Tři obchody, ve kterých na jednom místě lidé koupili třeba mouku, toaletní papír, koberec i televizi, navštěvovali i Jihomoravané. Také tam majitelé řeší, jestli stavby opravovat, případně jak.

Nejznámější budova Prioru na jižní Moravě stojí v brněnské ulici Dornych. Řetězec Tesco ji s dalšími dvanácti koupil v roce 1996. „Dům jsme navrhli společně s architektem Zdeňkem Řihákem. Oba jsme pracovali v Potravinoprojektu, který měl podobné stavby často pod palcem," uvedl jednaosmdesátiletý brněnský architekt Jan Melichar.

Ten je podepsaný i pod současnou podobou. Po revoluci dům rekonstruoval a přidal k němu boční křídla. „Bylo to sice poměrně náročné, ale pomohl velký rozpočet," dodal.

Stejně jako řada dalších původních Priorů, i budova u hlavního nádraží se nejspíš znovu dočká změn. Firma už před dvěma lety přišla s návr-hem rekonstrukce na třípatrovou galerii a propojení se sousední Vaňkovkou. „Stále řešíme různé možnosti přestavby. Ale v dohledné době s úpravami nezačneme," podotkla ředitelka obchodního domu Alena Horáková.

Beze změn

Na celkovou rekonstrukci čeká Prior u vyškovského autobusového nádraží. Ten dokon-ce nese i původní název. „Už před čtyřmi lety vlastník předložil návrh úpravy budovy i jejího okolí. Jenže od té doby se nic neděje. Velký problém, který jej vylučuje ze společnosti modernějších obchodních domů, je nedostatek parkovacích míst," uvedl architekt Jiří Plášil z městského odboru územního plánování.

Jak odstranit nebo alespoň vylepšit architektonicky nevhodné pomníky minulého re-žimu, řeší řada měst v republice. Přitom jejich původní účel byl zcela jiný. „Šlo o rádoby konkurenci Západu, abychom i my, socialistická společnost, ukázali, že můžeme mít velká nákupní centra," řekla kulturoložka a brněnská zastupitelka za hnutí Žít Brno Karla Hoffmanová.

Podle architekta Pavla Pekára jsou Priory typický symbol doby. „Přesně po takových stavbách byla poptávka. Šlo o ukázku blahobytu, který tady nebyl," vysvětlil Pekár.

Třeba budova zmiňovaného Tesca podle něho dodnes představuje urbanistický oříšek. „Kdyby ho v roce 1976 nepostavili, brněnští politici se dnes nemuseli hádat o přesunu hlavního nádraží. Soudruzi doslova zabetonovali rozvoj města," glosoval Pekár.

Podobně kritizuje také třetí Prior na jižní Moravě. Z něj je dnes na brněnském náměstí Svobody obchodní pasáž Rozkvět, která stojí mezi hodnotnými památkami města Kleinovým palácem a Domem pánů z Lipé. „Hned na první pohled je jasné, že se mezi okolí nehodí. Ale v Brně nejde o nic neobvyklého, podobně vznikl také Velký Špalíček o ulici dál," podotkl Pekár.

S tím nesouhlasí ředitel Národního památkového ústavu Zdeněk Vlach. „Je nutné udělat analýzu, nakolik stavba ne-se architektonické rysy doby. Obchodní dům v ulici Dornych by si ji zasloužil. U Rozkvětu bylo jeho průčelí již před úpravou sjednocené," řekl.

Ve většině měst se snaží původní budovy začlenit do okolí. Úspěšnou opravu má za sebou třeba Prior v Olomouci, na jehož původním návrhu se podílel i brněnský architekt Melichar. Za přestavbu dnešní moderní nákupní galerie Moritz získal architekt Miroslav Pospíšil řadu ocenění.

EMA ZEZULOVÁ
ALŽBĚTA NEČASOVÁ

Ve Vyškově zmizela „ležící žena"

Vyškov - Chcete zažít nákupní retro? Zajděte do Prioru Vyškov. Jako jediný v Jihomoravském kraji stále nese původní jméno a plní zamýšlené poslání. V obchodním domě v Brněnské ulici si lidé pod jednou střechou nakoupí domácí potřeby, hračky, bytové dekorace nebo věci z drogerie.

Třípodlažní budova se za čtyřicet let existence téměř nezměnila, podobný zůstává také postoj obyvatel, kteří se s domem nesžili. „Dřív jsem do Prioru občas zašla, ale teď už v žádném případě. Nabídka je horší, než bývala. Byla bych radši, kdyby na jeho místě stálo něco jiného," uvedla Vyškovanka Jitka Klementová.

Také vedení města o problému se starou budovou ví. „Rozhodně nejde o architektonický skvost. Na druhou stranu si myslím, že stavby Priorů dopadly i hůř. Třeba v Jihlavě nebo Olomouci, kde obchod ale zrekonstruovali do mnohem hezčí podoby," poznamenal vyškovský místostarosta Břetislav Usnul.

Odpovídá době

Podle architekta Jiřího Plášila z městského odboru územního plánování se lidé v nejbližší době rekonstrukce nedočkají. „Je to stavba poplatná své době. Město uvítá jakoukoli budoucí snahu investora o to, aby obchodní dům změnil svou tvář a lépe zapadl," podotkl architekt.

Vyškovský Prior patří do sítě patnácti objektů společnosti Le cygne sportif groupe, která spadá do impéria podnikatele Alexandra Seidla. Vyjádření firmy se Deníku Rovnost nepodařilo získat.

Budova vznikla ve druhé polovině sedmdesátých let. Podle pamětníka a starosty Pustiměře na Vyškovsku Miloše Nevřaly ji lidé postavili při socialistické akci Z. „Kvůli Prioru musela jít k zemi vilka, na jejímž dvoře se zpracovávaly betonové výrobky," vzpomněl si starosta.

Za čtyřicet let nezaregistroval téměř žádné opravy. „Jediná změna se udála před domem. Kdysi tam stála socha ležící ženy. Byla ovšem tak škaredá, že si lidé vynutili, aby z místa zmizela. Prý ji na čas přesunuli do zahrady nemocnice. V tomhle bodě už jde trochu o pověst, ale jinak má reál-ný základ," dodal Nevřala.

ADAM HRBÁČ