, že skrze člověka se o Vánocích narodil Bůh. Západní křesťané, to znamená katolíci a evangelíci, akcentují víc Boha, který se stal člověkem. V římské tradici je oslavován zázrak panenského početí, v protestantské Boží solidarita s obyčejným a chudým člověkem.

Mají nekřesťanská náboženství v období Vánoc nějaké svoje svátky?

Židé slaví v období Vánoc chanuku, což je připomenutí obnovy jeruzalémského chrámu. Jejím symbolem je osmiramenný svícen. Muslimové mají jiný kalendář a jejich rok je o několik dnů kratší než náš, takže každý muslimský svátek se občas setká s Vánocemi, ale je to bez jakékoli souvislosti. Muslimové by si přitom mohli Ježíšovo narození připomínat s námi, protože je to jeden z jejich proroků. Pro ně je ovšem důležitější Mohamed.

Co znamenají jednotlivé dny o vánočních svátcích?

Štědrý den slouží jako osobní příprava na první svátek vánoční, kdy se narodil Ježíš Kristus. Byl to den postní a každá rodina včetně hospodářství se nachystala, aby mohla následující den prožít opravdu svátečně. Protože nový den začíná půlnocí, chodili lidé do kostela přivítat den Božího narození od první minuty.

A co druhý svátek vánoční?

Ten k Vánocům původně nepatřil. Je to památka prvního mučedníka Štěpána, která se slavila dříve než Vánoce. S tímto dnem byla u nás spojena řada společenských zvyků, například koledování, takže byl přirozeně spojen s Vánocemi.

Odkud se vzalo datum narození Ježíše Krista?

Není z Bible, ale objevilo se až ve čtvrtém století v Římě jako protiváha pohanských svátků, které se slavily v době slunovratu. Ten má hluboký symbolický význam. Vánoce se slaví ve chvíli, kdy se po dlouhé době opět začíná prodlužovat den a ubývá noci. Narození Ježíše Krista má pro křesťany podobný význam. Přibývá naděje a ubývá starostí.

Chodí před Vánocemi a o svátcích do kostela více lidí?

Ano, někdy jim s nadsázkou říkáme jednoročáci. Přichází z prostého důvodu lidské potřeby alespoň jednou do roka si uvědomit, kam patří, čemu věří a co stojí v základech jejich života. O Vánocích se všichni vracíme ke kořenům. A to nejsou jen tradice a zvyky, ale také vlastní důvod a smysl Vánoc.

Co je podle vás jejich smyslem?

Každý z nás někdy zažil nečekanou pomoc, úžas, krásu, lásku či změnu k lepšímu. Boží blízkost si můžeme představit jako překvapení, které neplánovaně vstoupí do našeho života. Bůh s námi jedná většinou skrytě a nenápadně. Mnohý si toho ani nevšimne. Vánoce znamenají, že jsme si tuto nečekanou Boží přítomnost uvědomili a dovedeme se z ní radovat. Vánoční kázání by nám mělo otevřít oči, abychom viděli, jak Bůh docela lidským a nenápadným způsobem jedná v našich životech.

V předvánočním čase se téměř všude mění výzdoba města, obce pořádají trhy, koncerty a další akce, všude jsou nápisy sleva nebo akce. Má něco takového k těmto svátkům patřit?

Každá doba slavila Vánoce po svém a každý je má spojené s něčím jiným. Přiznám se, že mi vadí, když se s vánoční atmosférou začíná příliš brzy. Všechno má svůj čas. Když někde mají stromek a vyhrávají koledy už v listopadu, připadá mi to trapné. I na Vánoce je třeba si počkat. Jak se však mohu těšit na něco, co na mě čouhá a řve ze všech stran?

Co pro křesťany znamená advent?

Advent znamená latinsky příchod. Pro křesťany má dvojí význam. V první polovině si připomínáme, že Ježíš přijde znovu. Už ne jako dítě, ale jako ten, kdo rozhodne o budoucnosti každého z nás. Až přijde, nebude to konec světa. Naopak všechno, co bylo v tomto světě dobré a nadějné, dojde svého uznání a naplnění. V druhé polovině adventu si církev připomíná události, které předcházely Ježíšovu narození. Dlouhé čekání, které se naplnilo, když už tomu lidé přestávali věřit.

Jaká je vaše nejsilnější vzpomínka na Vánoce?

K evangelické tradici patří štědrovečerní rodinná pobožnost. V naší rodině se o tyto věci starala vždycky maminka. Z nejútlejšího dětství si vzpomínám, jak před rozzářeným stromkem otevřela Bibli a přečetla nám vánoční evangelium. Teprve pak se smělo začít jíst a rozbalovat dárky. Když jsem byl v první třídě, požádala o tuto službu maminka mne. Byl to podivuhodný zážitek. Malý chlapec čte svým rodičům z Bible a oni tiše naslouchají. V tu chvíli jsem prožil, že před Bohem není žádný člověk malý ani velký. Každý z nás má svůj vlastní úkol a poslání.

Říkali vám rodiče, že dárky nosí Ježíšek?

Říkali, a také jsem tomu upřímně věřil, stejně jako na Mikuláše. I když mi samozřejmě vrtalo hlavou, jak se to technicky všechno děje a jak to může Ježíšek stihnout.

Kdy jste se dozvěděl, že to tak není?

Pravdu mi rodiče řekli, až když jsem chodil do školy. Bylo to pro mě značné rozčarování a zklamání. Ve vlastní rodině jsme tento zvyk zrušili. Od začátku jsme si s našimi dětmi dávali dárky navzájem a vzpomínám na Vánoce, kdy naše malé děti zaplavily prostor pod stromečkem desítkami papírových obrázků, které nám s láskou malovaly celý advent. Jsem přesvědčený, že tím nebyly o nic ochuzené.

Kde se vlastně vzala tradice, že dárky nosí Ježíšek?

Vznikla v prostředí evangelické církve. Předtím nosil dárky svatý Mikuláš, ale protože reformátor Martin Luther chtěl význam světců oslabit, vymyslel, že dárky nosí děťátko Ježíš. Češi si ovšem zachovali obojí. Mikuláš jim nosí dárky začátkem prosince a Ježíšek na Štědrý den.

Mají rodiče vůbec dětem o Ježíškovi říkat?

Dětem se nemá lhát nikdy a v ničem. Proto si myslím, že je stejně krásné, když si dárky dáváme navzájem z vděčnosti, že Bůh obdaroval nás.

Děda Mráz Ježíška nevytlačil. Myslíte, že se to podaří Santa Clausovi?

Nemyslím si to. Santa Claus není nikdo jiný než svatý Mikuláš. Dnešní podobu mu dala reklama na Coca- Colu z roku 1930. Potíž je v tom, že mnozí lidé pouze napodobují, co kolem sebe vidí, a vlastně ani neví, co slaví a proč. Ale třeba se lidé začnou více zajímat a dojde jim, které zvyky a tradice jsou zbytečné a které mají hlubší smysl.

Jsou některé zvyky spojené s Vánocemi, například pouštění lodiček nebo krájení jablek, křesťanské?

Tyto zvyky s křesťanskou vírou většinou nesouvisí. Jsou to zbytky starých lidových rituálů spojených s koncem roku. Snaha odhalit budoucnost jde proti smyslu křesťanské víry, která dává člověku svobodu a odpovědnost. A především žádnou situaci nepovažuje za předem danou.

Kde se vzalo zdobení vánočního stromu?

Tento zvyk pochází z evangelické tradice, stejně jako další rozšířený vánoční zvyk zapalování svíček na adventním věnci. Vánoční stromek se začal zdobit v sedmnáctém století v evangelických rodinách v severním Německu. Symbolizoval život, naději a světlo, které nám přináší Ježíšovo narození. První doložený vánoční strom v České republice stál v Brně roku 1786 v evangelické škole a sloužil k dobročinné akci pro chudé děti.