Na stupnici od jedné do desíti, kdy vyšší číslo znamená vyšší aktivitu, pro víkend figurují výstražná devítka a desítka. „Tato čísla znamenají nejvyšší riziko. Lidem doporčujeme požívat repelent a nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů. A pohybovat se pouze po zpevněných cestách," sdělil vedoucí oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorolo­gického ústavu Tomáš Vráblík.

Na jižní Moravě je tradičně nejvíce klíšťat v zalesněných místech kolem řek. Jde o povodí řeky Svratky, Svitavy, Jihlavy, Dyje. Ale také v takzvané brněnské podkově, tedy v pásu lesů v bezprostřední blízkosti Brna, v bílovických lesích a v lesích kolem Vranova či Lelekovic. „Klíště typicky žije v listnatých a smíšených lesích a křovinách s bylinným patrem. Zejména na jejich okrajích. Vedle toho i okraje vodních toků. Často se vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích," popsal Vráblík.

Například Pavel Svoboda už má letos zkušenost s klíštětem z listnatého lesa za Nebovidami na Brněnsku. „Šel jsem se podívat po prvních jarních houbách. Místo nich jsem si přinesl dvě klíšťata. Jedno jsem smetl z oblečení, druhé jsem našel až večer přisáté," řekl muž.

Infekční nemoci

Klíšťata nejsou jen nepříjemná. Lidem hrozí především přenosem těžkých infekčních nemocí. Zatímco minulý pátek ještě jihomoravští hygienici nezaznamenali ani lymskou boreliózu ani klíšťovou encefalitidu, v současnosti už tak pozitivní zprávy nemají. „Zaznamenali jsme už jak případy boreliozy, tak podezření na encefalitidu," upozornil ředitel Krajské hygienické stanice v Brně Jan Mareček.

Praktičtí lékaři zatím ale zvýšený počet pacientů kvůli přisátí klíštěte ještě nezaznamenali. „Zvýšený počet takových pacientů doposud nevnímám," poznamenal praktický lékař Tomáš Klobas.

Také v brněnských nemocnicích doposud vládne klid před bouří. „Teprve minulý týden se u nás pár lidí kvůli klíštěti objevilo. Ale nikdo nakonec nebyl infikovaný a nemuseli jsme jej hospitalizovat," řekla mluvčí fakultní nemocnice Brno Anna Mrázová.

Podle lékaře Klobas doposud stále chodí lidé především na očkování proti encefalitidě. „Minimum lidí si pak nechává klíště vydělat. Někteří pak chodí na kontrolu po té, co si jej vytáhli sami," řekl Klobas. Doplnil přitom, že sice vhodná doba pro očkování už minula, ale lidé se díky němu ochrany dočkají. Jen později.

Lékař upozornil, že po každém útoku klíštěte není nutné rovnou chodit k doktorovi. „Paušálně to není potřeba. Pokud se ale kůže kolem místa vpichu začne nezvykle zbarvovat, nebo člověk dostane chřipkové příznaky jako je zvýšená teplota či třesavka, měl by k lékaři," upozornil Klobas.

Správné vytažení klíštěte je podle něj jednoduché. „Klíště mají lidé vykývat bez dušení oleji či krémy. A místo pak desinfikovat. Člověk musí použít pinzetu, při vytahování rukou se mohou přenést choroby. Pokud kus klíštěte zůstane v ráně, je nutné jít hned k lékaři," popsal Klobas.