Například v židenických kasárnách bylo ke konci června bezplatně ubytovaných asi 120 ukrajinských uprchlíků. K 11. červenci v ubytovně zůstala čtyřicítka takzvaných zranitelných osob. Jde například o nezletilé, penzisty či matky pečující o malé děti.

Dalších osmačtyřicet Ukrajinců si nově za lůžko v kasárnách musí platit 3 600 korun měsíčně. „Odliv zhruba třicítky lidí není způsobený změnou systému, ale především tím, že je tam velká fluktuace a lidé třeba cestují za prací," sdělil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Pavel Rychetský
Brno je město studentů, které nepodlehlo megalomanské nátuře, říká Rychetský

Podle koordinátorky pro ukrajinské uprchlíky v Českobratrské církvi evangelické Radky Garbuzové ale může zákon Lex Ukrajina V přinést řadě běženců problémy. Nejohroženější jsou podle ní starší ženy, kterým se těžko shání zaměstnání, zároveň se však ještě nepovažují za zranitelné osoby.

„Pokud neměly dosud kam jít, tak nebudou mít ani nadále. Kdo má práci a vychází s platem, raději bydlí v bytech," popsala Garbuzová.

Především u uprchlíků, kteří nemají stálou práci a vydělávají si například jen brigádně, podle ní panuje velká nejistota a obavy z budoucnosti. „Zatím nemáme zkušenosti a čekáme, jak to u každého jednotlivce dopadne. Mnozí se ale už teď vracejí na Ukrajinu, protože nezvládnou bydlení," sdělila Garbuzová a dodala, že nejbližší spoje na Ukrajinu jsou zpravidla vyprodané.

Odliv uprchlíků potvrdil také mluvčí Brna Poňuchálek. Podle něj se ale nemusí bát, že by v případě neschopnosti splácet nájemné například ve zmíněných židenických kasárnách skončili bez střechy nad hlavou. „Ani jednou se nestalo, že by klient skončil na ulici. To máme podchyceno a jsme připraveni tomu zabránit," ujišťoval.

  • Poslechněte si diskuzi o ubytování ukrajinských uprchlíků
Zdroj: Youtube

Z celkového počtu bezmála šestatřiceti tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří momentálně pobývají v Jihomoravském kraji, se změny v bezplatném ubytování zatím přímo dotkly jen menší části z nich. „V námi zajištěných ubytováních bylo v Jihomoravském kraji před změnami přibližně 5 200 uprchlíků. Po 1. červenci je jich v těchto ubytovacích kapacitách přibližně 2 600," uvedl mluvčí Jihomoravského kraje Petr Holeček.

Velká část Ukrajinců přestala nouzového ubytování užívat již dříve, když si našli zaměstnání. Například provozovatel ubytovny v Letovicích na Blanensku, Petr Zoubek, poskytoval už před novelou zákona bezplatné ubytování jen sedmi lidem. „Jde o jednoho člověka, který je hluchoněmý a asi šest dětí. Ostatní jsou zaměstnaní a ubytování jim hradí agentura nebo firmy," popsal Zoubek.

Bezdomovci v Brně.
Lidí bez domova v ulicích příbývá. Stahují se do velkých měst a láká je Brno

Cílem změn v sociální podpoře uprchlíků je podle mluvčího Holečka její větší adresnost a vytváření motivace pro lidi, kteří mohou být aktivní na trhu práce. „Sociální zabezpečení uprchlíků je věcí příslušných státních institucí a nyní je třeba v praxi ověřit funkčnost nastaveného modelu. A to i s přihlédnutím k tomu, že se nikdy v historii České republiky podobný systém nevytvářel," sdělil.

Změny v podpoře uprchlíků z Ukrajiny od 1. července 2023

Humanitární dávka

  • Změna výše, rozlišení zranitelných a nezranitelných osob.
  • Nově bude pojata jako příspěvek na životní potřeby a zároveň jako příspěvek na bydlení. Současně dojde k zohlednění veškerch příjmů a případných úspor. Odvíjet se budou od životního a existenčního minima.

Příspěvek pro solidární domácnost

  • Částky související s bydlením budou nově poskytovány přímo cizincům s dočasnou ochranou společně s humanitární dávkou.
  • Změny se budou týkat také státního humanitárního ubytování, které bude nadále bezplatné pouze 150 dní po udělení dočasné ochrany a po této době bude bezplatné pouze pro zranitelné osoby.

Zdroj: MPSV

Zdroj: Deník/Luboš Palata