Jak potvrdila Štěpánka Tichá, která má prodej vodní drůbeže ve firmě na starosti, zákazníci vykoupili všech patnáct set vykrmených hus. „Jakmile se rozmohlo svatomartinské víno, k němuž se začala přiřazovat husa, tak zájem stoupá. Z kapacitních důvodů ani nemůžeme uspokojit poptávku,“ přiznala Tichá.

V největším moravském chovu se přitom vylíhne ročně šedesát tisíc housat. „Chováme je u nás už od vajíčka. Doba do vylíhnutí je zhruba měsíc,“ připomněla Pavlína Čučková, která v hodonínském rybářství dohlíží právě na vodní drůbež.

Hned po vylíhnutí se v podnikové prodejně objevují první kupci. „Letos byl extrémní zájem už o housátka od jedno až po čtrnáctidenní. Lidé si je berou na jaře a na zahrádkách dokrmují,“ přiblížila Tichá.

Husy, které žijí u čtyř rybníků na Hodonínsku a živí se granulovanou směsí obohacenou o vitamíny, si zájemci kupují i v dalších obdobích roku. Část se stěhuje i na Slovensko a do Rakouska. Největší nápor ale začíná až v říjnu, kdy si zákazníci přijedou pro zamluvené dospělé kusy. Tyto husy dosahují jateční hmotnosti po 112 dnech. „Naše bílé husy jsou o něco větší, než je obvyklé. Jedna vyjde tak na osm porcí,“ odhadovala Tichá. Váží obvykle kolem šesti kilogramů, houseři i sedm.

Velký počet hus míří do restaurací. „Každým rokem se zájem o svatomartinské husy zvyšuje, což je pro nás dobře. Na pátek i sobotu máme spoustu rezervací,“ řekl ve středu šéfkuchař břeclavské restaurace Arcadia Martin Čavara s tím, že letos budou připravovat až dvě stě padesát porcí.

Volná místa k martinskému menu mají i v Chalupě u městské brány ve Vyškově. „Navíc svatomartinskou husu už nabízejí skoro všechny restaurace ve městě,“ podotkl šéfkuchař František Blumenstein.

Pečenou husu se zelím má rád i Petr Krška z Moravského Krumlova na Znojemsku. „Nespojuji ji ale jen se svatým Martinem. I tak jsem říkal manželce, že bychom na ni mohli o víkendu zajít,“ plánoval Krška.