Nad městem se poprvé objevila pára z vlaku a zaskřípala kola na kolejích. V neděli to bude už sto osmdesát let, co do Brna poprvé přijel vlak. Zároveň šlo o první jízdu parního vlaku na území dnešní České republiky.

Ve druhé polovině třicátých let devatenáctého století dělníci právě dokončovali stavbu první parní železnice na území nynějšího státu. Vedla z Vídně přes Břeclav do Brna. „Při stavbě železnice z Břeclavi do Brna byl jako první hotov úsek z Rajhradu do Brna. Jedenáctého listopadu 1838 se uskutečnily zkušební jízdy s lokomotivou Moravia,“ uvedl na Internetové encyklopedií dějin Brna Alan Butschek.

Lokomotiva, kterou řídil sám vrchní inženýr stavby železniční tratě z Břeclavi do Brna Karl Ghega, ten den zvládla tři zkušební jízdy. „Úsek z Rajhradu do Brna zdolala Moravia nejdříve za čtvrt hodiny, pak za třináct, a konečně i za deset minut,“ podotkl Butschek.

Jak šel čas s železnicí v Brně
• 11.11.1838 – Do Brna přijel historicky první parní vlak.
• 7.7.1839 – Oficiálně začala fungovat železniční doprava na trase Brno-Břeclav-Vídeň.
• druhá poloviny 19. století – Vzniká nynější Hlavní nádraží a přibývají spojení z Brna do dalších měst, třeba do Přerova či Kyjova.
• první polovina 20. století – Zavádějí se motorové vlaky.
• budoucnost – Brněnské Hlavní nádraží se má přesunout do polohy u řeky. Přijíždět na něj mají i vysokorychlostní vlaky.


Do vlaku si ale zájemci o svezení poprvé mohli sednout až téměř o měsíc později, při propagačních jízdách v polovině prosince 1838. „V sobotu patnáctého se uskutečnila jízda pro veřejnost, v neděli jízda pro dámy,“ popsal Butschek. Tehdy ale vlaky ještě neodjížděly z budovy nádraží, kterou známe dnes. Nádražní budova se nacházela v jiné poloze, kolmo na kolejiště.

Na největší a mnohem známější slavnost spojenou se zaváděním vlakové dopravy si Brňané počkali do července 1839. „Příjezdem čtyř slavnostních vlaků z Vídně zahájila provoz pravidelná osobní doprava po trati Vídeň – Břeclav – Brno,“ uvedla Dana Olivová z Muzea města Brna.

Vše ale pořadatelům nevyšlo. Při cestě vlaků z Brna došlo k neštěstí. „Na nádraží ve Vranovicích vlak najel třetí do předchozího. Osm cestujících se těžce zranilo,“ připomněla Olivová. Do roku 1844 dokonce vlaky jezdily kvůli bezpečnosti pouze ve dne. S nástupem nové techniky se ale i cesta po železnici proměnila.

Z Brna se stal dopravní uzel a místo parních lokomotiv přes něj jezdí soupravy Vectron, InterPanter či lokomotivy Taurus III, které cestující znají z vlaků railjet. „Trať Břeclav – Brno je jednou z nejrychlejších v republice. Naše vlaky po ní jezdí rychlostí sto šedesát kilometrů v hodině. Vzdálenost mezi Brnem a Břeclaví zvládnou za půl hodiny průměrnou rychlostí zhruba 122 kilometrů v hodině, včetně poměrně pomalého výjezdu z brněnského hlavního nádraží,“ poznamenal mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.Pro zvětšení klikněte.

Na trati dokonce padl český železniční rychlostní rekord. „Při testování rychlovlaků pendolino mezi Břeclaví a Vranovicemi jsme vytvořili rekord 237 kilometrů v hodině,“ poznamenal Šťáhlavský.

Kromě modernizování vlaků a tratí, které slibuje v budoucnu vysokorychlostní vlaky, se Brňané mohou v následujících letech dočkat i moderního nádraží. Čekají na něj už desetiletí. Podle odborníků má současné nedostatečnou kapacitu a není možné jej napojit na budoucí vysokorychlostní tratě. Letos v létě vláda odsouhlasila přesun brněnského železničního uzlu k řece, čímž navázala na stanovisko Centrální komise Ministerstva dopravy. Nová brněnská koalice se v koaliční smlouvě zavázala zajistit dobrou obslužnost nového nádraží.