Vytvořit konečnou podobu slovníku ale nebylo vůbec snadné. „Pracovali jsme na něm poslední tři roky," vysvětluje Peňáz.

Problémy neslyšícím studentům i zaměstnancům, kterých je na Masarykově univerzitě asi sto, dělají hlavně odborné výrazy.

„Neslyšící si často přečtou slovo v češtině a nevědí, jak jej znakovat. V našem slovníku si všechno můžou najít. Chceme také, aby pomohl sjednotit jazyk neslyšících napříč republikou, využívat by je mohli i tlumočníci," objasňuje Peňáz.

Ten se snažil vytvořit webové stránky tak, aby byly uživatelsky přátelské a zaujaly i úplného laika. „Každý znak jsme vysvětlili pomocí videa a grafik, aby jej pochopil skutečně každý," popisuje Peňáz.

Práce na slovníku však byla často velmi složitá a občas vývojáře překvapila. „Znaková řeč totiž nemá jednotně zpracovanou gramatiku a názory odborníků na ni se dost rozcházejí. Velký problém jsme měli se slovními druhy, protože se s nimi ve znakovém jazyce vůbec nepracuje," upozornil Peňáz.

Slovník připravoval s celým týmem lidí. „Ty hádky si asi nedovedete ani představit. V jistou chvíli se dokonce zdálo, že budeme muset členění podle slovního druhu vzdát," dodává. Důležité byly při práci i konzultace s neslyšícími.

Slovník má momentálně kolem tisícovky výrazů, plány střediska Teiresiás jsou ale mnohem větší. „Chceme projekt rozšiřovat, zmapovat v podstatě všechno, co existuje. Chceme být jakousi textovou laboratoří, kde vzniknou nové termíny. Rádi bychom připojili i další jazyky, třeba angličtinu," dodává Peňáz.

KAREL SELINGER