Z futrálu vytahuje křídlovku u obřadní síně na pomezí Břeclavska a Brněnska. Pohřeb je už půl roku jedinou příležitostí, jak si může zahrát přímo před lidmi. Dokonce profesionální hudebníci koncertují maximálně jen třeba přes internet. „Přestože platí omezení a opatření, tak pohřební muzikant hraje poměrně často,“ povídá sedmapadesátiletý muž.

Pavel Halady patřil ke stálicím oblíbených lednických Melody Gentlemen.
Nejen ledničtí Gentlemeni smutní. Zemřel Pavel Halady

Hudbou žije. Jako bývalý zeměměřič je na volné noze, před pár lety musel opustit zaměstnání kvůli vážnému zdravotnímu problému. S lidovkami začínal v dětství. Od dechovky to pak měl k muzicírování na smutečních obřadech blízko. „První pohřeb jsem odehrál asi v roce 1979. Kolik jich mám za sebou, ani nespočítám,“ vzpomíná Svoboda.

Husí kůže z Novosvětské

Při světském pohřbu se často využívá reprodukovaná hudba. Tradiční církevní, to je jiná. Muzikanti vytahují z repertoáru chorály při loučení pozůstalých se zemřelým u vystavené rakve, smuteční pochody, mariánské písně, občas i skladby na vyžádání. „Když hrajete Largo z Novosvětské od Antonína Dvořáka, máte husí kůži. Nedávno jsme splnili netradiční přání starší ženě, zemřela s covidem. Chtěla na závěr pohřbu zahrát rychlou polku Zpěv skřivana. Evergreen jihomoravských hodových zábav. Viděli byste, jak to změnilo atmosféru,“ vypráví.

Farář už na mši připomíná příchozím: „Pozor na rozestupy, u hrobu žádné potřásání rukou pozůstalým, prosím.“ Hygienická opatření dodržují také muzikanti. Stávají opodál lidí. „Ani před covidem nebylo vhodné motat se blízko pozůstalých,“ podotýká Svoboda. Zatímco nejbližší spouštějí rakev s nebožtíkem do hrobu, hraje píseň Blíž k tobě, Bože můj.

První lístky medvědího česneku se objevují v lesích u Břeclavi. Zelené koberce této rostliny je pokryjí ve velkém během týdne až čtrnácti dnů.
FOTO: Medvědí česnek na Břeclavsku už vyrůstá. O měsíc později než loni

Jak muž dodává, kdysi mezi pomníky zněla i celá kapela, teď si kolikrát vystačí pouze pět muzikantů. „Zapojují se i vystudovaní hudebníci. Na kvalitě to pak bývá poznat,“ potvrzuje tubista a učitel hudby Luboš Řehánek.

Na vesnici si dodnes jen málokdo dovolí pořádat pohřeb bez obřadu. Časy, kdy přišlo i půl vesnice, však uťala pandemie a vládní opatření omezující počet shromážděných lidí.