Nová kampaň se jmenuje Živé prameny jižní Moravy Jihomoravský wellness. „Podpora rozvoje lázeňství je jednou z možností, jak prodloužit pobyt návštěvníků v regionu a také vytvořit nová pracovní místa," uvedla ředitelka centrály Zuzana Vojtová. Podle ní má kraj ideální podmínky k tomu, aby kromě lidí, kteří se jezdí do lázní léčit, přilákal i zájemce o relaxační pobyty. „Ze všech krajů v republice máme například nejvíce hodin slunečního svitu," poznamenala Vojtová.

Provozovatelé lázní jsou za podporu rádi. „Vítáme každou aktivitu v tomto směru," poznamenala ředitelka lázní v Lednici na Břeclavsku Alena Ďurišová. Loni do tamního zařízení přijelo čtyřiačtyřicet tisíc hostů. Více než devadesát procent z nich byli samoplátci. „Jižní Morava má co nabídnout. V našich a hodonínských lázních používáme jodobromovou vodu, která je jedna z nejkvalitnějších ve střední Evropě. Také máme krásnou přírodu a úžasné historické památky," myslí si Ďurišová a dodala, že do lázní v Lednici přijíždí více klientů z jiných částí republiky.

Situace se v jihomoravských lázních rok od roku zlepšuje. Krizi v letech 2012 a 2013 už lázně zažehnaly. Tehdy ministerstvo zdravotnictví změnilo vyhlášku a lékaři mohli léčebný pobyt podepsat méně pacientům. Do zařízení v Hodoníně se tehdy přijelo léčit o pět tisíc lidí ročně méně.

V současnosti tam jezdí kolem čtyřiceti tisíc lidí ročně. „V oblasti samoplátců je určitě potenciál do budoucna," myslí si ředitel tamních lázní Milan Sýkora. Právě na tyto lidi cílí nová kampaň. Ostatním klientům pobyt předepíše lékař a platí ho pojišťovna. Například loni do Hodonína přijelo pět a půl tisíce samoplátců a tři tisíce lidí přes pojišťovnu. Zbytek byli lidé, kteří tu strávili jeden den.

lázně v krajiLázně Hodonín
Lázně Lednice
Bazén s termální vodou v hotelu Termal v Pasohlávkách
Aqualand Moravia v Pasohlávkách v části bazénů je termální voda
v Pasohlávkách plánují další velké lázně postavit čínští investoři

Klienti se v tamních lázních zdrží průměrně čtrnáct dní. „Lidé, kteří jezdí přes pojišťovnu, mají pobyty na tři až čtyři týdny. Samoplátci jezdí na dva až tři dny nebo na týden," vypočítal Sýkora.

Od srpna tamní hosté využijí nový pavilon za necelých sto milionů korun, ve kterém bude relaxační bazén, vířivé koupele a další služby.

Koupele v léčivé vodě nabízí lidem i hotel Termal v Pasohlávkách na pomezí Brněnska a Břeclavska. „Odhadujeme, že loni se u nás v bazénu koupalo devatenáct tisíc lidí," uvedl Lukáš Vašíček z hotelu. Termální voda je k dispozici v některých bazénech v sousedním Aqualandu Moravia. „Úbytek návštěvníků kvůli tomu nepociťujeme. Máme jiný typ klientů, ti naši preferují kratší pobyt ve vodě a soukromější prostředí," uvedl Vašíček. Právě v Pasohlávkách nyní čínští investoři plánují postavit nové velké lázně.

Tradice jihomoravského lázeňství sahá až do čtrnáctého století. Lidé tehdy využívali sirnaté prameny v Sedleci u Mikulova na Břeclavsku. Za druhé světové války však většina lázní zanikla.

Lázeňství začalo ožívat až na konci minulého století, kdy na Hodonínsku dělníci při hledání ropy v hloubce dvou kilometrů objevili ložiska jodobromové hody z třetihor. „Na začátku tohoto století k nim přibyly vydatné geotermální vody bohaté na sirovodík objevené pod Pálavskými vrchy," uvedla Vojtová z centrály. Právě tento zdroj využívají bazény v Pasohlávkách.