Kliknutím zvětšíteV týmu je také psycholog a peer konzultant. Člověk s vlastní zkušeností s duševní nemocí. Součástí je i pořádání workshopů a přednášek na školách.
Dalším duševně nemocným lidem pomáhá organizace na Blanensku už třetím rokem a spolupracuje tam i s Národním ústavem duševního zdraví. Pobočky s terénními pracovníky má také v Brně, Hodoníně, Břeclavi nebo ve Znojmě. „Řada lidí s duševním onemocněním žije izolovaně. Nedokáží si zajistit si plnohodnotnou zdravotní péči, sehnat práci nebo vlastní bydlení. To se snažíme odbourat a vrátit je do běžného života. Na Blanensku pracujeme s desítkami lidí,“ dodala Jelínková.
Podle statistik jsou duševní onemocnění velmi častá a v průměru je ročně zažívá jeden z pěti dospělých. Jedním z nich je Václav Rolenec z Brna. Před lety onemocněl paranoidní schizofrenií. Po zotavení pracuje právě jako peer konzultant. „Někteří lidé si myslí, že schizofrenici jsou extrémně nebezpeční a vraždí naše spoluobčany. Ročně se u nás spáchá asi dvě stě vražd z toho spáchají schizofrenici přibližně dvě vraždy ročně. Což k počtu onemocnění v populaci odpovídá jednomu procentu všech vražd,“ uvedl.
Duševně nemocným lidem mají nově pomáhají v domácím prostředí pracovníci Center duševního zdraví. Těch zatím v republice funguje šest. Jedno z nich v Brně právě v režii organizace Práh a Fakultní nemocnice Brno. O dalším se jedná. Jedná se o jeden ze základních pilířů reformy psychiatrické péče.
Ministerstvo zdravotnictví při ní podle mluvčí Gabriely Štěpanyové spolupracuje s odborníky, pojišťovnami, kraji i obcemi. „První Centra duševního zdraví jsou pilotní projekt, který bude rok a půl financován z Evropských fondů. A nepřesáhne patnáct milionů na jedno centrum. Postupem času by takováto centra měla fungovat v každém regionu,“ dodala Štěpanyová. Do dvou let jich má vzniknout celkem třicet.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
