Ještě před tím si brávala kočky do dočasné péče. „Zhruba před pěti lety jsme po kocourovi hledali druhou kočku a mně došlo, že když si ji vezmu z útulku, pomůžu jedné. Ale když budu spolupracovat s útulkem jako poskytovatelka dočasné péče, tak zachráním koček víc,“ vzpomíná.

Jenže pak ji začali oslovovat lidé, kteří chtěli pomoct s nalezenci. „Vy Vyškově kočičí útulek vždy chyběl, nikdo nic moc okolo těchto zvířat nijak zvlášť neřešil. A tak jsem se rozhodla útulek založit sama. Těší mě pocit, že můžu někomu pomáhat,“ dodává.

Za osm měsíců prošlo azylem několik desítek koček. Čtyřicet našlo nový domov, pětačtyřicet venkovních nechala Látalová vykastrovat a vrátila je zpět do původní lokality. „Pokud jsou to vzteklé naštvané kočky, typické toulavky, které se nedají ochočit, tak se vykastrují, aby se nemnožily a vrací se do svého působiště. Pokud je to třeba sídliště, kde nemají zázemí, tak se je snažíme umístit tam, kde víme, že jsou ve Vyškově krmiči,“ vysvětluje žena.

Přesto se u ní občas objeví i nalezenec, kterého si zamiluje natolik, že ho nechce dát pryč. „Vždy musím sama sebe přesvědčit, že tím, že odejde do nového domova, uvolní místo další kočce, která umírá na ulici,“ zmiňuje.

S provozem útulku jí pomáhají i dárci. Funguje z příspěvků a z prodeje věcí, které jim lidé darují. „Za těch osm měsíců útulkem proteklo skoro tři sta tisíc. Když přijmu zdravé kotě, po veterinární péči mě vyjde na zhruba dva a půl tisíce. Jenže z venku většinou kočky zdravé nejsou. Měli jsme třeba jednu, která měla po srážce s autem polámané obě zadní nohy. A tam cena za operaci a léčbu šplhá do desetitisíců,“ vyčísluje Látalová.

Pro ty, co si plánují pořídit kočku, má jasný vzkaz: „Kastrujte! Je to úplný základ a účinná prevence proti nechtěnému množení,“ připomíná milovnice koček.

Potřeba je podle ní počítat také s tím, že kočka žije deset až dvacet let. „Je to člen rodiny a je za něj nutné nést odpovědnost“ upozorňuje.