Přes rok tam funguje například obchod s oblečením Re:paráda, kde si lidé za měsíční poplatek 450 korun můžou půjčit až dvanáct kusů oblečení. „Příjemně nás překvapilo, kolik zákazníků si nás našlo. Přesné počty ale nechceme zveřejňovat," podotkla jedna ze dvou zakladatelek firmy Markéta Melendézová.

Kvůli tržbám chtějí rozšířit služby. „Plánujeme spustit e-shop, často se totiž ozývají i lidé z Prahy. Zájem mají hlavně o šaty z padesátých let," dodala Melendézová.

Půjčovat se dají ale i auta nebo byty. V Brně například několik let funguje služba Autonapůl. Zájemci stále častěji využívají i internetovou službu Airbnb, pomocí níž nabízí turistům k pronájmu vlastní byty za poplatky. Konkurují tak levným hostelům.

Recept na zahálku

Na principu sdílení funguje i takzvaný coworking. Tedy možnost pronajmout si s více lidmi kancelář, která vyjde pak levněji než vlastní. Společné prostory k pronájmu nabízí například Cowo Brno. „Fungujeme už od jara 2012. Zájemci nám stále přibývají, v současnosti u nás měsíčně sedí asi třicet lidí. Ti, kteří k nám chodí, často říkají, že přítomnost dalších pracujících je motivuje k tomu, aby sami nezaháleli," sdělila manažerka Cowo Brno Monika Holoubková.

Podle brněnského ekonoma Michala Kozuba je sdílení obrovský a rostoucí trend. Typický je ale víc pro velká krajská města než pro menší obce v kraji. „Brno ve sdílecích službách sice ještě není tak daleko jako Praha, je tady ale zase velký prostor pro růst. Sdílené vlastnictví má budoucnost. Vidím jen jediný háček. Projekty můžou pohořet na tom, že lidé nebudou šetrní k věcem, které si vypůjčí," podotkl Kozub.

Víc o tématu si přečtěte ve čtvrtečním Deníku Rovnost

Na fenomén sdílení začíná navazovat i brněnský magistrát. Letos například naplánoval projekt cohousingu, tedy komunitního bydlení pro důchodce v jednom velkém bytě v Zámečnické ulici. Přizpůsobuje se také projektu Rekola, který od jara letošního roku v Brně provozuje síť růžových kol dostupných k půjčení za měsíční poplatek.

První stojany oficiálního magistrátního bikesharingu ale vyrostou až v roce 2016. Město si zatím nechalo vypracovat k projektu studii. „Ta určí, která stanoviště bude vhodné postavit v první etapě a kolik peněz to bude stát. Komise dopravy ji posoudí zřejmě v lednu," řekl vedoucí odboru dopravy brněnského magistrátu Vladimír Bielko.

TOMÁŠ KREMR