To se stalo před sedmi roky. Nyní osmadvacetiletá žena mozkovou příhodu přežila. „Vstala jsem z postele a zatmělo se mi před očima. To se občas může stát každému. Jenže ono to nepřestávalo, bylo to naopak čím dál horší. Volala jsem rodičům a při telefonátu jsem najednou přestávala cítit koutek, začínala jsem hůř mluvit,“ vypráví Vařáková.

Po chvíli už ani neudržela telefon. Nakonec se v bezvědomí sesula k zemi. Střídavě se probouzela. Házela sebou jako hadrová panenka. Zvracela. „Zapracoval pud sebezáchovy. Chtěla jsem se jen udržet naživu. Snažila jsem se natáhnout po mobilu, nebo se převalit tak, abych mě neudusily zvratky. Pak zase byly chvíle, kdy jsem měla pocit, že pro mě už nic neexistuje, že nemám důvod žít,“ vzpomíná žena.

K dívce přijeli lékaři do patnácti minut. V nemocnici zjistili, že má centimetrovou sraženinu v tepně přivádějící krev do mozku. Odstranili ji katetrem zavedeným přes třísla. „Prý za to mohla antikoncepce a mezisíňový zkrat. Jinak by to zůstalo v srdci nebo plicích,“ popisuje Vařáková.

Po probuzení cítila sucho v ústech a chlad v konečcích prstů. Pro téměř kohokoliv jiného drobnost, které si v každodenní rutině sotva všimne. „Bylo to neuvěřitelné. Předtím jsem měla půlku těla ochrnutou,“ líčí.

Dnes vede normální život bez následků. Jen se přestala přemáhat a mnohem více odpočívá. Také by ráda založila rodinu. „Pořád se trochu obávám, že by se to mohlo stát znovu. Například mě vylekalo, když mi lékař navrhl, abych vysadila léky na ředění krve. Ale taková je psychika. Časem to odezní,“ věří žena.